Poradci Donalda Trumpa pracují na radikální změně budoucnosti NATO, v jejímž rámci by Spojené státy přenesly obranu Evropy na své spojence a více se zaměřily na Čínu. Součástí plánu je také dosažení dohody s Putinem o ukončení války na Ukrajině. (Foto: Flickr)

Donald Trump již tolikrát více či méně okatě pohrozil, že USA opustí NATO, že podle mnoha analytiků není otázkou, zda se tak stane, ale kdy, v případě, že bude v listopadu znovu zvolen prezidentem, jak uvádí analýza zveřejněná serverem POLITICO.

Je nepravděpodobné, že by Trump rozhodl o definitivním vystoupení z NATO, tvrdí bývalí představitelé národní bezpečnosti a experti na obranu z Trumpovy administrativy, kteří budou pravděpodobně součástí administrativy v případě druhého funkčního období republikánského kandidáta.

Podle Dana Caldwella, obranného experta obeznámeného s úvahami v okruhu poradců bývalého prezidenta pro národní bezpečnost, by však Trump výměnou za pokračující účast USA v Alianci mohl nejen požadovat, aby evropské země výrazně zvýšily své výdaje na obranu, ale také přikročit k „radikální reorientaci“ NATO.

„Nemáme na výběr,“ prohlásil Caldwell s poukazem na rostoucí zadlužení USA, klesající počet vojáků a obrannou průmyslovou základnu, která nedokáže držet krok s Ruskem i Čínou.

Amerika poskytne podporu pouze v době krize

Trump zatím nevytvořil nový tým pro národní bezpečnost ani se otevřeně nepřihlásil k novému programu pro NATO. Bývalí úředníci a experti, s nimiž zmíněná publikace vedla konzultace, se však zabývají probíhající debatou o tom, jak moc tlačit Evropany k bezpečnostní architektuře, která by se více líbila Trumpovi.

Podle těchto představitelů by si USA i během druhého Trumpova funkčního období zachovaly svůj jaderný obranný deštník nad Evropou, ponechaly by si své vzdušné síly a základny v Německu, Anglii a Turecku, stejně jako námořní síly. Na oplátku by většina pěchoty, logistiky a dělostřelectva NATO na kontinentu přešla pod evropské velení namísto amerického.

Tato změna by znamenala „významné a podstatné snížení americké bezpečnostní role – stáhnout se, místo aby byl hlavním poskytovatelem bojové síly v Evropě někdo, kdo nabízí podporu pouze v době krize,“ řekl Caldwell.

Další součástí Trumpova plánu je dvoustupňový systém NATO – členské země, které dosud nesplnily cíl vydávat 2 % HDP na obranu, by nepožívaly plný rozsah obranných a bezpečnostních záruk USA, uvedl expert na národní bezpečnost blízký Trumpovi.

Lze namítnout, že tato vize je v rozporu s článkem 5 Smlouvy o NATO, který zavazuje každého člena přijmout opatření, která považuje za nezbytná, aby pomohl kterémukoli napadenému členu Aliance. Členové Trumpova zahraničněpolitického týmu však poznamenali, že formulace článku 5 je „flexibilní“, a nevěří, že to znamená, že každý člen musí reagovat vojenskou silou, píše publikace.

USA nejsou globálním bankomatem

Spojené státy jsou největším přispěvatelem na operace NATO, v loňském roce vydaly na obranu přibližně 860 miliard dolarů, což představovalo 68 % celkových výdajů zemí NATO v roce 2023. A více než desetkrát více než příspěvek Německa, druhé země NATO ve vojenských výdajích.

„Jsem pro podporu Severoatlantické aliance, ale domnívám se, že jediným způsobem, jak toho dosáhnout – a Evropanům to říkám neustále – je, aby na sebe vzali mnohem větší část břemene,“ řekl Elbridge Colby, který vedl přípravu Trumpovy národní obranné strategie a podle zvěstí by se měl ucházet o vysoký post v oblasti národní bezpečnosti v druhé Trumpově administrativě.

„Nemůžeme dělat desetkrát víc než Němci a musíme na ně být tvrdí. Musí z toho vyvodit důsledky. Chceme, aby NATO bylo aktivní, ale chceme, aby Evropané vedli. To byla původní myšlenka. To byla myšlenka Dwighta Eisenhowera,“ řekl Colby v rozhovoru.

Nyní, tváří v tvář hrozivé Číně, je potřeba takových změn mnohem naléhavější, řekl Colby. „Spojené státy nemají dostatek vojenských sil, aby se mohly pohybovat všude… Nemůžeme se roztahovat v Evropě proti Rusům, když víme, že Číňané a Rusové spolupracují a Číňané představují nebezpečnější a významnější hrozbu,“ vysvětlil.

Evropa už nespoléhá na Ameriku, zatímco NATO a EU bojují o obranu kontinentu mezi sebou
Kiron Skinner, bývalý šéf Trumpova politického plánování za ministra zahraničí Mikea Pompea a klíčový hráč Projektu 2025, komplexního programu, který zahrnuje priority pro Trumpovo druhé funkční období, zdůrazňuje potřebu zvýšení evropských výdajů: „Potřebujeme správně dimenzovat roli Ameriky ve světě v 21. století, a o to jde. USA nejsou globálním bankomatem. NATO musí významně přispívat v atlantickém a indo-pacifickém regionu, ale potřebujeme více strategického myšlení z obou stran.“

Trumpův názor na mír na Ukrajině

Rychlé vyřešení dva a půl roku trvajícího konfliktu na Ukrajině hraje klíčovou roli i v Trumpových plánech týkajících se NATO.

Mnozí v Trumpově táboře otevřeně preferují, aby Ukrajina zůstala mimo NATO. „NATO se již rozšířilo daleko za rámec toho, co potřebujeme pro antihegemonistickou koalici proti Rusku,“ řekl Colby.

Podle dvou dalších expertů na národní bezpečnost Trump nyní zvažuje dohodu, v níž se NATO zaváže nerozšiřovat se na východ – zejména na Ukrajinu a do Gruzie – a zkoumá, kolik ukrajinského území si může Moskva ponechat.

Deník Washington Post v dubnu napsal, že Trumpův plán zahrnuje nátlak na Ukrajinu, aby Rusku postoupila Krym a pohraniční oblast Donbasu.

Jeden z expertů na národní bezpečnost obeznámený s Trumpovou strategií pod podmínkou anonymity uvedl, že by byl otevřený i takovému vzorci, který by vylučoval rozšíření NATO a nevracel Ukrajinu do jejích hranic z roku 1991. „To by bylo na stole. Ale neznamená to vzdát se jakékoli jiné možnosti, včetně poskytnutí velkého množství zbraní Ukrajině,“ poznamenal zdroj.

Na otázku v podcastu z 21. června, zda je ochoten vyloučit rozšíření NATO na Ukrajinu, Trump odpověděl, že slib členství Ukrajiny v NATO byl chybou, a proto začala válka.

Trump své plány ohledně Ukrajiny veřejně neupřesnil, ale během volební kampaně opakovaně sliboval, že jedním z jeho prvních úkolů ve funkci prezidenta bude ukončit válku – „ještě než se dostanu do Oválné pracovny, krátce po získání prezidentského úřadu,“ řekl na mítinku 22. června ve Filadelfii.

Jak Trump přispívá k posílení NATO

Největším problémem Trumpova vznikajícího přístupu k NATO by mohlo být to, že evropské země nejsou zjevně připraveny brzy převzít dramaticky rozšířenou vojenskou roli, a to navzdory svým plánům na zvýšení výdajů na obranu, tvrdí odborníci.

Tentokrát však Evropané možná nemají na výběr – Trump by měl v rukou větší páky, jak požadovat po Evropě to, co chce, dokud USA stále poskytují většinu vojenské pomoci Ukrajině a Evropa je ekonomicky slabší než kdykoli předtím a více závislá na dodávkách energie z USA.

Nicméně i někteří bývalí Trumpovi představitelé připouštějí, že Washington pravděpodobně nechce zajít příliš daleko v předávání vedoucí úlohy Evropanům. Trumpovy izolacionistické instinkty by se mohly vymstít a zatáhnout USA do širší války. Colby zmiňuje Macronův nápad vyslat francouzské vojáky na Ukrajinu a provokativní rétoriku bojovných východoevropských lídrů, jako je lotyšský prezident Edgars Rinkēvič, který latinsky řekl „Russia delenda est“ („Rusko musí být zničeno“).

Nakonec jen Trump může říci, jak daleko v reformě NATO zajde. Zdá se však, že většina jeho bývalých představitelů věří, že aliance by měla být zachována – a již nyní si připisují zásluhy na jejím udržení a posílení díky Trumpovým ultimátům členům NATO. Argumentují tím, že zatímco Obama si na liknavost Evropy pouze stěžoval, Trump s tím skutečně něco udělal.

Trumpův poslední poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien v nedávné eseji zveřejněné v časopise Foreign Affairs napsal, že „jeho tlak na vlády NATO, aby vydávaly více na obranu, alianci posílil“.

Dosažení dvouprocentního cíle výdajů všech členů NATO by mohlo Alianci více přiblížit Trumpovým představám. Jak však upozorňují jeho poradci, pokud opět vstoupí do Oválné pracovny, je velmi pravděpodobné, že to nebude stačit, protože jeho národněbezpečnostní cíle by se mohly změnit. Jak moc, není jasné, ale budoucnost NATO – a Evropy – závisí na Trumpově reakci, jak se uvádí v analýze.

Zdroj: spotmedia.ro