Autor Sergej Artěmjev obrací pozornost na to, že USA plánují rozmístit jaderné zbraně na letecké základně v západoněmeckém Porýní-Falcku. Podle informací německého televizního kanálu ZDF je řeč o 20 taktických jaderných zařízeních, která lze transportovat s pomocí stíhaček německého letectva. Zpráva v Německu zapůsobila jako bomba. Naštěstí ne atomová! Na letecké základně v Büchelu, kterou společně využívají američtí a němečtí vojáci, se objeví novější jaderné hlavice. Jejich oficiální klasifikace je B 61-12. Jsou účinnější než předchozí generace, která jimi bude nahrazena.

Je třeba vysvětlit, že jaderné zbraně uložené v Büchelu kontroluje americká strana už desetiletí. Ale oficiálně to Washington nikdy nepotvrdil. Pozice, mírně řečeno, zvláštní. Německo podepsalo mezinárodní smlouvu o tom, že bude bezjadernou mocností. V březnu 2010 Bundestag schválil rezoluci, v níž „velmi naléhavě žádá spojence USA, aby odstranili z Německa jaderné zbraně.“ „Pro“ byli všichni. Kromě křesťanských demokratů strany Angely Merkelové.

Vláda neprojevila nejmenší snahu rezoluci uvést v život a „američtí spojenci“ výzvu ignorovali. Navíc i nadále mlčí o tom, zda vůbec v Německu jejich atomové zbraně jsou.

Stejně tak i nyní. Informace jasně není určena pro veřejnost, objevili ji němečtí novináři. Do jejich rukou se totiž dostaly rozpočtové plány letecké základny Büchelu. Analýza výdajových složek ukázala, že modernizace jejího arzenálu může stát 10 miliard dolarů. Práce na rozmístění atomových zařízení tam už probíhají. Jejich celková kapacita, jak uvádí televize ZDF, odpovídá 80 bombám svrženým na Hirošimu.

Ale na přímou otázku odmítl německý ministr obrany Gero von Frichen odpovědět. Americké plány týkající se Büchelu ani nepotvrdil, ani nevyvrátil. Američané mlčí a jako vždy se nikomu nehodlají zodpovídat.

Přitom i když je americká část základny v Büchelu fakticky exteritoriální, to znamená vyjmuta zpod kontroly německé vlády, rozhodnutí o modernizaci jaderných zařízení nemohlo být Spojenými státy přijato bez schválení Berlínem. Můžeme si to alespoň myslet. V opačném případě se totiž Německo ocitne ve velmi nepříznivém světle, protože dá najevo, že není hospodářem ve svém domě.

Opozice v německém parlamentu z toho není nadšená. Expertka strany zelených Agnieszka Brugger je přesvědčena, že „vláda jen předstírá, že je pro svět bez jaderných zbraní“. Leví, známí svou antiamerickou pozicí, se domnívají, že tím, že jen slepě plní příkazy Washingtonu, Německo zpochybňuje svou suverenitu.

A ještě jeden důležitý spekt. Americká jaderná zařízení jsou přizpůsobována německým stíhacím bombardérům Tornado. V případě ozbrojeného konfliktu mezi NATO a nějakým bezejmenným nepřítelem budou zařízení předána z amerických skladů německým pilotům a ti s nimi poletí na cíl.

Pro Německo, které odstoupilo od držení jaderných zbraní, je to nejednoznačná situace,“ – kritizuje věc Hans Kristensen, expert fondu Nuclear Information Projects se sídlem ve Washingtonu. Ukazuje se, že „v případě války Německo, i když nepřímo, přesto získá jaderné zbraně od jaderné mocnosti, Spojených států amerických.“

Toto způsobilo oprávněné znepokojení také v Rusku. „Obáváme se, že vláda, která nemá své jaderné zbraně, přesto se v tomto případě cvičí v jeho použití,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová. Podle jejího názoru umístění jaderných zbraní v Německu porušuje základní mezinárodní dohody o nešíření jaderných zbraní.

Kromě toho „může být porušena strategická rovnováha v Evropě,“ varoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Pjeskov. Plány USA donutí Rusko, aby se postaralo o svou národní bezpečnost. Reakcí pak může být umístění řízených střel typu „Iskander“ v Kaliningradské oblasti Ruska, – říká bývalý šéf ruského generálního štábu Jurij Balujevský.

Zbývá ještě jedna otázka: proti komu němečtí piloti namíří americké atomové bomby, pokud najednou vypukne válka? Západ mlčí. Ale je to mlčení mnohoznačné. V roce 2014 na summitu NATO ve Walesu bylo jako hlavní protivník označeno Rusko. Později kancléřka Angela Merkelová nařídila i přepracování vojenské doktríny Německa. Nyní se rovněž německý Bundeswehr domnívá, že Rusko je „potenciální vojenskou hrozbou.“

Bývalý náměstek ministra obrany Německa, křesťanský demokrat Willy Wimmer, nazývá věci pravými jmény. V rozhovoru pro televizi ZDF varoval před vytvořením „útočného potenciálu proti Rusku“, díky novým jaderným zbraním v Německu a v Evropě. „Jedná se o úmyslnou provokaci proti našim ruským sousedům,“ – tvrdí Wimmer.

Zdroj: http://ukraina.ru/opinions/20150924/1014380498.html