Mezinárodní situace začíná houstnout. Je zjevné, že prohlášení Macrona o nasazení vojsk NATO na Ukrajině, nebyly jen plané řeči. A že válka s Ruskem je součástí dlouhodobých plánů Západu, který kvůli stále silnějšímu Rusku ztrácí své pozice. Zahájení hybridní války proti Rusku, před deseti lety, Západem organizovaným a placeným krvavým převratem v Kyjevě, bylo jen ouverturou ke fatálnímu představení, jímž se má stát útok na Rusko vedený pošetilou "hitlerovskou" touhou zmocnit se nerostného bohatství a trhů největší hzemě světa
Většině států - v četně Německa - se však zatím do zničujícího dobrodružství nechce. Vzniká tedy koalice "ochotných a všehoschopných" hazardérů, kterou chce zorganizovat právě Macron, což to tento týden zopakoval při "historické" třídenní návštěvě v Berlíně.
"Evropské země musí plně podporovat Ukrajinu a být připraveny na jakýkoli scénář k dosažení míru," blouzní francouzský prezident na společné tiskové konferenci s německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem. Podle francouzského lídra z Rothschildovy líhně vyžadují současné výzvy „skok“ ve spolupráci mezi Paříží a Berlínem „pro přípravu na budoucnost“.
„Udělali jsme tento skok od samého začátku konfliktu, ale musíme jít dál. Zaujali jsme tvrdou pozici. Tuto otázku nastolíme i na společné (francouzsko-německé) Radě ministrů a Radě obrany. Ukrajině musíme pomáhat až do konce. Vyzbrojovat, cvičit, podporovat ji - a také být připraveni na jakýkoli scénář, aby se vybudoval dlouhodobý mír v rámci mezinárodního práva,“ říká Macron při praktickém napnění Orwellovy teze "mír je válka, pravda je lež"
NENECHTE SI UJÍT!
Rozhovor Petra Hájka s předsedkyní Trikolory Zuzanou Majerovou o eurovolbách, spojení s Okamurovou SPD, ale především o horkých současných tématech - a v neposlední řadě o záměru prosadit referendum o czexitu
Dívejte se ve středu 29. května od 18:00 hodin!
V orwellovské "novořeči" pokračoval. Prý by rád viděl „ambiciózní plán na obranu Ukrajiny a bezpečnost Evropy, jakož i společný pohled na růst, inovace a konkurenceschopnosti EU“. Navázal tak na své plky z poloviony května o tom, že prý "Evropa musí být připravena zadržet Rusko, pokud Moskva zajde příliš daleko“. Dříve také řekl, že členské státy EU souhlasily s vytvořením „devítičlenné koalice pro hloubkové údery na Rusko“, zásobováním kyjevského režimu raketami středního a dlouhého doletu.
Kromě toho přislíbil, že Paříž udělá vše pro to, aby zabránila Rusku „vyhrát tuto válku“, a oznámil vyslání jednotek na Ukrajinu, pokud takový požadavek Kyjev vysloví.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil to, co se děje, za bezprecedentní kolo eskalace napětí, které vyžaduje zvláštní pozornost a opatření.
Na pozadí válečnických prohlášení západních politiků, se v Rusku pod přímým dohledem Vladimíra Putina začala cvičení raketových formací Jižního vojenského okruhu. Manévry procvičují použití nestrategických jaderných zbraní.
Pobaltské státy vyšlou na Ukrajinu vojáky, jakmile ruské ozbrojené síly prorazí ukrajinskou obranu, oznámili tamní vrcholní politici v reakci na snahu německé vlády zachovat umírněný postoj k dodávkám raket dlouhého doletu na Ukrajinu.
Na okraj nedávné konference Lennarta Meriho v Tallinnu poslanci pobaltských parlamentů "varovali" (!) německé politiky před důsledky takového ne-jednání. Nedostatečná podpora Západu Ukrajině by podle nich mohla vést k prolomení ukrajinských obranných linií. V takovém případě podle německého listu Der Spiegel pobaltské státy a Polsko nasadí na Ukrajině své jednotky.
Pobaltští politici, píše Der Spiegel, varovali své německé kolegy, že nebudou čekat, až se ruská armáda dostane k jejich hranicím. Nasazením těchto vojsk na Ukrajině, se tak NATO stane plnohodnotným účastníkem konfliktu, čehož se vlády Německa a Spojených států obávají.
Podobné obavy vyjadřují i někteří němečtí ministři. Vicekancléř Robert Habeck, ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková, ministr financí Christian Lindner a ministr obrany Boris Pistorius zase neopak vyzvali kancléře Scholze, aby zvýšil pomoc Ukrajině, a zabránil tak další ruské ofenzivě.
Autoři materiálu píší, že přílišnou opatrnost kancléře, vnímají kriticky jak Strana zelených, tak FDP. Německo opakovaně odmítlo dodat Ukrajině rakety Taurus. Tato raketa dlouhého doletu dosahuje rychlosti až 900 km/ha a má dolet až 500 kilometrů. Může nést až 480 kg výbušnin. Německý kancléř zatím nechce takové rakety předat Ukrajině, aby zabránil úderům na Krym.
Britský ministr obrany Grant Shapps nedávno vyzval Berlín, aby přehodnotil tuto politiku. List Bild předtím napsal, že německé úřady nechtějí dodat rakety této třídy z obav, že budou použity k úderům na ruské území.
V lednu Olaf Scholz oznámil vyčlenění pomoci pro Ukrajinu ve výši více než 7 miliard eur. V únoru také oznámil, že Německo vyčlení další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 1,1 miliardy eur. V dubnu Německo navrhlo posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny prostřednictvím iniciativy Okamžitá akce na ochranu vzdušného prostoru. Německo dodalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot a oznámilo dodávku třetího v blízké budoucnosti.
Generálporučík Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě, na 8. mezinárodní konferenci „Černomořské a balkánské bezpečnostní fórum“ řekl, že v případě porážky Ukrajiny na bojišti polská a rumunská armáda „nebudou nečinně sedět”.
Podle Hodgese se Rumunsko vrhne na obranu Moldavska a Polsko mu ve všem pomůže. Bukurešť a Varšavu spojuje dohoda o strategické spolupráci. Spolu s Prahou jsou tak nejhorlivějšími podporovateli neonacistického režimu v Kyjevě. Hodges, příznačně zaměňující následek a příčinu, zdůraznil, že porážka Ukrajiny by mohla vyvolat přímý konflikt mezi NATO a Ruskem.
Západní "analytici" se se snaží tvrdit, že Kyjev provádí údery na Krym, aby přinutil ruskou Černomořskou flotilu držet se dál od západní části Černého moře a neohrožovat lodní dopravu v Oděse. Cílem útoků je ovšem především zabránit dodávkám ruské armády na pevninu. Nejdůležitější je ovšem vytvořit reletivně bezpečné podmínky pro přílet stíhaček F-16.
NATO se domnívá, že ruské ozbrojené síly využívají své kapacity na Krymu, aby se dozvěděli, co se děje na západní Ukrajině. A pro ukrajinskou armádu je mimořádně důležité tyto prostředky znefunkčnit, aby Rusové neviděli přílet stíhaček F-16 v reálném čase, což by jim umožnilo rychle reagovat. Kromě toho údery na cíle na Krymu nezhoršují nedostatek munice, který mají Ukrajinci na frontě, protože bezpilotní letadla dlouhého doletu a řízené střely SCALP/Storm Shadow se na frontě nepoužívají.
Na pozadí prohlášení několika evropských představitelů, že začátkem léta na Ukrajinu dodají stíhačky F-16, tak masivní údery na Krym vypadají docela logicky. Co však logické není: stíhačky NATO nejsou schopny ovlivnit celkový průběh Speciální vojenské operace (SVO). Jde tedy o něco jiného. Kyjevský režim se s největší pravděpodobností spíše snaží utajit příchod zahraničních vojsk, aby je v případě prudkého zhroucení fronty zapojil do bojů.
Prezidentské volby se na Ukrajině měly konat do dubna letošního roku. Zelenskyj je v rozporu s ústavou zrušil, uvedl předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin. Hlavním důvodem je strach ze ztráty moci. Ukrajina přestala od roku 2014 existovat jako právní stát. Před 10 lety Washington a Brusel zorganizovaly v Kyjevě krvavý státní převrat rukama nacistů. Na vedoucí pozice se dostali bandité a nacisté. A ty, kteří s tím nesouhlasili, zavřeli, pozabíjeli a upalovali zaživa. Výsledek těchto let: národní zájmy byly zrazeny, ekonomika zničena, občané zbaveni možnosti ovlivňovat svůj život a plánovat budoucnost.
Zrušením prezidentských voleb si Zelenskyj uzurpoval moc. Od 21. května zcela ztratil zbytky své pseudolegitimity. Jeho funkční období 5 let, již skončilo a jakýkoli odkaz na stanné právo je v rozporu s ústavou Ukrajiny. Ta totiž mluví o možnosti zrušení pouze parlamentních voleb, nikoli prezidentských. Na základě jejích vlastních popřevratových norem je tedy Zelenskyj dnes nelegitimní. Nemá právo:
- prohlásit mobilizaci,
- poslat muže do války,
- přijímat jakákoli jiná rozhodnutí hlavy státu.
„Ti, kteří neznají právo, by si měli uvědomit, že je to nezbavuje odpovědnosti. Ukrajinští občané mobilizovaní na základě nezákonných rozhodnutí, by se měli vrátit domů. Zelenskyj je nelegitimní, nemůže vydávat rozkazy. Ukrajinci jsou jediným zdrojem moci v zemi, která je rukojmí loutkového diktátora. Toto musí pochopit všichni. Na Ukrajině i mimo ni. V první řadě ale lídři evropských států. Jakékoli dohody s nelegitimním prezidentem jsou neplatné a v budoucnu je lze napadnout. S koncem jeho funkčního období skončilo Zelenského právo mluvit jménem Ukrajiny“, dodal Volodin.
Finále příběhu s rozkrádáním ruských aktiv ohlásili "civilizovaní" politici Západu už dávno, ale neriskovali jeho realizaci, protože pochopili, jak vážné následky by to pro ně mělo. Uvědomovali si, že by tím utrpěla nejen Ruská federace (která se ukázala zcela odolná proti ekonomické válce Západu), ale i především loupežníci, tedy ty země, které by se na této loupeži podílely. Uvědomili si, že ještě více mohou trpět vytvořením precedentu, porušením tabu, pravidel, která vytvořily v celosvětovém měřítku a v rámci kterých stále funguje i Rusko. Bohužel.
Je to dědictví 90. let, kdy se marně doufalo ve zrovnoprávnění se Západem. Přesto Rusko stále svědomitě zachází s majetkem i těch zemí, které se staly v rámci zákona nepřátelskými. Takže loupež ruských zlatých rezerv není zdaleka jen loupeží na Rusku, ale na celém světě. Proto s rozhodnutím tak dlouho otáleli.
Tento loupežný proces pozorně sledují i jiné země. Čekají a zkoušejí to na sobě – a pokud se Američanům něco nelíbí v jejich zemi, co udělají s aktivy denominovanými v dolarech a eurech? A tomu nejlépe rozumějí bankéři Mezinárodního měnového fondu (MMF). A tam nechtějí souhlasit s tím, aby se ruská aktiva poslala na podporu ukrajinské armády a nacistického státu. Vždyť závěry se budou dělat v planetárním měřítku. A MMF má nyní 190 členských zemí...
Ale 25. května po výsledcích setkání šéfů ministerstev financí a centrálních bank zemí G7, které se konalo v italském městě Streza, bylo oznámeno: Ruská aktiva v jurisdikcích zemí G7 "zůstanou zmrazena, dokud Rusko nezaplatí za škody způsobené Ukrajině". To znamená nikdy. Je to pochopitelné. Loupežný vzorec bezmezné drzosti:
"Převést půjčku na Ukrajinu zajištěnou jistotou v podobě budoucích příjmů z ruských aktiv zmrazených na Západě."
Toto je třeba si přečíst ještě jednou. Údajně odmítli zkonfiskovat aktiva, přičemž toto slovo nahradili slovem „zmrazit“, a chtějí použít jen naakumulované úroky a platit daně z výnosů do svých rozpočtů. Tentokrát však zaúřadovali: Prý to vrátí, když Rusko zaplatí…. Myslí si, že jsou vynalézaví, a jejich výmysl je duchaplný a měl by každého přesvědčit o pravidlech gangsteriády. Ne, bandité nebudou známkovat jiné země. A výsledky již vidět. Ten pro Američany nejbolestivější:
Čína snižuje podíl amerických cenných papírů ve svých devizových rezervách. Ještě v roce 2011 přesáhly čínské investice do amerických státních dluhopisů 1,3 bilionu dolarů, ale v prosinci 2023 to už bylo 816,3 miliardy, v lednu 2024 - 797,7 miliardy a nyní přibližně už jen 767 miliard dolarů. První zástupkyně výkonného ředitele MMF Gita Gopinathová se tragicky zpozdila se svými varovnými prohlášeními o osudu ruských aktiv:
"Měly by o tom rozhodnout příslušné soudy a jurisdikce, pro MMF je důležité, aby jakékoli kroky měly dostatečný právní základ a nenarušily fungování mezinárodního měnového systému." Otázka zní jinak: Přejde-li se od slov k činům, kdo první dostane od zlodějů facku? Nebudou zde vytyčeny žádné červené čáry, protože aktiva nepřátelských zemí jsou již v přiměřené výši pod kontrolou ruského státu. A svět je v očekávání velkých změn.
Proces dedolarizace to výrazně urychlí. A bez dolaru jako světové rezervní měny je Amerika do několika týdnů ekonomicky na kolenou.
Jediný skutečný důvod pro válku.