V posledních dvou letech několik zemí Blízkého východu obnovilo oficiální vztahy se syrským prezidentem Bašárem Asadem poté, co proti němu vedly deset let trvající zástupnou válku. (Foto: Wikimedia)

Například v květnu 2023 byl poprvé od začátku války přivítán na oficiální návštěvě Saúdské Arábie a saúdské království mu poskytlo červený koberec. A Spojené arabské emiráty patří k těm, které po téměř 13 letech přerušených vztahů znovu otevřely velvyslanectví v Damašku.

Západ v čele s USA a Velkou Británií však stále vede proti syrskému státu maximální nátlakovou kampaň poté, co Asad zvítězil ve válce, jejímž cílem bylo jeho svržení. Ta zahrnovala značně zpřísněné sankce, zejména na dovoz energie, což zdecimovalo ekonomiku a rozpoutalo nekontrolovatelnou inflaci.

Washington se mezitím pod vedením několika administrativ snažil lobbovat u zahraničních spojenců, aby zachovali kurz izolace Damašku a pokračovali v sankcích, a to i přes občasné vykládání íránských ropných tankerů do syrských středomořských přístavů.

Zdá se však, že se karta obrací, neboť řada evropských zemí, z nichž mnohé patří do EU a NATO, stále více uznává, že Asad „zde zůstane“, a proto musí se Sýrií spolupracovat, místo aby proti ní válčily.

V čerstvé zprávě izraelského serveru YNet News se uvádí: „Ministři zahraničí Itálie, Kypru, Slovinska, Slovenska, Rakouska, České republiky, Řecka a Chorvatska vypracovali stanovisko, v němž vyzývají ke změně přístupu Evropské unie k Sýrii, konkrétně ke zrušení sankcí a obnovení diplomatických styků s režimem prezidenta Bašára Asada.“

„Italský ministr zahraničí Antonio Tajani a jeho kolegové tvrdí, že politika humanitární pomoci EU selhala,“ zdůrazňuje zpráva.

Podle některých klíčových řádků dokumentu předloženého vysokému představiteli EU Josepu Borrellovi:

„Po 13 letech války a pomoci EU žije 90 % obyvatel Sýrie pod hranicí chudoby a sedm z deseti obyvatel potřebuje humanitární pomoc.“

„Samotná humanitární pomoc nestačí. EU musí zrušit některé sankce vůči režimu prezidenta Asada a navázat s ním diplomatické vztahy. V posledních dvou letech byla tato otázka zastíněna válkami na Ukrajině a v Gaze, ale musíme se k ní vrátit.“

8 EU countries call for renewed ties with Assad regime to stem Syrian refugee tide

"EU’s policy has failed."

“We must create a reality where residents have the will and interest to stay in Syria and return to it.”

"The EU must lift some sanctions against President Assad's…

— Joshua Landis (@joshua_landis) July 25, 2024

Dlouhodobí kritici snahy Západu o změnu režimu poukazují na dlouholetý rozpor v politice: EU umožnila, aby do Sýrie byly dodávány zbraně a munice (do rukou protiasadovských džihádistických povstalců), a zároveň lomila rukama nad humanitární a migrační krizí, která z toho vyplynula.

Stále častěji však tytéž mocnosti přiznávají, že sankce sloužily pouze k vyhladovění a umocnění utrpení prostého obyvatelstva a nijak ve skutečnosti neoslabily vládní kontrolu nad zemí.

Na severovýchodě Sýrie, bohatém na ropu a zemní plyn, přetrvává vojenská okupace USA, která, jak přiznal bývalý prezident Trump, spočívala v „krádeži ropy“. Bidenova administrativa však důsledně tvrdí, že nemá v plánu vojáky stáhnout. Možná by budoucí Trumpova administrativa mohla USA ze Sýrie konečně dostat?

Zdroj: ynetnews.com