Podle Alda Sterone Spojené státy vynaložily obrovské prostředky, aby si udržely přesvědčení, že se jim v roce 1969 podařilo vyslat lidi na Měsíc. Zásadní význam měla kontrola informací: NASA s podporou americké vlády pečlivě dbala na to, aby se šířily pouze důkazy a svědectví, které byly v souladu s touto verzí událostí.
Média by tehdy stejně jako dnes, nezpochybnitelně přenášela oficiální příběh a pomáhala by ho upevnit v kolektivní představivosti. A co víc, jakýkoli pokus o zpochybnění příběhu by byl zdiskreditován nebo ignorován, což by zabránilo skutečnému veřejnému vyšetřování. Tato dezinformační strategie umožnila, aby se lunární mýtus udržel více než 60 let.
Zorganizování přistání na Měsíci by Spojeným státům umožnilo dosáhnout symbolického vítězství a odvést pozornost od skutečných technologických a logistických problémů lunární mise. Tato lež by upevnila jejich geopolitické postavení a posílila jejich mezinárodní vliv v klíčovém okamžiku dějin.
Aldo Sterone předpokládá, že mise Apollo nikdy nedosáhly Měsíce. Tvrdí, že astronauti nikdy nepřekročili oběžnou dráhu Země, a předešli tak nebezpečí vesmírného záření, zejména Van Allenových pásů. Snímky a videozáznamy z přistání na Měsíci, které se vysílaly po celém světě, byly natočeny na Zemi ve studiích pečlivě připravených tak, aby znovu vytvořily měsíční krajinu.
Další záhada, kterou se Aldo Sterone zabývá, se týká mlčení Sovětského svazu, přestože během studené války přímo soupeřil se Spojenými státy. Proč nikdy neodsoudily tuto údajnou podvodnou akci? Aldéo Sterone navrhuje několik možných vysvětlení: tichou dohodu mezi velmocemi, která měla zabránit eskalaci konfliktu, nebo nedostatek důkazů, aby mohl veřejně zpochybnit Spojené státy, aniž by riskoval vlastní důvěryhodnost. ...