Ubezpečování Spojených států a jejich regionálních spojenců v oblasti Středního východu a blízkém okolí o tom, že podporují „umírněné rebely“, kteří je zastupují v Sýrii, Iráku a v částech Libanonu, není již déle udržitelné . Na jedné straně stojí syrská vláda, teroristé včetně Al Kaidy a její různé frančízy jako například Al Nusra Front a takzvaný „Islámský stát“ (ISIS/ISIL) na straně druhé.

Pokud někdo nepodporuje syrskou vládu, naprosto jasně podporuje Al Kaidu. Tato skutečnost je natolik zřejmá, že západní tisk a think-tanky korporátních finančníků, které pro ně vymýšlejí témata, o nichžse hovoří, začalikampaň označující Al Kaidu za menší zlo ve srovnání s ISIS. Ve skutečnosti žádný rozdíl neexistuje, neboť USA a jejich regionální spojenci jednoznačně vyzbrojují, financují a podporují obě strany.

Nejnovější a nechutnou manifestací přeoznačení v poslední době byla otevřená výzva armádního generála USA a dřívějšího ředitele CIA Davida Petraeuse k využití Al Kaidy „v boji“ proti ISIS. The Daily Beast zveřejnila článek, “Petraeus: Use Al Qaeda Fighters to Beat ISIS,”oznamující:

Členové pobočky Al Kaidy v Sýrii mají překvapivého advokáta v koridorech americké moci: armádního generála na odpočinku a bývalého ředitele CIA Davida Petraeuse.

Bývalý velitel armády USA v Iráku a v Afganistánu potichu naléhá na představitele USA, aby uvážili použití takzvaných umírněných členů Al Kaidy z Nusra Front k boji proti ISIS v Sýrii, sdělily The Daily Beast čtyři zdroje, které jsou obeznámeny s rozhovory, včetně jedné osoby, která hovořila přímo s Petraeusem.

V rámci tohoto řečnického posunu objevíme přiznání, že skutečně neexistují žádní „umírnění rebelové“, o kterých by se dalo hovořit. Připouští se, že všechno, co existuje, jsou extrémisté operující pod různými korouhvemi Al Kaidy a ISIS.

Americká podpora za Al Kaidou nebyla ještě nikdy dříve tak otevřeně odhalována, ale jistě to není nic nového. Připouští se, že USA a jejich saudští spojenci nejdříve vytvořili Al Kaidu jako žoldáckou sílu, prostředníka v boji proti Sovětskému svazu během války v Afgánistánu v roce 1980. V roce 2007, dlouho předtím, než propukla válka v Sýrii, se na stránkách New Yorkeru objevilo varování novináře Seymoura Hershe, výherce Pulitzerovy ceny, že za Bushovy administrativy již začal téci proud podpory Muslimskému bratrstvu v Sýrii a dalším extrémistickým skupinám včetně Al Kaidy za účelem násilného rozvratu syrského vedení v Damašku. Hershův článek, „Přesměrování: Prospívá nová politika administrativy našim nepřátelům ve válce s terorismem?“ jednoznačně prohlašuje:

Za účelem rozvratu Iránu, který je převážně šíitský, rozhodla Bushova administrativa o uskutečňování přehodnocených priorit týkajících se Středního východu. V Libanonu administrativa spolupracovala s vládou Saúdské Arábie, která je sunnitská, na utajených operacích, které měly oslabovat Hizballáh, což je šíitská organizace podporovaná Iránem. USA se rovněž účastnily tajných operací namířených na Irán a jeho spojence, Sýrii. Vedlejším produktem těchto aktivit je bouřlivý vzestup sunnitských extrémistických skupin zamilovaných do vize vojenského islámu, které jsou nepřátelské vůči Americe a chovají sympatie k Al Kaidě.

Ať v minulosti nebo v přítomnosti, je jasné, že Al Kaida byla a stále je hlavním nástrojem Spojených států v dosahování geopolitických cílů – obzvláště tam, kde západní síly nemohou okamžitě nebo prakticky přímo zasahovat.

Ale Al Kaida a její různé odnože jsou pouze jedním faktorem mezi mnoha teroristickými skupinami operujícími v širokém spektru obludného amerického globalismu. Nejposlednější bombový výbuch v srdci Bangkoku, hlavním městě Thajska v jihovýchodní Asii, a neutuchající násilí v Číně v regionu Xinjiang odhalují další rozsáhlou teroristickou síť sponzorovanou Spojenými státy, která operuje v tandemu s Al Kaidou a jejíž působení zasahuje z Asie až na válečné fronty se Sýrií, kde bojuje za USA v zastoupení (proxy válka).

Turecko-uyghurský teror – další Al Kaida

Jelikož je poměrně špatně chápána a velmi málo se o ní hovoří ve srovnání s dalšími notoricky známými teroristickými skupinami, je teroristická síť Turecko-Uyghur v současné době ještě nebezpečnější a mnohem užitečnější Spojeným státům a jejich spojencům na rozdíl od stále více odhalovaných legií Al Kaidy.

Moderní terorismus sponzorovaný Tureckem se zrodil, podobně jako Al Kaida, během studené války. Části rozsáhlejších sítí, tzv. „stay behind“ („zůstat na území“), známých pod jménem „Gladios“, které vytvořilo NATO k údajnému boji proti silám Sovětského svazu v případě sovětské invaze a okupace západní Evropy, byly ve skutečnosti teroristické skupiny, jejichž činnost se obracela proti populaci členských států NATO a které byly zapojovány do násilí, terorismu, masových vražd a vražd na objednávku. Skupina ultra-nacionalistů známá jako „Grey Wolves“ („Šedí vlci“) byla vyšlechtěna pro tento úkol v Turecku.

V roce 1998 bylo oznámeno v LA Times článku s nadpisem, „Turecká špinavá válka odhalena, ale střelba na papeže je stále utajována,“ následující:

Ke konci 70. let ozbrojené bandy Šedých vlků zahájily vlnu bombových útoků a střílení, které zabily stovky lidí, včetně veřejných činitelů, novinářů, studentů, právníků, odborářů, aktivistů levé strany a etnických Kurdů. Během této doby Šedí vlci operovali s podporou a pod ochranou Counter-Guerrilla Organization, sekcí zvláštního oddělení turecké armády pro válku. Jejich střediskem byla budova vojenské pomocné mise USA v Ankaře, zvláštnímu oddělení pro válku byly poskytovány peníze a výcvik od amerických poradců za účelem utvoření „stay behind“ skupin složených z najatých civilistů, kteří měli provádět sabotáže a odpor v případě sovětské invaze. Podobné „proti-partyzánské“ jednotky byly během studené války utvořeny v každém členském státě NATO. Ale namísto přípravy proti cizím nepřátelům se tyto jednotky často zaměřovaly na domácí cíle.

Jiný LA Times text nadepsaný, „Turečtí Šedí vlci se zakusují do paty moci,“ uveřejnil rozsah teritoria ovládaného Šedými vlky:

Na vrcholu studené války armáda použila Šedé vlky jako násilnou protiváhu proti tureckým komunistům. Jejich „kufry“ přetékaly tajnými příspěvky od vlády.

Ke konci 70. let se Šedí vlci vymkli státní kontrole. Jejich paramilitantní křídlo rozpoutalo bojovou kampaň proti levicovým rivalům, ve které bylo zabito téměř 6 000 lidí. S touto skupinou je údajně spojený Ali Agca, který vystřelil na papeže Jana Pavla II v pokusu o zabití v roce 1981.

Článek rovněž uveřejnil skutečnost, že navzdory děsivé minulosti jsou Šedí vlci a jejich političtí přívrženci stále velmi mocensky významnou silou v Turecku. Dnes Šedí vlci fungují jako paramilitantní křídlo Nationalist Movement Party (MHP), které náleží třetí nejvyšší počet křesel v tureckém parlamentu.

Toto by mělo dělat starosti nejen Turkům, na které je zaměřena činnost této politicky mocné teroristické organizace, tolerované a po celá desetiletí sponzorované NATO se zvláštní podporou USA, protože teroristické působení Šedých vlků se rozšířilo daleko za hranice Turecka.

NATO Gladio působí globálně

Podle zprávy z roku 2009, kterou vydala New American Media s titulkem, „V pozadí čínských bouří – nafta, terorismus & ´Šedí vlci´,“  turečtí Šedí vlci založili vojenské výcvikové tábory až ve vzdáleném čínském západním regionu Xinjiang produkující násilné teroristy, kteří provedli sérii vražedných útoků napříč Čínou. Zpráva uvedla:

Seznamte se s Šedými vlky, s jednou z nejznámějších světových teroristických organizací. Založeni v 60. letech 20. století jsou Šedí vlci pan-tureckou paramilitantní skupinou s 1 miliónem stoupenců v oblasti Blízkého východu, střední Asie a uvnitř Xinjiang. Během dekády politického násilí v Turecku v 80. letech 20. století aktivisté podporovaní armádou zahájili vlnu vraždění, masakrů etnických menšin a vydírání firem. Podle oficiálních čísel turecká vláda přičítá Vlkům odpovědnost za více než 600 vražd, zatímco levicoví aktivisté odhadují čísla obětí na tisíce.

Po kolapsu Sovětského svazu Šedí vlci založili výcvikové tábory ve střední Asii určené mladým ze skupin hovořících turecky včetně Uyghur. Cílem jejich politické doktríny je založení Turanu, turecké říše napříč Euro-Asií, potlačování neturecké rasy a rozpoutání násilí za účelem dosažení tohoto cíle. Skryti v přítmí poskytovali Vlci výcvik komanda a materiální podporu East Turkestan Independence Movement (Hnutí za nezávislost východního Turkestánu).

V jádru se jedná o to, že sítě „stay-behind“ buněk NATO se rozrostly na sítě „go-abroad“ („jít za hranice“) přenášející stejný druh násilí, terorismu a politického nátlaku do zahraničí po studené válce, kdy tyto sítě operovaly v domácím prostředí.

Údajné „obtíže“ prožívané lidmi Uyghur v Xinjiangu, na které se odvolávají teroristé a jejich zahraniční sponzoři jako na „Východní Turkistán“, mají dvě základní složky – politickou frontu, kterou chrání ze zahraničí Washington D.C. a World Uyghur Congress(WUC) sídlící v Mnichově, a vojenskou frontu, jasně podporovanou ze strany USA a NATO skrze prostředníky jakými jsou turečtí Šedí vlci.

Stejně jako Šedí vlci, také World Uyghur Congress je stvořením a prodlouženou rukou západních zvláštních zájmů. WUC je přímo financován státním oddělením USA přes National Endowment for Democracy (NED) – fond pro demokracii – částkou vyšší než čtvrt miliónu dolarů ročně (zaznamenaná částka). NED otevřeně organizuje a podporuje veškeré události a akce WUC a jejich výročních setkání se obvykle účastní téměř exkluzivně představitelé USA, kteří zdůrazňují svou podporu cílům WUC, jak je uváděno na jejich oficiální webové stránce včetně:

WUC vyhlašuje nenásilné a mírové opoziční hnutí proti čínské okupaci východního Turkestánu a bezpodmínečný souhlas se standardem mezinárodně přijatých lidských práv tak, jak jsou zapsána v Universal Declaration of Human Rights, souhlas s principy demokratického pluralismu a souhlasí se zavržením totalitního režimu, náboženské netolerance a terorismu používaných jako politické nástroje.

A zatímco WUC prohlašuje, že zastává „mírovou opozici“ vzdorující tomu, co nazývá „čínskou okupací“, pravidelně takto ospravedlňuje, brání nebo zakrývá násilí. Snad nejodpornějším příkladem byla brutální vražda prominentního uyghurského imáma v roce 2014, 74 letého Juma Tahira, před čínskou největší a nejstarší mešitou, která nebyla potrestána ani odsouzena. WUC Tahira prohlásil za „nástroj“ čínské vlády a zašel dokonce tak daleko, že očernil Čínu za odsouzení jeho vrahů – uyghurských teroristů – k smrti za děsivou vraždu.

Zcela zřejmě WUC nejen že není schopen odsoudit terorismus, ale dobrovolně plní úlohu rétorické zástěrky.

Z pohledu na mapu Číny vyplývá, že tato separatistická kampaň přímo slouží dlouhodobým plánům Spojených států obklíčit Čínu a zadržet její vzestup– kampaň, která je otevřeně a opakovaně uváděna v politických prohlášeních USA po celá desetiletí – nejnovější publikace, kterou vydala Rada pro zahraniční vztahy (Council on Foreign Relations/CFR) s titulkem, „Revize celkové strategie USA vůči Číně,“ naprosto jednoznačně uvádí:

Jelikož americká snaha „o začlenění“ Číny do liberálního mezinárodního řádu nyní přinesla nové ohrožení vedoucího postavení USA v Asii – a mohlo by dojít k následnému ohrožení celosvětové americké moci – potřebuje Washington novou celkovou strategii vůči Číně, která je zaměřena na vyrovnávání vzestupu čínské moci spíše než na pokračování v asistenci jejímu vzestupu.

Podporováním separatismu v západním čínském regionu Xinjiang a případným oddělením území by došlo k významnému narušení teritoria. Ve spojitosti se separatismem podporovaným USA v oblasti čínského Tibetu by se vytvořila velmi rozlehlá „tlumící“ zóna, která by skutečně izolovala Čínu od střední Asie. A tak zatímco Šedí vlci a jejich Uyghur zástupci pracují tvrdě na vytvoření této bariéry na západě Číny, jak plyne z jejich účasti v posledním bombovém útoku v Bangkoku, zdá se, že v současné době je USA využívá i pro své pokračující snahy vytvořit podobné obklíčení skrze jihovýchodní Asii.

NATO teror se šíří do jihovýchodní Asie

Síť turecko-uyghurského terorismu, kromě toho, že rozpoutává násilí v celé Číně, v poslední době převádí teroristy z Xinjiangu jihovýchodní Asií dále do Turecka, kde jsou ubytováni, vyzbrojeni, vycvičeni a potom posíláni bojovat v zastoupení za USA ve válce proti Sýrii. Tato převáděcí síť si zjevně tajně vytvořila kanál Thajskem – k jehož odhalení došlo při zatčení více než stovky Uyghurců Thajskem, kteří byli následně v červenci deportováni zpět do Číny na žádost Pekingu .

V den deportací WUC a NATO Šedí vlci zorganizovali násilné protesty v Turecku jednak v Ankaře, jednak u thajského velvyslanectví v Istanbulu, během kterých vnikli do budovy konzulátu a zničili ji.

O měsíc později detonovala zničující bomba v srdci Bangkoku, která zabila 20 turistů, převážně Číňanů, a poranila více než stovku dalších. Je s podivem, že BBC byla na místě útoku ještě před výbuchem a britská zpravodajství vysílala závěry, ještě před odvozem těl z místa, že za výbuchem jsou pravděpodobně Uyghurové. Tato zpráva měla odvést pozornost od obvinění další americké zástěrky, Thaksina Shinawatry, který se pokouší po řadu let znovu získat moc v Thajsku.

Ve skutečnosti jak Shinawatra, tak uyghurští teroristé operují pod stejnou západní agendou zaměřenou na obklíčení a omezení Číny vybudováním „zdi“ států, které svým jednáním zastupují zájmy USA, kolem Pekingu, a kdyby se nic jiného nepovedlo, vyvolat takový chaos, ve kterém bude pro Peking téměř nemožné prosperovat.

Co je možná nejvíce znepokojující s ohledem na tyto dva zástupce západu je fakt, že mnohé minulé bombové útoky spojované s teroristickými sítěmi Shiwanatry – velmi rozsáhlé sítě – odpovídají metodám používaným turecko-uyghurskými teroristy, což svým způsobem potvrzuje, že NATO extrateritoriální sítě, o jejichž založení v Číně psala New American Media v roce 2009, se v současné době také účastní utváření uyghurských převáděcích kanálů skrze jihovýchodní Asii.

Výbuch v Bangkoku se pravděpodobně odehrál z několika důvodů. Nejenže Thajsko ignorovalo požadavky USA na propuštění zadržených Uyghurců a jejich odeslání do Turecka a vyhostilo dlouhodobě pěstovaného zástupce USA – Thaksina Shinawatru – ale pokračovalo v navazování zcela zjevných těsnějších vazeb na Peking, včetně podepsání významných společných projektů v oblasti rozvoje infrastruktury, užší vojenské spolupráce, a dokonce se jedná o potenciální nákup 3 ponorek vyrobených v Číně – toto všechno tvůrci americké politiky ostře kritizují s rostoucím pobouřením.

Turecko-uyghurský teror za hranicemi Asie

A zatímco USA využívá turecko-uyghurský teror k získávání prostoru v jihovýchodní Číně a k destabilizaci Číny, je pravděpodobné, že tato „další Al Kaida“ se ukáže i v jiných oblastech – nejpravděpodobněji na ruském Krymu.

Krym se připojil k Rusku po násilném neonacistickém převratu na Ukrajině za podpory NATO a tím došlo ke vzniku kaskády proti-ruského násilí v celé zemi. Ve snaze vyhnout se osudu mnoha měst na území Ukrajiny lidé Krymu v referendu zvolili připojení k Rusku. Od té doby se Krym těší míru a prosperitě hned za hranicemi Ukrajiny, kterou nyní sužuje občanská válka a ekonomická katastrofa, vše způsobené nezákonným režimem, který slouží USA a NATO, jež je dosadily k moci.

Ve skutečnosti hranice mezi ruským Krymem a Ukrajinou zároveň představuje hranici mezi mírem a vřavou kriminálního chaosu, o který pečují USA-NATO neustálým zasahováním do dění na Ukrajině. Mírový, stabilní Krym slouží jako trvalá připomínka celé východní Evropě, že všude, kam NATO vstoupí, chaos následuje.

Pokud by USA a jeho NATO spojenci mohli destabilizovat Krym, a tím vytvořit chaos v nově připojeném ruském území, západ by mohl vykonstruovat nedobrý příklad toho, že jednání s Ruskem je ještě horší než jednání s NATO.

Turecký terorismus podporovaný USA-NATO by hrál klíčovou roli v dosažení tohoto cíle. Krym je v blízkosti Turecka, kde by početná menšina tureckých Tatarů posloužila jako potenciální prostředník západu k uskutečnění zamýšlených akcí. Západní média již těžce investovala do pohádek týkajících se „Tatarů zbavených volebního práva“ a začala pracovat s opozičními skupinami, aby vyvolala konfrontace. Jako v Xinjiangu, ti, kteří jsou ochotni být částí takové opozice, jsou zlomkové menšiny – ale díky mocnému vlivu západních médií je jejich význam zveličován v myslích ovlivnitelných audiencí.

Mediální výstup amerického státního oddělení Radio Free Europe/Radio Liberty v článku se lživým titulkem, „Putin varuje krymské Tatary před požadováním speciálního postavení, “  indikuje, že Rusko si je dobře vědomo lstivé situace:

Putin se vyjádřil, že cizí země financovaly pravicové aktivisty ve snaze „destabilizovat situaci“ rozehráváním problémů krymských Tatarů, třetí největší etnické skupině po Rusech a Ukrajincích na poloostrově, a sdělil, že Moskva toto nedovolí.

„Vy a já dobře víme, o kom je řeč. Existuje řada lidí, kteří se považují za profesionální bojovníky za práva,“ řekl a dodal, že „oni chtějí získat zahraniční peníze, uznání a chtějí realizovat jejich ambice, včetně ambicí politických.“

Tato Tatarská opozice je již přítomná v Kyjevě a začala s organizováním pokusů o rozdmýchání plamenů konfliktu na Krymu. K ní patří také ATR – tatarský mediální kanál se zamlženým financováním, nyní sídlící v Kyjevě, bojující za to, co skupina „Lidská práva na Ukrajině“, financovaná americkou NED, nazývá „postavit se psychologickému vlivu Ruska a propagandě“.

Porozumění rozsahu turecko-uyghurského terorismu, pochopení jejich rétorických zastánců a jejich akcí, kterými obě tyto složky slouží udržování celosvětové hegemonie USA, pomůže odzbrojit západ, který zneužívá různorodé proměnlivé historky a kriminální tajné akce zacílené na tvorbu a šíření terorismu. A když vybuchne bomba nebo je napaden jakýkoliv konzulát, veřejnost již neukáže prstem na americké prostředníky, ale místo toho ukáže přímo na speciální zájmy z Wall Street a Washingtonu, a tak se veškeré výhody vznikající využíváním prostředníků v kampani globálního terorismu začnou před očima západu vypařovat.

Toto se již odehrává v Sýrii, kde jsou plány západu narušovány rostoucím globálním povědomím o skutečném zapojení západu v konfliktu a o jeho roli v pozadí skupin jako Al Kaida a ISIS, rovněž dochází k odhalení „další Al Kaidy“, čímž budou pravděpodobně narušeny jejich další plány ve světě.

A zatímco se USA snaží po celé roky vytvářet napětí ve světě skrze svou globální agendu využíváním terorismu, je ironií, že nyní Čína, Rusko a dokonce národy jako je Thajsko stojí všechny na společné půdě a mají důvody k úzké spolupráci, když čelí společné hrozbě – činnosti amerického globálního teroru.

Tony Cartalucci je geopolitický výzkumník a spisovatel žijící v Bangkoku, který píše obzvláště pro časopis “New Eastern Outlook”.

Zdroj: http://journal-neo.org/2015/09/23/turkish-uyghur-terror-inc-americas-other-al-qaeda/

Překlad: http://www.alstranslations.eu/