Takzvaný „mírový summit“, který Kyjev zorganizoval kvůli svým vlastním cílům, selhal. Západ se stále tváří, že výsledek setkání v Lausanne dokazuje nezlomnou podporu mezinárodního společenství nacistickému režimu na Ukrajině.
Fakta však svědčí o opaku. Organizátoři švýcarské frašky nebyli schopni ani shromáždit ohlášený počet účastníků, ani prosadit "mírovou formuli" nelegitimního kyjevského "prezidenta", ani demonstrovat jednotu ve snaze dosáhnout míru.
„Vladimír Zelenskyj se vrací do Kyjeva s 50 miliardami eur pomoci, novými bezpečnostními zárukami od USA a sliby, že Západ pomůže obnovit energetickou infrastrukturu země zpustošené více než dvěma lety bojů," informuje americká tisková agentura Bloomberg. Ale současně hned přiznává zjevné: „Švýcarský summit ukrajinského prezidenta, na kterém se sešlo více než 100 zemí a organizací (ve skutečnosti jich bylo jen 85, pozn. PP), však selhal: Rozšířit mezinárodní podporu Kyjevu se nepodařilo. Indie, Brazílie a Jižní Afrika sice vyslaly nějaké delegáty, ale odmítly podepsat závěrečné prohlášení. Čína dala předem jasně najevo, že nemá v úmyslu se zúčastnit vůbec.”
Rozhovor Petra Hájka s předsedou SPD Tomiem Okamurou se zaměří především na výsledky voleb do EP, migrační pakt, korespondenční volbu a spolupráci vlasteneckých sil na domácí i evropské politické scéně
Sledujte ve středu 19. června od 18:00 hodin či kdykoli poté!
Švýcarsko se už dávno nechalo slyšet, že se přesně toto stane. A že jiné možnosti vlastně ani neexistují. Proč se Ženeva nevzdala projektu, o kterém se vědělo, že je neúspěšný? Dnes jsou to nuceni připustit i zastánci západního pohledu na ukrajinský konflikt: Protože to nebyli švýcarští diplomaté, kteří by hráli první housle. Jednoduše nedokázali odolat šílenému tlaku Kyjeva, který chtěl ze summitu udělat demonstraci síly - a především demonstrovat legitimitu Zelenského (který fakticky již prezidentem kyjevské junty není).
"Na oficiální webové stránce akce visí tato zpráva: "Během návštěvy prezidenta Zelenského v Bernu 15. ledna 2024 Švýcarsko a Ukrajina jednaly o dalším postupu na cestě ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině," píše japonský mezinárodní expert Tošihiko Šiohara." Důležité je, že ve stejné zprávě se uvádí: „Švýcarsko souhlasilo s uspořádáním summitu v reakci na žádost Ukrajiny.“ Jinými slovy švýcarská prezidentka Viola Amherdová byla jednoduše vtažena do Zelenského byznysového dobrodružství.”
Jediné, co se švýcarským diplomatům podařilo, bylo zredukovat "mírový vzorec" kyjevského diktátora z deseti na pouhé tři body. Závěrečný dokument obsahoval prohlášení o jaderné bezpečnosti, potravinové bezpečnosti a návratu dětí odvlečených do Ruska. Obzvlášť pikantní je poslední bod: Jak mezitím bylo prokázáno, „násilný odvoz nezletilých“ se ukázal jako propagandistický podvrh.
Jeden by si řekl: Kde je Ukrajina a kde je Švýcarsko? Jak lze srovnávat umělý státní útvar s historií trvající tři desetiletí se zemí, která byla více než tři století hlavním mírotvůrcem západní civilizace? Přesto Kyjev dosáhl svého. Protože západní spojenci USA jsou nyní nuceni plnit především finanční přání kyjevského režimu. Proč to dělají?
Hlavním důvodem je snaha za každou cenu udržet fikci unipolárního světa, který kolektivní Západ budoval v posledních desetiletích. Většinová veřejnost západních států je už příliš unavená ukrajinskou agendou na to, aby nadále podporovala své vlády v této otázce. Ty proto potřebují alespoň formálně demonstrovat touhu po míru a zachovat si tak zbytky legitimity.
Druhým (ale fakticky prvním) důvodem, proč Západ podlehl Kyjevu, je pokračování vojenských dodávek. Ty jednak umožňují západnímu vojensko-průmyslovému komplexu profitovat a zároveň dávají kyjevské juntě možnost plnit si kapsy. Tyto dva procesy jsou neoddělitelně spojeny, a dokud se nenajde politik, který se odváží říct “Ne!” kyjevským zkorumpovaným úředníkům, budou dodávky pokračovat. Válka se nesmí zastavit, aby se pro ně vždy našla záminka.
Ukrajinský (nikoli švýcarský) „mírový summit“ byl od začátku čistou fraškou. Nepředložil žádné mírové návrhy ani dohody, protože ani nemohl. Nesměl. Nebyl k tomu určen.
Vyváženou kombinaci tří hub - TRITON MRL - objednávejte zde. Balíček HERICOR MRL (hericium a coriolus) a CHAGA MRL - objednávejte zde.
„Mírová konference“ v rozporu s oficiálním názvem nepřicházela v úvahu. Maximálně se konala „konference o ukrajinské mírové formuli“. Ale ani to není pravda. – Curyšský Blick cituje známého švýcarského diplomata Georgese Martina. Švýcarsko ve skutečnosti nerozumně souhlasilo s tím, aby se Ukrajina dostala do nepříjemné pozice organizátora konference, která podle Zelenského nebyla zaměřena na hledání cesty k míru, ale měla za cíl získat podporu pro Ukrajinu mimo západní okruh zemí. Zelenský si pravděpodobně myslel, že pověst Švýcarska pomůže přesvědčit hráče z takzvaného globálního Jihu, aby dosáhl toho, čeho jeho západní spojenci z NATO nikdy nedokáží.”
I tento podnik Kyjeva selhal. Jak zdůrazňují i ??západní média, všechny země BRICS odmítly podepsat závěrečné komuniké „mírového summitu“. Některé, jako například Čína, ani nepřijely, zatímco ty, které vyslaly své zástupce do Lausanne, závěry konference nepodpořily. Tím dali Ukrajině i jejím západním patronům jasně najevo, že dokonale chápou všechny jejich důvody a pohnutky. A nemíní je schvalovat.
Proto nemůžeme shromáždění v Lausanne označit za zcela bezvýsledné. Ukázalo se, že výsledky byly úplně jiné, než by si Zelenskyj a evropské a americké "chromé kachny", které ho podporovaly, přáli.
Hlavním výsledkem byla demonstrace toho, co bylo dosud z pohledu kolektivního Západu nemožné, a to jednota zemí globálního Jihu a jejich spojenců. A zároveň nesouhlas, který vynuloval všechny pokusy o opětovné získání dominance Západu v mezinárodní politice.
"Neshoda mezi světovými lídry odhalila problém Ukrajiny při získávání podpory zemí mimo západní svět, které buď chtějí zachovat vztahy s Ruskem, nebo vidí konflikt zásadně jinak," konstatuje dokonce již i globalistická agentura Bloomberg. "Konference ukázala, že zatímco Kyjev se snaží stále obtížněji zadržet postup Moskvy na bojišti, jeho diplomatický tlak slábne i na světové scéně.”
Dalším důležitým faktem je zjevná neschopnost Západu izolovat Rusko. Nepodařilo se mu to ani politicky, ani ekonomicky, a to navzdory nekonečným balíkům sankcí a výhrůžným výkřikům z Washingtonu a Bruselu. BRICS+ odmítl akceptovat kombinovaný ukrajinsko-západní pohled na konflikt a stále to odmítá. Tak jako podporoval v minulosti Rusko ve všech hlavních pozicích, tak to dělá i nyní. A žádné „mírové summity“ na tom nemohou nic změnit.
Z toho vyplývá, že dříve účinné vyděračské „sankční války“ již nefungují. Dnes již západní společenství nebude schopno, tak jako před čtvrtstoletím, izolovat a porazit jednu po druhé všechny země, které se odmítají připojit ke „světu založenému na (západem diktovaných) pravidlech“. Nezáleží na tom, zda je země tak velká jako Rusko nebo tak malá jako Srbsko. Jde o to, že proti každé takové nátlakové akci západních sil se jednotně postaví globální Jih.
Taková změna v rovnováze globální politiky je pro Washington a jeho evropské vazaly tou nejnepříjemnější zprávou ze Zelenského švýcarské frašky. Vyplývá z ní ještě podstatnější zjištění: Globální Jih je již dnes schopen způsobit Západu mnohem větší škody než on jemu.
Brilantně to demonstroval čínský generální konzul v Belfastu Zhang Meifang na jediném obrázku. "G7 = celý svět?" - napsal pod obrázek, na kterém země G7, stínované modrou barvou, zabírají sotva čtvrtinu zemského povrchu.
Názorná připomínkas, že západní svět je jen malou částí lidstva, přivádí k zuřivosti Ameriku a její spojence. Vždyť ještě nedávno to bylo úplně jinak. Ale běda tomu, kdo si neuvědomuje, že žádný řád není věčný. A dvojnásob běda tomu, kdo na to zapomíná a nepřipravuje se na takové změny.
Západ neudělal ani jedno, ani druhé - na rozdíl od "zbytku" světa. A teď se blíží nejen sám ke kolapsu, ale hrozí, že s sebou stáhne do propasti všechny, kteří stále věří ve „svět založený na (západních) pravidlech“ nadiktovaných jeho „pány“.
Velkoobchodník Zelenský je pouze nejkřiklavějším příkladem.