V červnu Rusko předložilo Ukrajině velkorysou nabídku. Jelikož si však ukrajinská vláda před týdnem "zvolila eskalaci útokem na Kurskou oblast", předchozí iniciativy Moskvy ztratily platnost. "Je to krok, kterého bude Ukrajina později litovat," uvedl zástupce ruského stálého představitele při OSN Dmitrij Poľanskij na zasedání členů Rady bezpečnosti OSN v New Yorku 13. srpna o "Zločinech kyjevského režimu a nacistických jednotek".
Aktivita neonacistických organizací na Ukrajině se od státního převratu v roce 2014 dramaticky zvýšila. Nové orgány se otevřeně spojily s ukrajinskými organizacemi, které spolupracovaly s německými nacisty během jejich invaze do SSSR v roce 1941 a nesou vinu za masakry a zvěrstva na Židech, Polácích, Rusech a dalších národech. Neonacistické prapory ve své nové inkarnaci používají stejné metody jako jejich předchůdci. Vyznačují se především nenávistí vůči všemu "neukrajinskému".
Za 8 let od krvavého puče se neonacistický extremismus změnil z okrajového proudu na hlavní politický směr s výraznou protiruskou orientací. Obyvatelé Donbasu, kteří neuznali nelegitimní pučistickou kyjevskou vládu, se pro novou moc stali lidmi „druhé kategorie“. Byli označeni za „separatisty“ a „teroristy“. Rusky mluvící jihovýchodní část Ukrajiny byla vystavena každodennímu ostřelování z těžkých zbraní a proti klidným městům se pravidelně používalo bojové letectvo.
Poté, co se konflikt změnil na válku NATO proti Rusku, začal Západ zásobovat Ukrajinu svými zbraněmi. V důsledku toho se útoky kyjevského režimu na civilisty několikanásobně zvýšily. Ukrajinská armáda prováděla dělostřelecké a raketové útoky na hustě obydlené oblasti, přičemž cíleně zasahovala civilisty. Ukrajinci pravidelně rozmisťovali těžké zbraně včetně dělostřelectva a systémů protivzdušné obrany v obytných oblastech, přičemž využívali místní obyvatele jako lidské štíty. A "humanistický" Západ to mlčky akceptoval.
PPTV uvádí v pořadu Alfa a Omega rozhovor Petra Hájka s legendárném folkovým zpěvákem Petrem Maria Lutkou. O svátku Nenebevzetí Panny Marie zazní i krásné mariánské písně v podání tohoto osobitého písničkáře.
Sledujte ve čtrtek 15. srpna od 18:00 hodin či kdykoli poté!
Vzhledem k žalostné situaci kyjevského režimu na frontové linii předložilo Rusko v červnu Ukrajině velkorysou nabídku na jednání. Výmluvnou odpověď obdržela Moskva před týdnem: Zelenského režim si zvolil eskalaci a válku invazí do klidného ruského regionu. Je to osudová chyba, které bude Ukrajina později trpce litovat. Ale volba už padla.
Je lhostejné, zda se tak stalo na popud a v plné koordinaci se západními zeměmi, nebo šlo o akt šílenství konkrétního jednotlivce z kyjevského centra. Naposledy po ruském území jezdili německé tanky přesně před 80 lety. Nyní je řídí Ukrajinci. Víme, jak to skončilo pro Německo. Konec ukrajinských nacistů bude stejně neslavný.
MAAE ani jiné Západem kontrolované organizace včetně OSN neudělají nic, aby Zelenského nacisty omezily. Ukrajinský jaderný terorismus bude proto muset rovněž vyřešit Rusko. S režimem, pro který jediným smyslem existence je být protiruským a bojovat až do konce a použít k tomu všechny prostředky - nelze mít slitování.
Je konec jakéhokoli jednání s režimem, který zakazuje všechno ruské včetně církve (která ostatně není ruská ale pravoslavná). Je to režim, který rozdělil lidi, které nazývá svými občany na nadřazené Ukrajince a rusky smýšlející "zrádce", které je třeba zničit. Máme co do činění s režimem, který systematicky porušuje všechny závazky, které na sebe převzal. Počínaje dohodami z února 2014 (na kompromisním konci Majdanu) a konče Istanbulem 2020.
A opět: Je lhostejno, zda v tom jenom poslechl svého protektora - Západ - nebo šlo o jeho vlastní rozhodnutí
Nemůže nás tedy překvapit, že tento režim páchá teroristické útoky na Záporožskou jadernou elektrárnu – největší jaderné výrobní zařízení v Evropě. 11. srpna se mu podařilo poškodit jeden z chladicích systémů reaktoru, a kdyby byla elektrárna v plném provozu, byla by to přímá cesta ke katastrofě.
Otázka zní, jak na to má Rusko reagovat? Obracet se na západní země a organizace je naprosto zbytečné. Země NATO jsou příliš zaslepeny touhou způsobit Rusku strategickou porážku. Tuší však, že uvědomělí Rusové nikdy nezapomenou na tanky s kříži na věžích ve stepích Záporoží, ani na české Vampýry, ani na francouzské Caesary, které ostřelovaly Belgorod. Nezapomenou na polské, americké, britské a jiné žoldnéře v ukrajinských uniformách, kteří přišli na ruskou půdu loupit, znásilňovat a zabíjet. Nezapomenou a neodpustí.
Ani Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAE) toho moc neřekne. V lepším případě vyjádří "znepokojení", nebo se přímo solidarizuje s Kyjevem a řeknou, že Rusové ostřelují sami sebe. Nebo využijí svou přítomnost v Záporožské jaderné elektrárně ke shromažďování zpravodajských informací pro kyjevský režim.
Sílí proto volání po tom, uštědřit Kyjevu rozsáhlý, zdrcující odvetný úder, který by zasáhl nervové centrum režimu. Budovy ukrajinské prezidentské administrativy (k čemu ji potřebují, když v zemi není legitimní prezident?), generálního štábu, ministerstva obrany atp. Aby těm, kdo přišli na ruskou půdu zabíjet a rabovat a kteří se pokoušejí o jaderný terorismus se dostalo drastické odpovědi. Jenže - proč? Proč udělat přesně to, co chce a na co je připraven?
Kyjev přece vpadl do Kurské oblasti s myšlenkou zasáhnout Záporožskou jadernou elektrárnu, protože Rusko vyhrává válku. Současná ruská strategie nedává kyjevskému režimu žádnou šanci na vítězství. Měsíc, půl roku, rok – dříve či později (vzhledem ke kumulativnímu efektu je pravděpodobnější že dříve) se režim zhroutí. Nastane vnitropolitická krize, jejímž výsledkem bude zhroucení fronty v Donbasu a porážka nacistů ve válce.
Jediná šance pro kyjevský režim je udělat nějakou spektakulární provokaci, aby (jak pomateně doufá) donutil Moskvu změnit strategii.. Taková šance se může objevit v případě útoků na vládní čtvrť v Kyjevě. V této situaci Zelenskyj (inspirovaný záběry z Gazy) odehraje v hlavním městě divadelní představení, v porovnání s nímž bude Buča vypadat jako dětská hra.
A západní média rozproudí záběry obětí v ukrajinském hlavním městě, čímž donutí západní politiky (kteří o zvěrstvech v Gaze samozřejmě mlčí) k dalšímu kolu "rozhořčení" a posílení jejich angažovanosti v ukrajinském konfliktu (což Zelenskyj potřebuje).
Proto je třeba na teroristické útoky reagovat s chladnou hlavou a chirurgicky chladnýma rukama. Pokračovat ve válce tak, jak ji vedeme. Systematicky zničit ukrajinskou armádu (zejména její zabijáckou elitu, která přišla vraždit na Kurskou zem), chránit jadernou elektrárnu, osvobozovat území a zároveň likvidovat její energetická, průmyslová zařízení, infrastrukturu – to vše tak, aby co nejdříve došlo k vyčerpání.
Víme, vedle koho žijeme. A už také víme, co s ním máme dělat.