Nové vědecké výzkumy, o nichž média informovala teprve nedávno, naznačují, že se technologie omlazování připravují pro všeobecné použití. (Foto: Youtube)

Vědci z University of Texas Cancer Center objevili malou molekulovou sloučeninu zvanou TAC, která obnovuje hladinu telomerázy na mladistvý fenotyp.

Telomery, úseky DNA, se zkracují při každém buněčném dělení. Když zkrácení dosáhne určité hranice, buňka získá senilní fenotyp a není již schopna správně vykonávat své předchozí funkce; buňka stárne rychleji.

Telomeráza (TERT) obnovuje telomery na koncích chromozomů. V preklinických modelech vedl TAC k tvorbě nových neuronů v hipokampu a ke zlepšení kognitivních funkcí a zvýšení počtu genů spojených s učením a pamětí po dobu šesti měsíců.

Kromě toho TAC zlepšil neuromuskulární funkce, koordinaci, sílu stisku a rychlost. Léčba TAC u lidských buněčných linií zvýšila syntézu telomer a snížila poškození DNA v telomerách. Tyto výsledky naznačují, že TAC může účinně působit na lidské buňky, obnovovat jejich funkce a prodlužovat život.

Vědcům z Illinoiské univerzity se také podařilo zvrátit proces stárnutí kmenových buněk pomocí antioxidantů. Za normálních podmínek zůstávají antioxidanty aktivní po dobu šesti hodin, ale díky nové metodě se jejich životnost prodloužila na dva dny.

Toho dosáhli díky vývoji speciální metody dodávání antioxidantů zabalených v krystalické formě a stabilizovaných polymery. Nová metoda umožňuje korigovat „stáří“ buněk, což otevírá možnost používat je v jakémkoli věku. Ve skutečnosti se vědci už dávno naučili, jak něco takového dělat, ale bylo to skryté.

Například Georg Pitz, bývalý pracovník tajného výzkumného ústavu fyziologie člověka, uvedl, že již v 50. letech se sovětským vědcům v Kranjearsku podařilo experimentálně prodloužit lidský život na 700 let.

Georg Pitz, bývalý zaměstnanec tajného vědeckého výzkumného ústavu fyziologie člověka, říká:

„Sovětští vědci v roce 1954 při zkoumání cívky lidské DNA zjistili, že lidský genom byl před zhruba 12 000 tisíci lety uměle upraven tak, aby se lidský život zkrátil na přibližně 130 let. Jinak se člověk mohl dožít 300 až 800 let. V roce 1957 začali dělat pokusy na muži a ženě (páru), aby na základě toho genom opravili… V roce 1974 byli vědci hotovi a v roce 1978 se dotyčnému páru narodil syn s naprosto stoprocentními zdravotními příznaky. Informační cyklus fotogenomu ukázal, že dotyčný muž přežije nejméně 350 let. Dotyčný muž je dodnes sledován. Podle posledních informací se mu dosud narodilo 11 dětí s absolutně zdravými příznaky genetické cívky. Imunitní reakce jeho těla je asi 50krát silnější než u normálního člověka. Dotyčný muž žije v Moskvě…“