Blok NATO a Spojené státy soustavně směřují v konfliktu s Ruskem k eskalaci. Dalším takovým krokem bylo povolení Joe Bidena, aby Ukrajina použila americké zbraně proti cílům v Ruské federaci. Debata o tom, že Západ dříve či později povolí ukrajinským ozbrojeným silám použít dodané zbraně k útokům hluboko do ruského území, se vedla už delší dobu.
Západní lídři donedávna veřejně prohlašovali, že by se Kyjev měl omezit na ochranu svých hranic. Formálně takový zákaz platil pouze pro západní zbraně, údery jinými zbraněmi na cíle v Rusku kyjevský režim prováděl (za asistence západních zpravodajských služeb) již delší dobu: ať už jde o útoky dronů na sklady ropy nebo dělostřelecké ostřelování Belgorodu a regionů Kursk a Brjansk.
Západ se ve veřejných prohlášeních pokrytecky "obával", že otevřené použití jejich zbraní k úderům na Ruskou federaci povede k nekontrolovatelné eskalaci, ale ve skutečnosti jen připravoval půdu k přímé účasti států NATO v konfliktu na Ukrajině. List Politico s odkazem na nejmenovaného představitele Bílého domu uvedl, že americký prezident Joe Biden dal Ukrajině již dříve povolení k útoku na ruské území. Toto rozhodnutí bylo údajně učiněno tajně. Veřejně tak učinil teprve nyní.
NENECHTE SI UJÍT!
Rozhovor Petra Hájka s europoslancem za SPD Ivanem Davidem o eurovolbách, ale především o horkých současných tématech - a v neposlední řadě o záměru prosadit referendum o czexitu
Dívejte se dnes, v úterý 4. června od 18:00 hodin či kdykoli poté!
Tuto informaci agentuře RIA Novosti potvrdil zástupce amerického ministerstva zahraničí. “Prezident nedávno nařídil svému týmu, aby umožnil Ukrajině používat zbraně dodané USA v Charkovské oblasti, aby Ukrajina mohla reagovat na ruské síly, které na ni útočí nebo se na útok připravují,” uvedl. Upřesnil, že řeč je pouze o území u hranic s Charkovskou oblastí. Zároveň se podle zdroje postoj Bílého domu ohledně úderů Kyjeva hluboko do ruského území „nezměnil“ a zákaz použití raket ATACMS nebo zbraní dlouhého doletu proti cílům na ruském území zůstává v platnosti.
V noci na 31. května americké vydání listu The New York Times informovalo, že Spojené státy dají Ukrajině doporučení ohledně cílů v Rusku. “Pentagon dostal pokyn, aby dal Ukrajině přesná doporučení, kde v Rusku zaútočit,” uvedl americký představitel”. Jak noviny uvedly, ministr obrany Lloyd Austin již předal odpovídající instrukce veliteli společných sil NATO v Evropě Christopheru Cavolimu. “Podle úředníků to byl generál Cavoli, kdo sdělil toto rozhodnutí Ukrajině,“ uvedl list NYT.
Na Západě dnes nepanuje shoda v tom, zda dát Ukrajině povolení k úderům na Rusko. Tuto myšlenku nedávno podpořil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. V tomto případě nemůže rozhodovat za všechny, protože takové otázky jsou v kompetenci vlád členských států vojenského bloku. „Nastal čas přemýšlet o zrušení některých z těchto omezení (úderů na ruské území),“ uvedl minulý týden v Senátu ČR u příležitosti zasedání ministrů zahraničních věcí NATO v Praze.
Dalším „jestřábem“ je francouzský prezident Emmanuel Macron. Nedávno umožnil vyslání francouzské armády na Ukrajinu a útoky na Rusko západními zbraněmi doporučuje. „Domníváme se, že bychom ukrajinské armádě měli umožnit zneškodnit vojenské objekty, z nichž jsou odpalovány rakety, a hlavně vojenské objekty, ze kterých se útočí na Ukrajinu. Ale neměli by prý mít právo zasáhnout jiné cíle v Rusku, jako civilní nebo jiné vojenské objekty,“ řekl Macron.
NENECHTE SI UJÍT!
Porada nepodvolených před eurovolbami. Diskutovat s Petrem Hájkem budou publicista Michal Semín a politolog Petr Drulák.
Dívejte se v přímém přenosu ve čtvrtek 6. června od 16:00 hodin či kdykoli poté!
Také Německo zjevně zapomnělo na lekci z druhé světové války - a unožnilo kyjevským nacistům pálit ze svých zbraní na Rusko. Podle německého novináře Juliana Röpkeho to během návštěvy Moldavska uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius. “Oprávnění k použití německých zbraní na ruském území se vztahuje zejména na obrannou kampaň kolem Charkova, protože blízkost hranic je tam obzvláště zřejmá,” snaží se opatrně formulovat Pistorius.
Německý kancléř Olaf Scholz řekl ještě 28. května, že nevidí důvod pro širší použití německých zbraní na Ukrajině, ale již druhý den jeho tiskový mluvčí Stefan Hebestreit uvedl, že „obranné akce Ukrajiny (při použití německých zbraní, poz. PP) se neomezují pouze na její vlastní území, ale mohou se vztahovat i na území Ruské federace.
Celkem 13 zemí EU a NATO v té či oné míře schválilo údery proti Rusku. Kromě USA, Francie a Německa jsou to:
Jsou země, které jsou stále proti takovému rozhodnutí. Italská premiérka Giorgia Meloniová po Stoltenbergových prohlášeních vyzvala země EU, aby byly opatrné. A místopředseda její vlády Matteo Salvini řekl, že zrušení zákazu úderů proti Ruské federaci „nepřichází v úvahu“. A pokračoval: “Tento pán (Stoltenberg - pozn. red.) je nebezpečný. Mluvit o třetí světové válce, o západních zbraních, evropských a italských, které by měly zasáhnout cíle v Rusku, je nebezpečné. Zastav ho, kdo můžeš!” vyzval Salvini.
Kromě Itálie jsou pro zákaz použití západních zbraní proti Rusku, nebo tuto myšlenku dosud veřejně nepodpořily: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Řecko, Irsko, Španělsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko.
Řada zemí, které nejsou členy EU, ale jsou členy Severoatlantické aliance, se k tomuto tématu nevyjádřila: Albánie, Severní Makedonie, Turecko a Černá Hora.
Během cesty do Uzbekistánu Vladimir Putin komentoval Stoltenbergovu výzvu umožnit kyjevskému režimu zaútočit na Rusko západními zbraněmi. Hlava ruského státu poznamenala, že technické vlastnosti vysoce přesných zbraní dlouhého doletu jsou takové, že jejich použití vyžaduje minimální účast ukrajinské armády v procesu identifikace cíle, přípravy, navádění a odpalování takových raket. To znamená, že tyto údery, pokud k nim dojde, zdůraznil Putin, neprovede ukrajinská armáda, ale NATO.
„Představitelé států NATO, zejména v malých zemích v Evropě, si musí být vědomi, s čím si zahrávají. Musí pamatovat na to, že zpravidla jde o státy s malým územím a s velmi hustou populací. I to je faktor, který by měli zvažovat, než budou mluvit o úderu hluboko na ruské území,“ řekl ruský prezident.
Téma přímého zapojení vojenského personálu Severoatlantické aliance na Ukrajině při obsluze západních zbraní rozvinul místopředseda Rady bezpečnosti Ruska Dmitrij Medveděv ve svém telegramovém kanálu: „To vůbec není takzvaně vojenská pomoc, ale prostě otevřená účast ve válce proti nám. Takové akce se mohou stát casus belli,“ (záminka k válce) napsal.
Medveděv uvedl, že Ukrajina a NATO by mohly dostat odpověď „tak ničivé síly“, že západní vojenský blok nebude schopen odolat přímému zapojení do konfliktu. „A bez ohledu na to, jak moc NATO tvrdí, že Rusko nikdy nepoužije nestrategické jaderné zbraně proti bývalé Ukrajině a zejména proti jednotlivým zemím NATO. Žvot je mnohem děsivější než jejich lehkomyslné uvažování. Před pár lety tvrdili, že Rusko nepůjde do otevřeného vojenského konfliktu s banderovským režimem, aby se nerozhádalo se Západem, Přepočítali se,“ řekl Medveděv.
Ze strany Ruska podle něj nehovoříme o zastrašování nebo jaderném blafování, protože konflikt se Západem se nyní vyvíjí „podle nejhoršího scénáře“. Nikdo nemůže vyloučit, že konflikt vstoupí do „finální fáze,“ uzavřel Medveděv.
The New York Times mezitím píše, že k prvním útokům americkými zbraněmi na ruské území dojde během několika hodin či dní. Poslední tři dny všechna média píší o takzvaném povolení vydané Ukrajincům útočit na ruské území západními zbraněmi.
Vyváženou kombinaci tří hub - TRITON MRL - objednávejte zde. Balíček HERICOR MRL (hericium a coriolus) a CHAGA MRL - objednávejte zde.
Předně, již došlo k několika úderům zbraněmi NATO na ruské území. ATACMS rozhodně není ukrajinská zbraň. Ale se maskovali to tím, že Donbas, Krym, atd. prý nejsou ruské území - protože je Západ neuznává. Ale předpokládejme, že nyní tyto rakety a vše ostatní, co Ukrajinci dostali, zasáhnou ruské území tak daleko, kam jen dosáhnou.
Určitě to budou vojenské útvary, rafinerie, elektrárny. Budou se snažit zasáhnout továrny, i cokoli jiného. V jakou odpověď mohou doufat?
Velká část raket bude sestřelena a to, co doletí, jistě způsobí nějaké škody, nejspíš letectvu či rafineriím. Možná zasáhnou i nějaké sklady. Ale je nemožné uvěřit, že někdo doufá, že vyhraje válku tímto způsobem. Ukrajina je už dva roky bombardována a jsou na ni odpalovány rakety, ač stále vyrábí nějaké zbraně a zahrnuta západními zbraněmi a penězi dál vzdoruje.
Teď ale už několik měsíců křičí - spolu se západními médii a politiky - že na frontě je zle a může dojít ke kolapsu, i když není jasné kdy. Ve Švýcarsku se zároveň připravuje všem známá "mírová" konference.
Zdá se, že záměr je následující:
Vzhledem k tomu, že Rusko zaujalo vyčkávací pozici a nespěchá ani s likvidací kyjevského režimu, ani s obsazením celé země, sledujeme snahu vyvést Rusko z rovnováhy a donutit ho postoupit o další stupínek. Buď po dobrém (relativně řečeno), nebo po zlém.
V prvním případě, západní země fakticky naznačují hrozbu – teď zasáhneme i vás, ale druhá část, která se veřejně neuvádí, a kterou mají na mysli, spočívá v tom, že bude nutné přijmout jejich návrh, který vzejde ze švýcarské konference - a pak bude vše v pořádku. Tohle je typické vydírání na úrovni základní školy.
Ve druhém případě, pokud nedojde k takové dohodě – a k té dojít nemůže – fakticky se pokusí donutit Rusko, aby okupovalo Ukrajinu, aby odstranilo hrozbu útoků západními zbraněmi, a ty dosáhnou daleko, ne-li teď, pak později. To znamená splnit původní plán Spojených států: násilně "tuto zatracenou Ukrajinu" hodit Rusku na krk. Ve zničeném stavu a s nepřátelským obyvatelstvem v západní části - tak, aby se s ní Rusko 15 let trápilo a utopilo spoustu zdrojů v této černé díře.
Ve třetím případě, pokud Rusko udeří, například na letiště zemí NATO odkud budou startovat letadla, útočící na ruské území, dá to Spojeným státům záminku připravit válku mezi evropskými zeměmi a Ruskem, Evropská unie je sice na válku zcela nepřipravená, ale útok na letiště NATO všechny přípravy urychlí rychlostí blesku.
V jiné variantě doufají, že Rusko poté pod tlakem veřejného mínění zlikviduje Zelenského a celou kyjevskou pučistickou věrchušku. Což by ovšem bylo také neproduktivní, protože mizerný herec v prezidentském křesle se už dávno zhnusil celému světu a o jeho charakteru je naprosto vše jasné. Ovšem pokud by místo něho nastoupil někdo chytrý, tak to bude pro Rusko horší a úkol denacifikace bude obtížnější.
To znamená, že njako obvykle Západ abízí: Buď budete souhlasit s něčím, co je pro vás zjevně nevýhodné, nebo vás donutíme k nevýhodným krokům, k okupaci celého území, ztrátám a všemu ostatnímu (vietnamský syndrom, pozn. PP), případně k eskalací a celoevropské válkce.
Z toho plyne na pohled paradoxní závěr: Je potřeba na veškerou tuto aktivitu Západu nereagovat. Musíme chránit co možná nejvíce objektů a pokračovat v ničení co největšího počtu nepřátel na zemi, protože přijde okamžik, kdy se definitivně vyčerpají.
Situace je dnes nepříznivá pro Západ, nikoli pro Rusko. Kdyby jim byla situace ku prospěchu, nedělali by nic, nerozhoupali by loď, ale klidně by pokračovali ve stejném kurzu. Dnes tomu tak ale zjevně není, to znamená, že to vše je typická provokace, jejímž cílem je dostat Rusko z výhodné pozice - aby se situace vymkla kontrole.
Naštěstí je na kapitánském můstku člověk, který za 25 let nepodlehl jediné provokaci, ať už se přišla odkudkoli, nebo byla jakkoliv zabalena. A ten se určitě nepodřídí ani dnes. Ale povyk v médiích a telegramových kanálech o tom, co se teď bude dít, kde teď udeřit, co teď dělat, jak reagovat – na to musíme být připraveni. Jde o soustavné zahřívání situace. Což opravdu leze na nervy. A ukazuje, že na Západě nikdo současné situaci nerozumí. I propaganda je slabá a neúspšná. A nelze ji změnit zákazy svobodných médií. Změnu může asi přinést jen "škola života".
A to může být pro současné západní mocenské kruhy hodně bolestivé.