Argentinské rezervy, které drží její centrální banka, zahrnují téměř dva miliony trojských uncí zlata v hodnotě přibližně 4,5 miliardy dolarů. (Foto: Wikimedia)

V poslední době však všichni řeší otázku: kde je? Bylo vyvezeno ze země? Zůstala část z něj na území Argentiny, zatímco zbytek byl převeden do zahraničí? Oficiální informace nabízejí jen částečné odpovědi.

Administrativa krajně pravicového prezidenta Javiera Milei přiznala nedávný převod zlata do zahraničí, ale neupřesnila množství, místo určení ani účel tohoto opatření. Žádné podrobnosti neposkytla ani centrální banka.

Ve scénáři finanční nestability – a v situaci, kdy vláda čelí potřebě akumulovat rezervy – vyvolalo toto rozhodnutí podezření a spekulace. Existují také obavy, že by zlato mohlo být případně zabaveno, a to kvůli dlouhodobým soudním sporům, které proti Argentině vedou zahraniční věřitelé.

Zprávu o převodu zlata vláda ani centrální banka oficiálně neoznámily. S informací přišel odborový svaz bankovních zaměstnanců, známý jako La Bancaria. Její předseda – levicový zákonodárce Sergio Palazzo – předložil v rámci zákona o přístupu k veřejným informacím žádost pro Centrální banku Argentinské republiky (BCRA), v níž se dotazoval, „zda v průběhu měsíce června proběhly [nějaké] operace na odeslání zlatých prutů do zahraničí“.

Konkrétně požadoval vědět, zda 7. června a 28. června došlo k převodům zlata prostřednictvím Lumilu – soukromé bezpečnostní firmy, která se zabývá přepravou cenností – a British Airways. Chtěl také znát konkrétní částky, jejich určení, administrativní postupy a jména zúčastněných úředníků.

BCRA má na odpověď zákonodárci 30 dní a dosud tak neučinila. Minulý pátek však ministr hospodářství Luis Caputo připustil, že operace byla skutečně provedena. „Je to velmi pozitivní krok… pokud máte v BCRA zlato, je to, jako byste v ní měli [aktiva], která nelze k ničemu použít. Pokud ho máte mimo zemi, můžete získat výnosy,“ tvrdil v rozhovoru pro argentinskou televizi La Nación+. „Je mnohem lepší mít ho střežený venku, kde vám za něj něco zaplatí,“ dodal.

Jeho slova naznačují, že účelem přepravy – podle spekulací možná do Londýna nebo Basileje – bylo zlato uložit a získat úroky. Pokud tomu tak ale skutečně je, řada ekonomů upozornila, že logika převodu – s náklady na nutné pojištění – tuto operaci neospravedlňovala, vzhledem k tomu, že výnosy jsou velmi nízké.

Rovněž bez uvedení podrobností prezident Milei později naznačil, že převod zlata souvisí s možností použít jej jako zástavu k získání překlenovacího úvěru. Prezident uvedl, že Argentina již má k dispozici dostatek amerických dolarů na zaplacení splatnosti úroků ze zahraničního dluhu – splátky ve výši přibližně 1,6 miliardy dolarů -, která je splatná v lednu 2025. Tvrdí, že překlenovací úvěr by měl zahraničním věřitelům zaplatit další částku ve výši 3 miliard dolarů.

Pokud je toto účelem převodu zlata do zahraničí, spočívala by sázka vlády ve snaze zprostředkovat finančním trhům klid. Tím by se teoreticky snížila míra rizika země, která jí brání v čerpání nových úvěrových linek. Na druhou stranu tím, že se obrátí ke zlatu, naznačuje, že Argentina nemá dostatek likvidních aktiv a je nyní nucena uchýlit se ke svému nejcennějšímu pokladu.

Zdroj: elpais.com