Mark Rutte získal do března podporu USA a Velké Británie a v červnu jej podpořilo dvacet devět z dvaatřiceti členských států NATO. (Foto: Flickr)

Zbývalo přesvědčit pouze Maďarsko, Slovensko a Rumunsko.

Rutte a maďarský premiér Viktor Orbán se údajně setkali na okraj večeře vedoucích představitelů EU v Bruselu 17. června. Rutte slíbil, že nebude zasahovat do odstoupení Budapešti od iniciativ NATO na podporu Ukrajiny.

„Ve světle jeho slibu je Maďarsko připraveno podpořit kandidaturu premiéra Rutteho na generálního tajemníka NATO,“ oznámil Orbán 18. června.

Ve stejný den oznámil podporu Rutteho také slovenský prezident Peter Pellegrini, takže Bukurešť zůstala posledním zdrženlivým kandidátem. Rumunský prezident Klaus Iohnannis je dlouhodobým konkurentem, který zůstal ve hře.

Spolupracujte s tím, kdo je na parketu

Od roku 2010, kdy se stal nizozemským premiérem, se Rutte v Nizozemsku držel při zemi. Sedmapadesátiletý Rutte je známý tím, že do práce v Haagu jezdí na kole, jeden den v týdnu nadále vyučuje dějepis na místní střední škole a pravidelně ho lze spatřit v několika kavárnách a restauracích v centru města.

Rutte, nejdéle sloužící premiér v nizozemské historii, si vysloužil přezdívku „teflonový Mark“ za své uhlazené řešení politických skandálů.

Vzhledem k povaze nizozemského parlamentního systému je Rutte zvyklý pracovat ve složitých koalicích. Je všeobecně považován za stabilního politika, který dokáže dosáhnout konsensu, což mu pomohlo získat podporu více než 30 hlav států při jeho poslední kandidatuře na nejvyšší post.

Ve světle listopadových prezidentských voleb v USA má Rutte další kompetenci, která z něj udělala populárního kandidáta. Během prezidentství Donalda Trumpa Rutte prokázal, že se dokáže vypořádat s rozmary Bílého domu a komunikovat přímo.

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2024 se Rutte zdál být nezatížený vyhlídkou na další čtyři roky Trumpovy vlády a tvrdil, že Evropa musí přestat „naříkat a kňourat a fňukat kvůli Trumpovi“.

Tato poznámka byla ozvěnou jeho komentáře na adresu Trumpa z roku 2019, kdy řekl: „Musíme spolupracovat s kýmkoli, kdo je na parketu.“

Rutte, Putin a válka

Před rokem 2014 nebyla vyloučena ani spolupráce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Rutte byl přítomen na akcích, jako bylo zahájení výstavby plynovodu Nord Stream, ačkoli příležitostně vyjadřoval znepokojení nad otázkami, jako jsou práva LGBT+ v Rusku.

To se změnilo 17. července 2014, kdy byl let MH17 sestřelen Ruskem vedenými ozbrojenci nad východní Ukrajinou dvě hodiny po startu z amsterodamského letiště Schiphol.

Putinovi přímo řekl, že je rozzuřený, a opakovaně požadoval, aby byla vrácena všechna těla, uvádí profil serveru Politico. Získal si pověst evropského lídra, s nímž Putin nemůže hrát mindráky ani se ho pokoušet zastrašovat.

V následujících osmi letech však Rutte neprováděl politiku, která by Nizozemsko přivedla do válečného stavu. Výdaje na obranu v Nizozemsku klesly v roce 2015 na 1,1 % HDP, což je rekordně málo.

V témže roce se objevily zprávy, že nedostatek munice znamená, že mnoho vojáků cvičí bez nábojů, přičemž někteří se uchylují k vydávání zvuků „buch“, aby simulovali výstřel ze své zbraně.

Pokračující rozpočtové škrty a nedostatek personálu vedly jednoho bývalého generála k tomu, že v roce 2017 popsal stav nizozemské armády jako „nemocnou a na kapačkách“.

Po zahájení ruské invaze v plném rozsahu se výdaje na obranu zvýšily na 1,6 % v roce 2022 a na odhadovaných 1,7 % v roce 2023.

Nizozemsko nakonec v roce 2024 vydá na obranu 2 % HDP země a stalo se spolehlivým partnerem Kyjeva, který se ujal vedení v iniciativách, jako je poskytování letounů F-16 Ukrajině.

Nizozemsko také vyčlenilo 4,35 miliardy dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině, což je celkově pátý příspěvek.

Přesto země zaostává za zeměmi střední a východní Evropy, pokud jde o výdaje na obranu. Polské výdaje na obranu dosáhly v roce 2023 jen něco málo přes 3 % HDP a v roce 2024 plánuje vydat kolosální 4 %.

V průběhu desetiletí se nizozemský vůdce „stal populární osobností i mimo Nizozemsko na evropské scéně“, uvedl pro Kyiv Independent Denis Cenusa, přidružený expert Centra východoevropských studií.

„Rutte účinněji využil spoluřízení s ostatními lídry EU v krizi vyvolané ruskou agresí proti Ukrajině,“ dodal Cenusa.

Zdroj: kyivindependent.com