• Vybrat den

    Prosinec 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Povinná angličtina od první třídy: Další z šílených nápadů Fialova muzikologa. Podle skutečných potřeb, ne podle Beka. Je smyslem ještě větší frustrace dětí? Báječný plán jak úspěšně zhnusit školu. Odmala proti přirozenosti

    24-7-2024 Protiproud 96 874 slov zprávy
     



    Povinná angličtina od první třídy: Další z šílených nápadů Fialova muzikologa. Podle skutečných potřeb, ne podle Beka. Je smyslem ještě větší frustrace dětí? Báječný plán jak úspěšně zhnusit školu. Odmala proti přirozenosti





    24. 7. 2024



    Tisk článku




    Jan Žamboch se zamýšlí nad dalším nápadem ministra Mikuláše Beka, který dlouhodobě prosazuje progresivní agendu do českého školství a ničí tak základy výuky, které se osvědčily již od dob Marie Terezie a patřily k nejlepším na světě





    Ministr školství Mikuláš Bek hodlá prosadit, aby se žáci minimálně od první třídy (Bek dokonce mluví i o předškolní výuce) povinně učili anglicky a od šesté třídy měli povinně druhý cizí jazyk jako němčinu, francouzštinu nebo španělštinu, neboť znalost cizích jazyků je podle něj obrovskou výhodou v dalším profesním i osobním životě.


    Je smyslem frustrace dětí?


    Ministrův nápad je založený na představě, že čím dříve se s výukou cizího jazyka začne, tím lepších výsledků se dosáhne. Bohužel je tato myšlenka založena na chybné úvaze vycházející z pozorování dětí vyrůstajících ve dvojjazyčném prostředí.


    Ovšem proces, kterým se dítě naučí jazyk ve dvojjazyčném prostředí, je zcela jiný než proces, kterým se člověk učí jazyk cizí. Ve dvojjazyčném prostředí se ve skutečnosti dítě žádnému cizímu jazyku neučí – dítě zde nabývá dvě mateřštiny, a to prostřednictvím vrozeného instinktu, jak poukázal Noam Chomsky. Není k tomu třeba žádného úsilí.


    NENECHTE SI UJÍT!


    pp


    Rozhovor Petra Hájka s bouřlivákem a nepochybným vlastencem Jaroslavem Foldynou bude Protiproud TV vysílat dnes ve středu 24. července od 18 hodin.


    Pronikání do cizího jazyka je vědomým procesem, který vyžaduje značně vyspělé abstraktní myšlení. Tak jako se výuka matematiky řídí zkušenostmi celých generací učitelů a nikdo nenutí děti ve druhé třídě porozumět kvadratickým rovnicím, musí ze stejných zkušeností vycházet i výuka cizího jazyka. A tyto zkušenosti říkají, že nemá smysl začínat dříve než kolem 12. roku věku.


    Předčasná výuka cizího jazyka vedle masivního plýtvání lidským potenciálem jak na straně dětí, tak učitelů, kteří by mohli dělat něco užitečnějšího, přináší i riziko vyplývající z tzv. věčného začátečnictví, kde dítě frustrované několikaletým marným probíráním stále téhož již nikdy k danému předmětu nezíská náklonnost.


    NEPŘEHLÉDNĚTE:


    Jak si uchovat zdraví a zlepšit vyhlídky na plný život - navzdory pokusům Schwabů, Gatesů a Big Pharmy o opak - a současně podpořit Protiproud?


     


    Některé zásadní odpovědi najdete v rozhovoru Petra Hájka s ing. Jiřím Černotou - nejen na téma jednoho zcela mimořádného prostředku na posílení těla i ducha - a dosažení praktické dlouhověkosti


    Bezplatný účet u BEWITu pro nezávazný přístup ke slevám si můžete vytvořit zde. Výrobky BEWIT si lze také prohlédnout i zakoupit zde. Nákupem přes tyto odkazy  pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu!


     


    Podle potřeb, ne podle Beka


    Pro úspěch při výuce cizího jazyka je důležité, aby žák rychle postupoval dopředu a získal dojem, že snažení má smysl. Výuka cizího jazyka u desetiletých a mladších dětí nikam nevede, protože děti do 12. roku věku nejsou vyzrálé na práci s gramatickými pravidly, navíc desetileté dítě nemá ve svém světě pro cizí jazyk žádné užití a je plně zaměstnáno zvládáním češtiny, matematiky a vlastivědy.


    Jakkoli je znalost cizích jazyků, angličtiny zejména, jednoznačně vždy výhodou a ke vzdělanosti neodmyslitelně patří, nemá smysl ji přeceňovat. Naprostá většina lidí se bez cizích jazyků obejde a vůbec jim to nezabrání stát se dobrými odborníky ve svém oboru. Drtivá většina lékařů či zedníků ve své praxi cizí jazyk nepotřebuje.


    Znalost cizích jazyků odpovídá potřebě – kadeřnice v příhraniční oblasti s Německem obvykle němčinu ovládá lépe než běžný lékař z vnitrozemí angličtinu. Není to dáno něčí vzdělaností nebo hloupostí, je to dáno okolnostmi. Vysoká hodnota českých podniků není dána tím, že by jejich zaměstnanci uměli hezky anglicky nebo německy. Většina z nich neumí ani anglicky, ani německy, ale mají vynikající odborné znalosti, od vývojářů po dělníky.


    DOPORUČUJEME:



    Zdraví v Protiproudu: Fantastické houby. Zkušenost patologa s vyléčením cirhozy jater. Pro nádory zhoubné i nezhoubné. Překvapivý detox. Jak na mozek, paměť a kognitivní schopnosti? Bambus a cévy. Čokoláda nejen pro děti. Pomozme si!


    SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
    objednávejte zde


    Dobrý plán zhnusit školu


    Prioritou vzdělávání musí být odborná příprava, k cizímu jazyku je nutno přistupovat jako k užitečnému, nikoli nezbytnému, doplňku. Znakem každé vyspělé společnosti je vysoká míra profesní specializace, odborník věnuje svůj čas svému oboru a na přidružené činnosti, včetně komunikace v cizím jazyce, má specialistu. 


    Znalost cizích jazyků je nutností jen u určitých profesí, přičemž ne vždy je nutná vysoká úroveň – odborný jazyk bývá většinou jednoduchý. Hlavní je držet se zásady, že každý obor si o svůj jazyk řekne sám. Představa, že znalost jazyků je podmínkou prosperity, je mylná. Prosperují země, kde si lidé navzájem nekladou překážky v tom, co kdo umí nejlépe. Povinná výuka jazyků s tím nesouvisí.


    První třída je krásná svými slabikáři a písankami. A je také velmi náročná. Na naprosto zbytečné vyučování angličtiny děti nemají sílu.


    Jen jim to zkazí vzpomínky.


    Zdroj.


    pp







    Tagy článku





    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑