Upá­le­ní to­ho­to od­pad­lé­ho do­mi­ni­ká­na r. 1600 v pa­pež­ském Římě je dodnes ter­čem pro­ti­ka­to­lic­ké pro­pa­gan­dy a pre­zen­tu­je se v učeb­ni­cích dě­je­pi­su jako „do­klad“ ka­to­lic­ké ne­to­le­ran­ce a su­ro­vos­ti. Aniž bychom chtě­li ospra­ve­dlňovat krutý trest smrti pro Bruna, je třeba mít na pa­mě­ti, že tento muž nebyl v žád­ném pří­pa­dě svě­tec a mu­čed­ník.

Ame­ric­ký his­to­rik John Bossy vydal v 90. le­tech o tomto bý­va­lém mni­cho­vi do­mi­ni­kán­ské­ho řádu pu­b­li­ka­ci, kde shro­máž­dil všech­na do­stup­ná fakta. Ta vůbec ne­svěd­čí o jeho mrav­ních kva­li­tách, spíš na­o­pak. His­to­ric­ká re­a­li­ta je ta­ko­vá, že Gi­or­da­no Bruno se do­pouš­těl kri­mi­nál­ních zlo­či­nů. Byl to vrah a také agent a kon­fi­dent cizí moc­nos­ti.

Heretik a násilník

Na­ro­dil se r. 1548 v Nole u Ne­a­po­le. Jako 15le­tý vstou­pil r. 1563 do do­mi­ni­kán­ské­ho řádu, kde brzy pro­slul jako „en­fant terri­ble“ pro svoji to­tál­ní ne­o­cho­tu podro­bo­vat se pří­ka­zům a roz­hod­nu­tím. Od­mí­tal např. mít ve své cele ob­ra­zy sva­tých a po­přel také ně­kte­rá dogma­ta. Přes­to však na­ko­nec do­sá­hl kněž­ské­ho svě­ce­ní a dok­to­rá­tu te­o­lo­gie.

Do­mi­ni­kán­ský řád proti němu vedl r. 1576 pro­ces kvůli he­re­zi, Bruno však opus­til svůj kon­vent v Římě a uprchl z ital­ské­ho území. Když mu v tom chtěl pře­vor kláš­te­ra za­brá­nit, hodil jej údaj­ně do Ti­be­ry, jak uvádí P. Konrád Kubeš. Za tento kri­mi­nál­ní de­likt byl pak hle­dán cír­kev­ní inkvi­zi­cí i svět­ský­mi soudy po celé Ev­ro­pě.

Po krat­ším po­by­tu v se­ver­ní Itá­lii se uchý­lil do Že­ne­vy, cen­t­ra kal­vín­ské­ho pro­tes­tan­tis­mu. Tam ale vy­vo­lal po­bou­ře­ní svými ná­zo­ry, jež pře­sa­ho­va­ly sa­mot­né hra­ni­ce křes­ťan­ství. Bruno např. ho­vo­řil o Je­ží­ši jako o „vel­kém fi­lo­zo­fo­vi“ a od­mí­tal Jeho Bož­ství i zá­zra­ky. To bylo ne­při­ja­tel­né i pro kal­vín­skou Že­ne­vu, neboť pro­tes­tant­ský re­for­má­tor Jan Kal­vín plně ak­cep­to­val nauku o Boží Tro­ji­ci a Božím sy­nov­ství Je­ží­še Kris­ta.

POJĎME SE PORADIT!

PPTV v pondělí 19. 8. 2024 od 18:00 vysílá v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených.

Do porady buď posílejte své dopisy do redakční pošty, nebo chatujte - ale jen do 17:00, tedy hodinu před zahájením vysílání. Chat bude samozřejmě v provozu i během "porady", ale kvůli úspoře času na některé později sdělené názory, úvahy či dotazy bude Petr Hájek reagovat až v příští Tea Party.

Hla­sa­te­l pan­te­is­mu

Bru­no­vi hro­zi­lo za­tče­ní, uprchl proto do Fran­cie, kde zís­kal přízeň krále Jin­dři­cha III., jenž ho r. 1583 po­vě­řil, aby vy­u­čo­val fi­lo­zo­fii na Collé­ge de Fran­ce v Pa­ří­ži. V do­pro­vo­du krá­lov­ské­ho vy­slan­ce se krát­ce nato vydal do An­g­lie, kde delší dobu zů­stal.

An­g­lic­kou krá­lov­nu Alž­bě­tu I. si na­klo­nil svým spi­sem „O hr­din­ských váš­ních“, který jí také vě­no­val. Zde ob­ha­ju­je hří­chy proti 6. při­ká­zá­ní a od­mí­tá ka­to­lic­kou mo­rál­ní nauku, která při­ka­zu­je bo­jo­vat proti po­ku­še­ní. Krá­lov­na Alž­bě­ta, jež ne­ži­la mrav­ně, na­chá­ze­la v Bru­no­vě spisu ob­ha­jo­bu své po­chyb­né mo­rál­ky, proto mu pro­je­vo­va­la vše­stran­nou přízeň.

Bruno učil na ško­lách v Lon­dýně a dis­ku­to­val s pro­fe­so­ry uni­ver­zi­ty v Ox­for­du. V An­g­lii také na­psal téměř všech­ny své spisy, z nichž nej­zná­měj­ší jsou „O pří­či­ně, prin­ci­pu a jed­no­tě“, „Ve­če­ře Po­pe­leč­ní stře­dy“ a „Vy­hná­ní tri­um­fu­jí­cí bes­tie“. Hlásá tzv. na­tu­ra­lis­tic­kou fi­lo­zo­fii, to zna­me­ná, že Bůh a pří­ro­da jsou jedno a totéž. Osob­ní Bůh jako ro­zu­mo­vá by­tost v Bru­no­vě po­je­tí ne­e­xis­tu­je, Bůh je prý pouhá ne­o­sob­ní vnitř­ní síla světa a vesmí­ru. Bruno je hla­sa­te­lem pan­te­is­mu, to zna­me­ná svě­to­vé­ho ná­zo­ru, že Bůh není nad svě­tem, vesmí­rem a člo­vě­kem jako Stvo­ři­tel, ale uvnitř jako ja­ká­si vesmír­ná duše.

NEPŘEHLÉDNĚTE:

Jak si uchovat zdraví a zlepšit vyhlídky na plný život - navzdory pokusům Schwabů, Gatesů a Big Pharmy o opak - a současně podpořit Protiproud?

Některé zásadní odpovědi najdete v rozhovoru Petra Hájka s ing. Jiřím Černotou - nejen na téma jednoho zcela mimořádného prostředku na posílení těla i ducha - a dosažení praktické dlouhověkosti

Bezplatný účet u BEWITu pro nezávazný přístup ke slevám si můžete vytvořit zde. Výrobky BEWIT si lze také prohlédnout i zakoupit zde. Nákupem přes tyto odkazy  pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu!

Předchůdce Ni­et­scheho, chráněn mocí

Bruno též jako první hlá­sal te­o­rii o nad­člo­vě­ku, jenž se prý musí pro­sa­dit ná­si­lím a kru­tos­tí. Tyto ná­zo­ry v 19. sto­le­tí pře­vza­li Fried­rich Ni­et­sche a od něj potom šéfi­de­o­log ně­mec­ké­ho na­cis­mu Alfred Ro­senberg. Bruna se do­vo­lá­val i šéfi­de­o­log ital­ské­ho fa­šis­mu Gi­o­van­ni Gen­ti­le. Za­rá­že­jí­cí je při­tom aro­gan­ce, s jakou Bruno vy­stu­po­val. Jeho spisy jsou plny ne­to­le­ran­ce a na­dá­vek vůči všem, s je­jichž ná­zo­ry ne­sou­hla­sil. Při dispu­ta­ci v Ox­for­du vy­vo­lal ob­rov­skou bouři ne­vo­le, pro­to­že své opo­nen­ty urá­žel a ze­směšňoval. Ne­mu­sel se však obá­vat po­sti­hu, pro­to­že nad ním dr­že­la ochran­nou ruku krá­lov­na Alž­bě­ta.

To ne­by­lo ná­ho­dou. Alž­bě­ta kr­va­vě pro­ná­sle­do­va­la ka­to­lí­ky, kteří se od­mít­li vzdát své víry. Ti­sí­ce jich skon­či­ly na po­pra­viš­tích, kněží, pů­so­bí­cí v zemi ile­gál­ně a tajně vy­s­lu­hu­jí­cí svá­tost­mi, bý­va­li vět­ši­nou za­bí­je­ni ne­lid­ským způ­so­bem: čtvrce­ním, pá­rá­ním bři­cha, ubí­je­ním holí apod. Obět­mi Alž­bě­ti­ny hrůz­né per­ze­ku­ce ka­to­lí­ků se stali i je­zu­i­té sv. Ed­mund Cam­pi­on a sv. John Ogil­vie, kteří stu­do­va­li a zís­ka­li for­ma­ci v je­zu­it­ské ko­le­ji v Brně, odkud byli tajně po­slá­ni do An­g­lie.

V ka­to­lic­ké Ev­ro­pě exis­to­va­la řada cen­ter, kde byli při­pra­vo­vá­ni mladí kněží – mi­si­o­ná­ři pro ile­gál­ní pas­to­ra­ci mezi ka­to­lí­ky v An­g­lii. Nej­zná­měj­ší jsou Řím, ve Fran­cii potom Remeš a Douai. Krá­lov­nin první mi­nis­tr a or­ga­ni­zá­tor pro­ti­ka­to­lic­ké­ho te­ro­ru lord Fran­cis Wal­singham po­tře­bo­val in­for­ma­ce, kdy, z kte­ré­ho místa a kolik ka­to­lic­kých du­chov­ních od­plu­lo na brit­ské os­t­ro­vy. K tomu ovšem byl ne­zbyt­ný agent – in­for­má­tor. Toho na­le­zl právě v Bru­no­vi.

Bossy zve­řej­nil ve svém spise do­kla­dy, že Bruno byl Wal­singha­mem a jeho taj­nou roz­věd­kou přímo úko­lo­ván k cestám do za­hra­ni­čí, k na­va­zo­vá­ní kon­tak­tů a k po­dá­vá­ní zpráv, kdy a kde se vy­lo­dí v An­g­lii kolik kněží, takže Wal­singha­mo­va po­li­cie je mohla oka­mži­tě za­tknout, uvěz­nit a poz­dě­ji po­pra­vit.

DOPORUČUJEME:

Zdraví v Protiproudu: Fantastické houby. Zkušenost patologa s vyléčením cirhozy jater. Pro nádory zhoubné i nezhoubné. Překvapivý detox. Jak na mozek, paměť a kognitivní schopnosti? Bambus a cévy. Čokoláda nejen pro děti. Pomozme si!

SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
objednávejte zde

Udavač a okultista

Bruno, re­gis­tro­ván Wal­singha­mo­vou taj­nou po­li­cií pod pseu­do­ny­mem „Fagot“, pro­ni­kal jako agent i do pro­stře­dí an­g­lic­kých ka­to­lí­ků, ži­jí­cích v ile­ga­li­tě a po­dá­val o nich in­for­ma­ce. Ti byli potom za­tý­ká­ni, mu­če­ni a po­pra­vo­vá­ni. Do­ku­men­ty o tomto Bru­no­vě uda­vač­ství exis­tu­jí z let 1583–5. Tuto sku­teč­nost po­tvr­zu­je i fran­couz­ský vy­sla­nec v An­g­lii Mi­chel de Cas­tel­nau, jenž se stává na­ko­nec in­for­má­to­rem inkvi­zi­ce o Bru­no­vě po­hy­bu po Ev­ro­pě. Bruno po r. 1585 z ne­zná­mých dů­vo­dů opouš­tí An­g­lii. Pů­so­bí nej­pr­ve ve Frank­fur­tu nad Mo­ha­nem, odkud se pře­sou­vá do se­ver­ní Itá­lie. R. 1592 byl za­tčen inkvi­zi­cí v Be­nát­kách a do­pra­ven do Říma.

Hlav­ní bod ob­ža­lo­by to­ho­to od­pad­lé­ho do­mi­ni­ká­na smě­řo­val k jeho ka­cíř­ství, dále pak k okul­tis­mu a magii, čemuž se Bruno čile vě­no­val. Inkvi­zi­ce to po­klá­da­la za pří­či­nu všech jeho dal­ších de­lik­tů. Bru­nův pro­ces trval 8 let. Inkvi­zi­ce se ne­u­stá­le sna­ži­la při­mět ho k od­vo­lá­ní pan­te­is­tic­kých bludů. Čle­nem tri­buná­lu, jenž Bruna vy­šet­řo­val, byl i cír­kev­ní uči­tel kar­di­nál sv. Ro­bert Bellar­min. Po marné snaze do­sáh­nout toho, aby se Bruno zřekl he­re­zí a magie, vy­da­la jej inkvi­zi­ce r. 1600 svět­ským úřa­dům k upá­le­ní na hra­ni­ci.

Papež sva­té­ho ži­vo­ta Kle­ment VIII. by mu prav­dě­po­dob­ně udě­lil mi­lost, kdyby o ni Bruno po­žá­dal. Ital­ský his­to­rik Rino Ca­m­mille­ri (jeho kniha vyšla v pol­ském pře­kla­du pod ná­zvem „Pra­wd­ziwa his­to­ria in­kwi­zy­c­ji“, Kraków 2005, str. 101) po­sky­tu­je také další za­jí­ma­vou in­for­ma­ci: Papež Kle­ment již byl roz­hod­nut udě­lit Bru­no­vi na­vzdo­ry jeho za­tvr­ze­los­ti mi­lost a do­ži­vot­ně ho uvěz­nit v ně­ja­kém kláš­te­ře.

Tu se však ob­je­vil bý­va­lý Bru­nův spo­luvě­zeň Ce­les­ti­no z Ve­ro­ny a podal tak zá­važ­né svě­dec­tví o Bru­no­vých zlo­či­nech, že papež změ­nil názor. Kle­ment je za­řa­dil mezi „tajné“, ne­smě­lo se o nich ve­řej­ně ho­vo­řit. Ne­ví­me, o co šlo, vzhle­dem k uta­je­ní, na němž pa­pe­ži tolik zá­le­že­lo, mů­že­me ale spe­ku­lo­vat o se­xu­ál­ních zvrá­ce­nos­tech nej­těž­ší­ho ka­lib­ru, nicmé­ně jsou to a zů­sta­nou pouhé do­ha­dy. O tom, že Bruno žil ne­mrav­ně a pro­mis­ku­it­ně jako bi­s­e­xu­ál, exis­tu­je řada do­kla­dů.

Braňme se. nepodvolení!

Jak v padající ekonomice ochránit své peníze - a k tomu ještě současně podpořit další existenci Protiproudu? Jednou z možností je spoření či "konzervace" svých financí ve zlatě. Nepodvoleným nabízíme bezpečnou metodu (zdaleka ne všechny totiž bezpečné jsou).

Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé již ke své spokojenosti tuto možnost využili, mnozí o ní ale stále nevědí. Jak na to? Stačí si pustit některý z rozhovorů, který jsme nedávno odvysílali.

Sledujte ZDE: Občanská sebeobrana nepodvolených: Že klesla inflace? Lež! Necpat peníze fialové černé díře do chřtánu! Banky zběsile nakupují. I ta česká. Proč? Zlatý standard pro každého. Co se zlatem ve válce? Národ sobě i Protiproudu!

Něco nám to připomíná: dokumenty fuč!

Po Bru­no­vě smrti se papež Kle­ment celou noc mod­lil na po­svát­ných scho­dech na­pro­ti La­te­rán­ské ba­zi­li­ky za spásu jeho duše. Bru­no­vo upá­le­ní bylo po­sled­ní po­pra­vou ka­cí­ře v pa­pež­ském Římě.

Ta­ko­vá je prav­da o Gi­or­da­nu Bru­no­vi. Pro­ti­ka­to­lic­ká pro­pa­gan­da tvrdí, že byl upá­len proto, po­ně­vadž hájil Ko­per­ni­ko­vu te­o­rii o Slun­ci jako stře­du vesmí­ru. Bruno ji sku­teč­ně za­stá­val, avšak nebyl sou­zen za to, že ji brá­nil, ale za pan­te­is­tic­ké bludy, které hlá­sal, a za své kri­mi­nál­ní de­lik­ty.

Za­jí­ma­vé též je, že po ob­sa­ze­ní Říma Na­po­le­o­nem a fran­couz­ský­mi voj­sky na konci 18. sto­le­tí byly z va­ti­kán­ské­ho ar­chi­vu vy­jmu­ty téměř všech­ny do­ku­men­ty tý­ka­jí­cí se Bru­no­va pro­ce­su a zni­če­ny. Proč asi? Od­po­věď je jed­no­du­chá: Bru­no­va glo­ri­o­la svět­ce li­be­ra­lis­mu, mrav­ní­ho ve­li­ká­na a mu­čed­ní­ka inkvi­zi­ce by de­fi­ni­tiv­ně a s ostu­dou splask­la jako bub­li­na.

Ob­jek­tiv­ně třeba kon­sta­to­vat, že Bruno by se za to, co všech­no na­páchal, ocitl i v sou­čas­né době před sou­dem, pokud ještě platí zá­sad­ní prin­ci­py mo­rál­ky, a ne­vy­vá­zl by bez tres­tu. Proto nelze mít řím­ské inkvi­zi­ci za zlé, že jej sou­di­la a od­sou­di­la. Od­mít­nout je sa­mo­zřej­mě nutno pouze krutý způ­sob po­pra­vy. Nelze však říci, že před soud ne­pa­t­řil a žádný trest ne­za­slu­ho­val.

Fakta, zve­řej­ně­ná Bossym, svěd­čí jasně o opaku. Jestli­že tedy pro­ti­ka­to­lic­ká pro­pa­gan­da, ať už li­be­rál­ní nebo ko­mu­nis­tic­ká, vy­ná­ší Bruna jako údaj­né­ho „mu­čed­ní­ka“ inkvi­zi­ce a oběť „cír­kev­ní­ho tmář­ství“ a do­kon­ce mu staví po­mní­ky, tak je třeba bez ja­ké­ho­ko­liv pře­há­ně­ní na­mít­nout, že se za­stá­vá a uctí­vá kri­mi­nál­ní­ho zlo­čin­ce, vraha a kon­fi­den­ta, jenž má na svě­do­mí prav­dě­po­dob­ně vraž­du svého ře­hol­ní­ho před­sta­ve­né­ho a ži­vo­ty de­sí­tek, ne-li sto­vek an­g­lic­kých ka­to­lic­kých kněží a laiků, které udal.

Zdroj.

Tagy článku