Zatímco čekáme na výsledky hlasování do Evropského parlamentu (náhled zde), v Německu již máme výsledky exit polls, které jsou katastrofou pro sociální demokraty německého kancléře Olafa Scholze, kteří v nedělních volbách do Evropského parlamentu zaznamenali svůj nejhorší výsledek v historii, zatímco konzervativní a nacionalistické strany zaznamenaly prudký nárůst, což pomůže k dalšímu přiklonění Evropského parlamentu k více protiimigračnímu a protizelenému postoji. (Foto: Flickr)

Podle předběžných výsledků z pěti zemí se odhaduje, že pravicové strany získaly nejméně 33 ze 174 křesel, která byla k dispozici v Německu, Rakousku, Nizozemsku, Řecku a na Kypru, což je podle oficiálních exit pollů z těchto zemí více než 19 křesel při posledních volbách v roce 2019. A – jak připouští ultraliberální FT – „tento nárůst na úkor liberálních a zelených stran by zkomplikoval snahu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o druhé funkční období v čele exekutivy EU“.

V Německu se sociální demokraté kancléře Scholze propadli na svůj historicky nejhorší výsledek, když se 14 % hlasů klesli na třetí místo za populistickou a nacionalistickou Alternativu pro Německo, která se s 16,4 % stala druhou největší německou stranou v Evropském parlamentu. Konzervativní aliance CDU/CSU měla podle nedělního exit pollu veřejnoprávní televize ARD nakročeno k pohodlnému vítězství s 29,6 %. Další dvě strany Scholzovy vládní aliance – Zelení a Svobodní demokraté – získaly 12 %, resp. 5 %.

Jak jsme informovali v noci, německé průzkumy jsou jedněmi z prvních výsledků evropských voleb, které začaly ve čtvrtek a vyvrcholí v neděli, a které rozhodnou o složení zákonodárného sboru bloku. Z výsledků vyplyne, kteří lídři mají největší páky k tomu, aby se ucházeli o nejvyšší funkce v EU, včetně předsedů Evropské komise a Evropské rady.

Katastrofální výsledek Scholzovy koalice podtrhuje rostoucí obtíže, s nimiž se německá vláda potýká při vedení evropské politiky. Podpora Scholzovy vládnoucí aliance v Berlíně v posledních měsících klesla na rekordně nízkou úroveň, přičemž společná podpora všech tří stran se v současnosti pohybuje kolem 35 %, což je méně než 50 % ve spolkových volbách v roce 2021.

Jak uvádí agentura Bloomberg, generální tajemník CDU Carsten Linnemann zpochybnil, zda si Scholz zachovává autoritu pro vedení země, a obvinil politiku vládnoucí koalice z vzestupu AfD. „Byl to on, kdo byl na volebních plakátech, takže by se skutečně měl podrobit hlasování o důvěře,“ řekl Linnemann.

AfD se podařilo zaznamenat výrazné zisky, přestože v posledních týdnech zažila řadu neúspěchů spojených s úplatkářskými a špionážními skandály. Aliance Sahry Wagenknechtové neboli BSW, kterou spoluzaložila v lednu po odštěpení od strany Levice, získala 5,7 %.

Generální tajemník SPD Kevin Kuehnert prohlásil, že strana nebude hledat „obětní beránky“, a trval na tom, že bylo správným rozhodnutím učinit Scholze ústřední postavou volební kampaně navzdory jeho relativně nízkému hodnocení.

„Pro nás je to mimořádně hořký výsledek,“ řekl Kuehnert v rozhovoru pro ARD. „Budeme se muset podívat na to, kde jsme v mobilizaci nebyli dobří,“ dodal. „Příslibem nyní je, že se z toho budeme bránit.“

Kuehnert uvedl, že prioritou koalice v nadcházejících týdnech je vyjednat dohodu o rozpočtu na příští rok, který je dalším zdrojem bojů v alianci tří stran.

Na pozadí pokračujících ztrát establishmentu se očekává, že pravicové a konzervativní strany v Evropě získají více křesel než při posledních volbách před pěti lety, protože migrace se dostává na vrchol politické agendy, zatímco ambiciózní cíle EU v oblasti klimatu mohou čelit větším překážkám.

Na úrovni EU si však centristické strany na levici i na pravici udrží většinu. To znamená určitou kontinuitu v klíčových politikách v době obrovské geopolitické nejistoty, kdy na východě zuří ruská válka na Ukrajině a Čína je stále asertivnější.

Jak jsme dále uvedli v průběhu noci, EU rovněž čelí výzvám, včetně toho, jak udržet fiskální udržitelnost a zároveň investovat do ekologičtější budoucnosti, zvýšit konkurenceschopnost evropské výroby a posílit obranné schopnosti v souvislosti s vyhlídkou na návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v USA, což by mohlo mít dopad na vše od obchodu až po politiku životního prostředí.

Další celostátní hlasování v Německu se uskuteční na podzim příštího roku. Očekává se, že vládnoucí strany dopadnou stejně špatně i v dalším velkém volebním testu – třech zářijových regionálních hlasováních ve východních spolkových zemích Durynsko, Sasko a Braniborsko, přičemž AfD v průzkumech v těchto třech spolkových zemích vede, ale do vlády se pravděpodobně nedostane, protože všechny ostatní strany vyloučily, že by s ní vstoupily do koalice.

V Nizozemsku si ve čtvrtek nizozemský konzervativec Geert Wilders připsal výrazné zisky, ačkoli nedosáhl na nejvíce nizozemských křesel v Evropském parlamentu. Toto vítězství si připsala koalice levicových stran.

Snad největší šok však způsobila francouzská pravice, která uštědřila Macronově alianci ohromující porážku: Le Penová podle průzkumů veřejného mínění získala 32-33 % hlasů oproti 15 % Macronovy skupiny.

Volit 720 zákonodárců, kteří budou příštích pět let působit ve shromáždění EU, může asi 360 milionů lidí, z toho 96 z Německa. Většina z 27 členských zemí hlasuje v neděli a výsledky by měly přicházet během večera. Výsledky z Francie budou známy po 20. hodině místního času.

Zdroj: zerohedge.com