Je všude a stejně jako jeho živitelé působí v roli globálního profesionálního „záškvary“; na co sáhne v duchu zájmů USA, to pose.e, pardon, posvětí svojí chorobnou touhou po ovládání jiných. Zkrátka, honí moc zajíců najednou. Pak se sbalí a jde o dům dál, aby nadělal jinde další paseku, ovšem s patřičným ziskem. John Kerry, jak je již známo, je přes několik kolen potomkem Fritze Kohna, co dělal sládka v pivovaru v Horním Benešově. John sloužil protekčně zkrácenou čtyřměsíční službu v Jižním Vietnamu jako důstojník, pak se stal senátorem a neúspěšným kandidátem na prezidenta USA. A jeho další prohra? Palestinská organizace Fatáh podepsala v těchto dnech dohodu s teroristy Hamásu, předpokládající, že do pěti týdnů vznikne společná vláda národní jednoty Palestiny. Považuje se za emisara míru, přitom, kam stoupne, tam teče krev a tráva nikdy neporoste.

Jen tak málo rozumu mám…

V Libyi byl u „bezletové zóny“, aby její spoluorganizátorka NATO mohla obsadit tamní ropná pole a po plánovitém zavraždění Kaddáfího získat pro USA zlato v hodnotě desítek miliard dolarů. Podobnou akci chtěl podniknout i v Sýrii, ale jen zásluhou Ruska a Číny, co zabránili bombardování Asadova režimu, se přesunul do Izraele, kde si „zgustl“ na Netanjahuovi, jemuž v rámci „mírového izraelsko-palestinského procesu“ dal příkazem propustit stovky muslimských vězňů s krví Izraelců na svých rukách.

Pomotalo se mu to; nyní je na Ukrajině, kde s fašisty z Majdanu tlačí na Putina, aby z něho udělal poslušného vazala Spojených států. Ovšem, ani tady mu to moc nejde, kromě toho, že působí jako politický „kazisvět“; naštěstí se mu nepodařilo zvrátit referendum na Krymu, tak se snaží alespoň zasloužit své provize zbrojařských firem USA, pro které chystá další veletrh zbraní. Rozpoutání války by mu vyneslo výchozí pozici pro další kandidaturu na prezidenta USA, když jako “záškvara“ udělal v očích obnovujícího se Ku-klu-klanu z černošského šéfa USA jen neschopného panáka. Věří, že když nic, tak má šanci na Nobelovu cenu míru za to, že zastavil imperátora Putina, co chce komunismem ovládnout svět, když se Američanům nepodařilo v boji proti této hydře zvítězit v žádné s jimi vedených válek – od Koreje a Vietnamu, až po Irák a Afghánistánem konče.

O tom, jak svým „mírovým snažením“ dovedl Izrael do slepé uličky, svědčí i momentální zastavení mírového procesu na Blízkém východě, který vyvrcholil podepsání smlouvy Fatahu a Hamásu, což je pro Izrael nepředstavitelná věc; Hamás je přece celým světem uznávaná teroristická organizace, která už podnikla na židovský stát tisíce raketových útoků a sebevražedných atentátů, jejímž jediným cílem svého programu je likvidace Izraele. To je vskutku originální zásluha Johna Kerryho, jemuž se situace totálně vymyká z jeho „gramlavých rukou“ a vypočítavého mozku.

Podle dohody by se také do půl roku měly konat volby do autonomní Palestinské zákonodárné rady, a to současně na autonomních arabských území ovládaných Fatáhem Judeji a Samaří a Hamásem v Pásmu Gaza. Namísto toho, aby si vybral mír, vytvořil Abú Mázin (teroristická přezdívka předsedy Fatáhu a Palestinské správy Mahmúda Abbáse) alianci s vražednou teroristickou organizací Hamás, která vyzývá ke zničení Izraele; vytvořil alianci s ochlokracií, jejíž charta vyzývá muslimy, aby „bojovali proti Židům a zabíjeli je“.

Hamás vystřelil na izraelské území více než 10.000 střel a raket a nezastavil teroristické akce proti Izraeli ani na minutu. Tento krok je porušením všech dohod arabské entity s Izraelem a ten v reakci na něj zmrazil převody peněz z cel a daní, které vybírá za importované zboží určené pro území Palestinské správy při jeho vstupu z ciziny do celního území Izraele. Měsíčně tak arabská autonomie přichází o přibližně 100 milionů dolarů (přibližně 2 miliardy českých korun), což je okolo dvou třetin jejích veškerých příjmů. Zda a jak bude současná dohoda o vytvoření společné vláda Fatáhu a Hamásu realizována není jasné. Obdobnou dohodu obě hnutí spolu s dalšími 11 teroristickými organizacemi uzavřela již v roce 2011 v Káhiře a tato dohoda nikdy naplněna nebyla, nelze tedy vyloučit, že stejně dopadne i dohoda současná.

Všechno to je dnes zkrátka na triku Johna Kerryho. Izraelský ministr obrany Moše Ja’alon se do něho pustil, že se snaží “přivést” Izraelce a Palestince k míru, přičemž palestinské problematice pranic nerozumí. Prý jeho “americký plán nemá ani hodnotu papíru, na kterém je napsaný”. Nula od nuly pojde. Zatím nejsou žádná jednání s Palestinci, Američané jednají s Izraelem a současně s Palestinci. A Izrael je jediná strana, která něco poskytuje, propouští vrahy, zatímco Palestinci nedávají nic. Na Západním břehu Jordánu vládne Abbás s Fatáhem, v Pásmu Gazy Hanejja s Hamásem. Jak má nový stát vypadat, to ještě nikdo neřekl; Fatáhstan a Hamástan…?

“Pane ministře zahraničí, když jste donutil Izrael kapitulovat před terorismem, tím že propustí teroristické vrahy s takovým množstvím krve na rukou, o jejichž propuštění by se Spojeným státům ani nesnilo, kdyby byli oběťmi jejich vlastní občané, šlo z vaší strany nejen o krajní pokrytectví…“ Napsala Ajelet Šaked, předsedkyně parlamentního klubu strany Židovský domov, ministru zahraničí Spojených států amerických Johnu Kerrymu. A dodala: „Donutil jste nás propustit teroristy, kteří mají opravdu krev na rukou; cena propuštění více než sta usvědčených vrahů padá na bedra mé rodiny a mého národa, nikoli na vás. Jak vy ponesete děsivou cenu tohoto břemene, k němuž nás vedete…?“

Přitom ještě nedávno měl z izraelsko-palestinského mírového procesu Kerry hlavu v pejru ještě víc; Palestinci se vraždili sami mezi sebou, Mahmoud Abbás musel prchnout z Pásma Gazy, kdy šlo jemu a jeho příznivcům o vlastní krk. Prezidentování Abbáse je skutečně jen formální, protože má pod svým dohledem pouze Západní břeh Jordánu, tedy Judeu a Samaří, kde vládne s Fatáhem, v Pásmu Gazy zase jeho sok na život a na smrt Haníja s Hamásem, který obsadil Pásmo Gaza. Zadarmo tak získal i tisíce automatických pušek M16 a Kalašnikov, spoustu dělostřeleckých granátů a raket, včetně velkého množství výbušnin, nášlapných min, tun munice i spousty ozbrojených džípů a transportérů. Ty Fatáhu v průběhu uplynulých let v rámci “oselských” dohod dodaly Egypt, USA a Izrael, aby si jeho policie udělala sama pořádek s teroristy.

Mluvčí Hamásu Ismáíl Haníja navíc v té době trval na své filozofii čistek a potvrdil svoji výzvu k zavraždění všech vedoucích představitelů Fatáhu, které označil za „psy, poslušné svých izraelských pánů.“ Rozšiřoval seznam se jmény několika desítek vedoucích představitelů Fatáhu, které má za přisluhovače amerického satana a za spiklence USA, s cílem svrhnout Hamás. První z předáků Fatáhu už byli popraveni, i když se skrývali třeba v Egpytě a převlékali se za ženy. Není to tak dávno, kdy těžké boje propukly v Pásmu Gazy, kde Hamás udeřil na klan spojený s rivalským Fatáhem. To vedlo k přílivu uprchlíků z řad Fatáhu do Izraele. V bojích zahynula spousta osob z Hamásu i z Fatáhu – a dalších pár stovek bylo zraněno. Izrael otevřel hranici s teroristickou entitou Pásma Gazy pro prchající čelné představitele Fatáhu a přijal řadu zraněných… Dnes je všechno jinak, jako všude, Abbás s Haníjou jsou falešně „jak můj s mojů“; blíží se přece volby…

Proč je chybou politického kšeftaře Kerryho a patologickým prahnutím po moci posedlého Abbáse podepsání smlouvy s Hamásem? Desítky sebevražedných atentátů jsou totiž tragickým dokladem o zhoubném díle teroristů Hamásu. Dva, které se mě dotkly skoro osobně. Přiletěl jsem do Izraele v roce 1996 pár měsíců poté, kdy na sobě, mezi nic netušícími lidmi, spěchajícími do Dizengoffova nákupního střediska v Tel Avivu, odpálil bojovník Hamásu Muhammed Hashim na přechodu pro chodce výbušnou směs z patnácti kilogramů dynamitu, starých pozemních min a hřebíků; zabil na místě tragédie sebe a sedm lidí.

Dalších šest ze stovky zraněných zemřelo později. Okna v okolních domech byla rozbita do vzdálenosti sedmdesáti metrů. Dvaadvacetiletý Palestinec, zaplatil arabskému řidiči tisíc dolarů za to, že ho ozbrojeného tajně vyvezl z Gazy do Tel Avivu. Letního večera roku 2001, kdy se u vchodu telavivské diskotéky tísnily stovky mladých Izraelců, vešel do davu šílený palestinský sebevrah s dynamitem kolem pasu, který vzápětí odpálil. Nechal tak roztrhat sebe i jednadvacet chlapců a dívek, sto dalších výbuch těžce zranil. Jen pár týdnů před mojí další cestou do židovského státu…

Po dlouhé době jsem zase slyšel sirénu protiraketového poplachu, avšak poprvé jsem byl svědkem bezprostředního raketového útoku až loni v Tel Avivu a v Jeruzalémě, když tam dopadaly rakety kasam Hamásu; zbyly po nich jen krátery a na obloze dlouhá klikatící se bílá čára, co nebyla od letadla… Začal jsem se klepat strachy až pár minut poté, kdy mně došlo, že jejich dopadu nezabránil ani izraelský protiraketový systém Železná Kopule – Iron Dome, jemuž obvykle neproklouzne ani myš…

Inu, nestoudný farizej Kerry, co honí moc zajíců najednou; možná by se měl poohlédnout, jestli nezbylo místo po jeho pradědovi a šel raději vařit pivo jako sládek; blafovacích receptur na všecko na světě, včetně státních převratů, má v zásobě až až…

Zdroj: Blog autora