Radek Pokorný komentuje absurdní důvody k likvidaci petičního stánku Ondřeje Thora před úřadem vlády i opětovné uvěznění politického vězně Slávka Popelky - a vidí v tom víc než jen "drobnou epizodu" ve stupňovaných vládních represích proti těm z nepodvolených, kteří boj nevzdávají

Vláda bruselské pětidemolice, která se k moci dostala manipulacemi ústavního soudu a propadnutím téměř milionů hlasů v posledních parlamentních volbách, dostává stále větší strach. A proto používá stále represivnější metody proti svým odpůrcům. Mnozí rezignují, mnozí se dali zastrašit.

Ne však všichni. Mezi ty nejvytrvalejší patří Ondřej Thor, který se loni v květnu rozhodl postavit petiční stánek za demisi protektorátní fialové pětky před úřadem vlády. Zprvu si ho některá média všímala, postupně však jejich zájem opadl - právě tak jako atmosféra vzdoru z masových demonstrací na Václavském náměstí. Ondřej však vytrval. Stal se tak skutečným fenoménem.

Osvědčené předlistopadové metody 

Spoléhání na to, že aktivista se jako většina ostatních unaví, se v jeho případě zjevně minulo účinkem. Ondřej Thor trval na tom, že stánek opustí až ve chvíli, kdy zničující kolaborantská vláda skončí. Byl rozhodnut ve svém protestu pokračovat za všech okolností.

Je po dalších volbách. Fialův režim v nich dostal napráskáno a ztrácí nervy. Dívat se každý den na připomínku občanského vzdoru je nad jeho primitivní schopnosti. Jenže co s tím, když stále ještě formálně platí některé občanském svobody, petiční právo mezi nimi?

Režim se proto rozhodl vzkřísit známý trik z dob normalizace: Tehdy, když hrozily protivládní protesty, na daném místě nechal rozmístit stavební buňky a maringotky. Případně začala rekonstrukce dlažby a tak dále. Právě tak dnes: Na Václavském náměstí se rozbíhají opráce na (absurdním, na korupčních provizích však jistě "zajímavém") navrácení tramvajové trasy, které bude probíhat až do příštích parlamentních voleb. Aby se toto tradiční místo demonstrací učinilo nepoužitelné.

Právě tak se pokusil režim vytlačit Ondřeje Thora. Pod záminkou opravy opěrné zdi Kramářovy vily, u níž jeho petiční stánky naproti kancelářím předsednictva vlády již více než rok "žalují", tento čtvrtek násilím "tábor vládních odpůrců" policisté takzvaně vyklidili.

Samotný aktivista skončil v poutech, stejně jako jeho přátelé. Jenže je obtížné je déle držet, když proti nim nic nemají. A tak ihned po propuštění začali nepodvolení stavět tábor odporu o kus dál, kam údajná rekonstrukce zdi nezasahuje. Že jde o drobnou epizodu, na kterou se rychle zapomene? Z hlediska vládních korporátních médií jistě.  Násilná likvidace petičního stánku, který se stal symbolem odporu nespokojených se současnou zločinnou vládou, však ukazuje achilovu patu každé totality: Vytrvalost je pro ni ze všeho nejvíc nebezpečná.

NENECHTE SI UJÍT!

Rub a líc peněz, aneb v peněženkách nemáme, co si myslíme, že máme!

Blíží se pád dolaru? Je na obzoru další velká finanční krize? Proč centrální banky po celém světě nyní přímo zběsile nakupují zlato? Signalizuje to brzký nástup "válečného hospodářství" s příděly potravin, jak to připravuje už i německá vláda? Připravují nový finanční systém? A hlavně: Máme šanci se tomu bránit? Obchodovat a platit mezi sebou bez dohledu bank, které mohou platby kdykoli stopnout? 

Rozhovor Petra Hájka na téma, o němž se nikde nemluví sledujte v sobotu 15. června od 18:00 hodin či kdykoli poté!

Kopou jámu, do níž spadnou?

Co bylo v tomto případě poslední kapkou? Kdo konkrétně rozhodl? Asi to nebyla ta (příznačná jako někdejší domovnice z uličních výborů) vrátná z Fialova sídla, již hromadně citovala vládní média, že prý protestní tábor "smrdí a pobíhají tam krysy". Pokud by tohle byl důvod, pak by už celé předsednictvo vlády bylo dávno v likvidaci. Protože puch zrady a hnízdo krys je právě ve Strakovce. 

Možná šlo spíš o slovenskou inspiraci. Na jedné straně hradní divadlo s končící americkou Čaputkou v objetí se sovětským rozvědčíkem v uniformě generála NATO připomínají, že protektorát tu nemůže být na věčné časy (mylné úsloví, které má Pávek 107 zjevně vypáleno do několika zbývajících mozkových závitů).

Jenže Roberta Fica se nakonec zavraždit nepodařilo, a tak role dosluhující washingtonské loutky (s rychlým jmenováním úřednické vlády a vypsáním předčasných parlamentních voleb - bez Fica - takový byl zjevně plán atentátníků) se zúžila už jen na rozlučkovou cestu za "soudruhem". A krysy ze Strakovky se tak dál musejí obávat osudu bývalé slovenské "bruselské" vlády.

Je příznačné, že jeden z nich, donedávna slovenský ministr obrany Jaroslav Naď, který rozdal Ukrajině veškeré vojenské vybavené své země - včetně stíhaček MIG 29 a protileteckých systémů S 300 - se dnes před spravedlností skrývá v Praze v roli poradce ministryně války Jany Černochové. Jak na ni asi působí, že současný slovenský ministr Robert Kaliňák jejího "poradce" obvinil z vlastizrady a podal na něho trestní oznámení?

No vidíme jak: Zlikvidujte všechny náznaky odporu! Černochová je typickou představitelkou té "vrátné", které Thorovy stánky tak nesnesitelně smrděly.

NEPŘEHLÉDNĚTE:

Jak si uchovat zdraví a zlepšit vyhlídky na plný život - navzdory pokusům Schwabů, Gatesů a Big Pharmy o opak - a současně podpořit Protiproud?

Některé zásadní odpovědi najdete v rozhovoru Petra Hájka s ing. Jiřím Černotou - nejen na téma jednoho zcela mimořádného prostředku na posílení těla i ducha - a dosažení praktické dlouhověkosti

Bezplatný účet u BEWITu pro nezávazný přístup ke slevám si můžete vytvořit zde. Výrobky BEWIT si lze také prohlédnout i zakoupit zde. Nákupem přes tyto odkazy  pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu!

Všechny tyto faktory zjevně vedly k rozhodnutí zasáhnout proti aktivistům pod okny vlády. Revitalizace Bražněvovy metody, že stačí zatáhnout ve vládním kupé závěsy - a realita zmizí, opět jako již potolikáté reinkarnována.

Všechno je ale klasicky paradoxní. Čtvrteční zásah proti Thorovi nejenže nic nevyřešil, ale "zapomenutý"  petiční stánek se tak znovu dostal do pozornosti médií. A připomněla tím také občanům, kteří heroický vzdor mladého mladého muže již nesledovali, že na rozdíl od mnohých výřečných a viditelných tenhle tichý a vytrvalý bojuje dál. 

Husákův i Fialův vězeň

A nejen on. To ukázalo i "paralelní" ostudné další odsouzení někdejšího Husákova vězně Slávka Popelky, který tak jako před převratem '89 znovu stojí v první linii odboje za návrat svobody do naší země. Bezmála sedmdesátiletý disident byl v ohavném politickém procesu opět odsouzen - tentokrát za takzvané demokracie, která si už neříká "lidová", ale "liberální" - a podle toho je také totalitou ještě horší a vskutku protilidovou.

DOPORUČUJEME:

Zdraví v Protiproudu: Fantastické houby. Zkušenost patologa s vyléčením cirhozy jater. Pro nádory zhoubné i nezhoubné. Překvapivý detox. Jak na mozek, paměť a kognitivní schopnosti? Bambus a cévy. Čokoláda nejen pro děti. Pomozme si!

SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
objednávejte zde

Fialova ukrajinská vláda tohoto statečného muže poslala do vězení (zatím "jen" na dva měsíce) za účast na dvou protivládních demonstracích. Kromě toho má ještě další dva podmíněné tresty za pokusy odstranit z Národního muzea ukrajinskou vlajku. A to je pochopitelně pro protektorátní vládu zločin z nejtěžších. Jinak je to ale jak přes kopírák:

Popelka, od poloviny osmdesátých let psal a šířil kritické články a v letech 1988 a 1989 tiskl a rozšiřoval letáky, které zvaly obyvatele Brna i Prahy na demonstrace a vyzývaly vládu k demisi. Za to ho celkem šestkrát uvěznili. Dnes tedy míří do vězení po sedmé - fakticky za totéž. 

Svědomí nejen pro vládní mafii?

V tomto smyslu jsou lidé jako Ondřej Thor a Slávek Popelka opravdu fenomenální. Jejich vytrvalost a ochota nést po dlouhou dobu každodenní oběti nemíří jen na vládní mafii. Jsou také "svědomím" těch odpůrců fialového hnusu, kteří se nejprve rychle nadchnou, ale stejně rychle pak ztrácejí naději a odhodlání. Když demonstrace a další akty (zatím nenásilného) odporu nepřinesou okamžitý výsledek (jak by mohly?), příště již nepřijdou, a mávnou nad vším rukou. 

Je to jako ve známém biblickém příběhu o rozsévači. Thor, Popelka a mnozí další, kteří se nepodvolili, a režim je proto vláčí po policejních služebnách, soudech a posílá do vězení, jsou zrnem, které jednou určitě přinese plody.

Pak z nich budou "jíst" ovšem i malověrní. 

Až to bude snadné. 

Tagy článku