Dmitrij Bavyrin komentuje výběr viceprezidenta Spojených států, kterého si Donald Trump vybral mezi svými nejvěrnějšími, a obešel tak rasové, genderové a lobbistické varianty, které se pro tuto volbu nabízely - a především si tím nejspíš zachránil i život

Zdá se, že jméno budoucího viceprezidenta Spojených států, kterého si vybral Donald Trump určila tatáž kulka, která trefila Trumpa do hlavy. Navíc, 39letý senátor za Ohio J.D. Vance musí být vnímán jako Trumpův pravděpodobný nástupce, který bude kandidovat na prezidenta v roce 2028.

Zatím vypadá jako nejlepší kandidát pro Rusko a nejhorší pro Ukrajinu a také jako ten, kdo bude určovat politický směr Ameriky. Samozřejmě - pokud do hry nevstoupí lepší odstřelovači. 

Do poslední chvíle zvažoval Trump podle vlastních slov seznam kandidátů, a Vance se nezdál být favoritem. V americké politické tradici je viceprezident spíše signál dovnitř strany, a ne volba srdce. Často se stávalo, že partneři se sotva znali, jako Roosevelt a Truman, nebo se nemohli vystát, jako Kennedy a Johnson.

Mladší kopie Trumpa?

Všichni proto očekávali, že se s Trumpem objeví někdo z elity, z umírněných, z náboženských skupin jako byl Mike Pence, z Latinoameričanů, černochů nebo žen. Namísto toho si Trump vybral svou vlastní kopii, ale vylepšenou, mladší a výstižnější verzi.

Vsadil na muže, který patří do jeho vlastního klanu (jako přítel jeho syna) a je názorově identický s Trumpem.  Zvolit si v Trumpově pozici někoho kdo by nebyl plně oddaný, což by vyhovovalo „washingtonskému močálu“ a liberálním médiím více než jemu samému, je totéž, jako nakreslit si na hlavu terč, aby ho příště kulky neminuly.

Takže volba ve prospěch „jednoho z nás“ se stala otázkou života a smrti: pokud Trump zemře, jeho politické dědictví připadne Vanceovi, který je pro elity nebezpečnější než Trump, protože je zbaven břemene jeho hříchů a selhání.

SLEDUJTE!

Proč se nepřidal ke zrádcům, ač musel vědět, že dodržené slovo ho bude stát politickou kariéru? Proč se přidal k Rajchlovu PRO, ač musel vědět, že to mnozí nepochopí? Jezdec na tygru, nebo prostě Moravák, který chce "učinit Moravu opět velkou"? Kamarád Fica: Dostane šanci přenést "ficismus" k nám? 

Rozhovor Petra Hájka s Michalem Haškem již ve středu 17. července od 18 hodin na PPTV.

Vidlák z Ohia proti washingtonským elitám

Trump je šoumen z New Yorku, od dětství obklopený topmodelkami a milionáři. Vance je obyčejný Američan, nemůže to být jednodušší. Poslední americký prezident před ním, který měl tak „nízký“ původ, byl Richard Nixon, syn z kalifornské chudé rodiny.

Vance je literárně nadaný, ale pochází z chudých poměrů ze státu, který se stal jedním ze symbolů provincionalismu ve Spojených státech. Jeho výtahem k moci byla vojenská služba během války v Iráku a jeho autobiografie Hillbilly Elegy, která byla později zfilmována a dokonce nominována na Oscara. Jde o vesnickou subkulturu, kterou bychom u nás mohli označit slovem „vidlák“. Je hrdý na rodnou hroudu a na sebe, ale špatně se stravuje, hodně pije, mlátí blízké a ví o těžkém životě více než všichni Kaliforňané dohromady.

Po Hillbillies zde byly zkušenosti z Iráku, Yale, Silicon Valley, Senátu a někde vepředu se rýsuje Bílý dům, ale zatím si Vance pamatuje, kým ve skutečnosti je. Je vesnický spisovatel nebo vojenský korespondent z malého města, jehož hlavní podnik zavřeli v 90. letech, vyhořel mu jediný klub, mladí lidé odešli nebo se upili k smrti.

Noční můra pro Kyjev

Je hlasem obyčejných lidí ze zóny deindustrializace (tzv. státy rezového pásu). Za to ho již dříve dokonce chválila i liberální média a členové Demokratické strany, která nadále flirtuje s dělnickou třídou. Nyní jej budou titíž lidé nenávidět a proklínat. Skutečnost, že Trump po výstřelech v Pensylvánii stal jasným favoritem v prezidentských volbách, neznamená, že současná vláda zanechá tvrdého boje a bude pociťovat stud a svědomí. Potrvá nanejvýš pár dní, než Vancea prohlásí za rasistu, navzdory jeho indické manželce a třem dětem, které sní má.

NEPŘEHLÉDNĚTE:

Jak si uchovat zdraví a zlepšit vyhlídky na plný život - navzdory pokusům Schwabů, Gatesů a Big Pharmy o opak - a současně podpořit Protiproud?

Některé zásadní odpovědi najdete v rozhovoru Petra Hájka s ing. Jiřím Černotou - nejen na téma jednoho zcela mimořádného prostředku na posílení těla i ducha - a dosažení praktické dlouhověkosti

Bezplatný účet u BEWITu pro nezávazný přístup ke slevám si můžete vytvořit zde. Výrobky BEWIT si lze také prohlédnout i zakoupit zde. Nákupem přes tyto odkazy  pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu!

Trumpova volba se bude zdát obzvláště obludná té části americké elity, která klade otázky imperiální zahraniční politiky na první místo. V centru této politiky je opozice vůči Rusku jako nebezpečnému rebelovi, který zpochybňuje hegemonii USA v Evropě, a musí být za to potrestán, aby odradili ostatní.

Stane-li se, že Trump odepře podporu Kyjevu, přinutí ho vzdát se ruských území a poskytne Moskvě záruky, že Ukrajinci nebudou přijati do NATO, zrealizuje „Vanceův plán“. To vše navrhl Vance dávno předtím, než Západ začal pochybovat o možnosti vojensky porazit Rusko. Trumpův nový partner nikdy nevěřil v silové řešení, vyzýval k jednání a měl blízko k protiválečným izolacionistům. Byl věrohodný, neboť viděl válku na vlastní oči. Pokud jde o Rusko, Ukrajinu a NATO, Vance byl dokonce vždy důslednější, konkrétnější a otevřenější než Trump. 

Trump s Vancem v zádech se kryje před druhou kulkou

Volba ve prospěch Vancea je deklarovanou touhou nepočítat s nikým kromě jeho nejbližších spolupracovníků. Senátorské křeslo Vancea v Ohiu je navíc důležité pro zajištění republikánské většiny v horní komoře Kongresu, bez které demokraté promění Trumpovo druhé funkční období v noční můru.

Trump však poté, co ucítil kulku v uchu, nabyl přesvědčení, že nastal čas otevřené konfrontace se svými nepřáteli ve Washingtonu a že už není prostor pro kompromisy.

Před námi je už jen boj, kde Vance ani tak nepřivádí nové voliče (Ohio a Hillbillies by stejně pořád volili Trumpa), ale spíše kryje velitele zezadu:

Takže druhý pokus vyřešit věc kulkou ztrácí  smysl.

Zdroj.

Tagy článku