Kromě toho, že to zní jako úvod k směšným konspiračním řečím, nejjednodušší odpovědí je opět ono nechutné klišé pro vysvětlení záliby americké vlády ve vměšování se do vnitřních záležitostí skoro každé země na Středním východě:
Afek, dceřiná společnost Genie Energy, Ltd., založené v New Yersey, oznámila objev ropného ložiska a žádala o rozšíření své průzkumové licence pro oblasti v „Severním Izraeli.“
Dr. Lawrence Summers, 71. ministr financí pod presidentem Clintonem a ředitel National Economic Council pod Obamou; bývalá senátorka Luisiany Mary Landrieu, která má na svém kontě pomoc prosazení zákona U.S.-Israel Energy Cooperation Bill, z doby, kdy předsedala Senátnímu výboru pro energii a přírodní zdroje; bývalý guvernér Nového Mexika Bill Richardson, který se stal zasvěcencem v průmyslu po svém působení jako ministr energetiky v Clintonově vládě; a bývalý ředitel Ústřední zpravodajské služby R. James Woolsey, který spolu-zakládal U.S. radu pro energetickou bezpečnost.
Nicméně ještě kontroverzněji, předseda společnosti Genie Israel Holdings, bývalý člen izraelského Knessetu, Efraim “Effie” Eitam, který byl ministrem jak národní infrastruktury, tak ministrem bydlení a stavebnictví, by se nezdál dobrým společníkem.
Jeho názor na izraelskou neodkladnou misi, pronesený během vzpomínkové bohoslužby vojákům v roce 2006, vehnal žluč tisícům. Prosazoval, že Izrael bude muset:
„…vykázat od tud většinu judejských a samarijských Arabů. Nemůžeme být se všemi těmito Araby a nemůžeme se vzdát tohoto území, protože jsme již viděli, co zde dělají. Někteří z nich mohou být schopní za určitých podmínek zůstat, ale většina z nich bude muset jít. Budeme muset učinit další rozhodnutí – odstranit izraelské Araby z politického systému. Také zde jsou věci jasné a jednoduché: vychovali jsme pátou kolonu, skupinu zrádců první kategorie, a proto nemůžeme nadále schvalovat takového nepřátelského a rozšířeného ducha uvnitř izraelského politického systému.“
Izrael si možná vysloužil podporu a sympatie, když z vnějšího pohledu zapadal obrazu budované země, navenek jako se záměry psance přežít. Trpělivost a tolerance vůči zištným akcím Izraele – z nichž poslední bylo odmítnutí asistence v krizi syrských uprchlíků – už docházejí, dokonce v řadách nejskalnějších podpůrců.
Vzhledem k dobře zdokumentovanému porušování lidských práv Izraelem a tendencím ovládnutí, fakt, že se doposud vyhnul sankcím, se jeví nevysvětlitelný.
Prozatím účinné hnutí známé jako BDS – Boycatt, Divestment, Sanctions – vyvolané v roce 2005 Palestinci, rozhodnutými dosahnout, aby se Izrael zodpovídal mezinárodnímu právu a lidským právům – nabylo ve světě na síle. Pro Spojené státy by pokračování v byznysu s Izraelem, jak činili obvyklým způsobem, mohlo obnášet horký brambor.