Rorik Dupuis Valder
Díky životním zkušenostem a setkáním si vytvoříme něco, co bych zhruba nazval „radar blbce“. Je to neocenitelný vztahový nástroj, který nám pomáhá vyhnout se rozptýlení, jež je nákladné z hlediska času a energie. Postupné zdokonalování tohoto nástroje však samozřejmě předpokládá určitou osobní angažovanost, protože k poznávání druhých je třeba být nejprve otevřený a přístupný a zároveň co nejvíce nezaujatý a zapudit jakékoliv předsudky. Pro mnohé poměrně nepříjemná námaha, která je však nutná, chceme-li druhého člověka skutečně poznat, aniž bychom od něj systematicky něco očekávali nebo do něj sobecky promítali svá vlastní přání. S vědomím, že každý přiměřeně zdravý a vyvážený lidský vztah je založen na principu – přirozeném i kulturním -výměny.