Zuzana Roithová natočila nové video v reakci na virál jejího 6 let starého šotu na podporu Lisabonské smlouvy. Přehlasování Česka ohledně kvót je podle ní v pořádku. Plete si demokracii s imperokracií?

Jak nás upozornilo do redakce několik čtenářů, europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL) natočila nové „vysvětlující“ video, které vykazuje znaky klasického PR managementu, konkrétně techniku „damage control“, tedy minimalizace škod. Zuzana Roithová natočila v roce 2009 propagační video na podporu přijetí Lisabonské smlouvy, kde uváděla jednu z výhod této smlouvy, společnou imigrační politiku EU. Právě náš server Aeronet přinesl před týdnem toto video jako humoristické zpestření mediálního prostoru, aby se lidé pobavili. Netušili jsme ale, že se z tohoto 6 let starého videa stane virál, který zaplaví český internet.

Zuzana Roithová proto záhy poté toto zmíněné video ze svého YouTube kanálu smazala, ale uživatelé internetu vytvořili už zálohy a kopie na YouTube, takže video je k dispozici stále, např. právě v našem zmíněném článku. Paní Roithová alespoň připojila staré video na konec toho nového, ale působí to hodně zvláštně. Je to jako v České televizi, ty nechvalně známé vysvětlující pořady vysílané ihned po skončení kontroverzního pořadu nebo filmu, aby odborníci divákovi správně vysvětlili, co právě viděl. Tady to ale paní europoslankyně udělala obráceně, vysvětlující pořad dala pro jistotu na začátek. K situaci bych snad uvedl jen to, že Zuzana Roithová zaslouží minimálně uznání, že se rozhodla reakci natočit. To by mnoho politiků neudělalo.

Co je smutnější, je obsah nového videa. Paní Roithová se v ničem nezměnila, její názory neprošly korekcí a sebereflexí, ani v této kritické situaci, kdy Evropská unie naprosto bezprecedentně přehlasovala trojici menších zemí, které nechtěly kvóty přijmout. Lisabonská smlouva se tak stala nástrojem diktátu, nového Mnichova 1938 a je opravdu ostudné, že takovou smlouvu může nějaký český politik obhajovat.

Naprosto šokující je její vysvětlení ve videu, že přehlasování ČR na radě ministrů EU bylo důsledkem nikoliv většinového hlasovacího systému, ale neschopností české vlády přesvědčit zbývajících 25 zemí EU o zbytečnosti kvót. Paní Roithová, zcela na rovinu: Co kdyby těchto 25 zemí odhlasovalo, že ČR musí navracet majetky sudetským Němcům? Opravdu si myslíte, že nějaká česká vláda by něco zmohla proti více než dvacítce zemí?

Ve svém videu trváte na tom, že Lisabon je „o nás s námi“ a že je to tak dobře. Ono je to sice o nás s námi, ale ne o tom, jak se s námi dohodnout, ale o tom, jak s námi „vydrbat“ a „zamést“. Protože ty hlasy z Bruselu byly zcela jasné: „Pokud země V4 odmítnou kvóty, přijdou sankce, vezmeme jim dotace!“ a já se vás ptám, co je toto za jednání? To je ta politika o nás s námi? Vyhrožování, vydírání, většinové válcování v radě a nerespektování názorů jednotlivých zemí v otázkách, které se bezprostředně týkají jejich bezpečnosti?

Mluvíte o tom, že prohrát nebo vyhrát při řádném hlasování je přirozenou záležitostí demokracie. Čili znovu se vrátím k tomu, že i hlasování o Sudetech by bylo podle Vás přirozenou věcí demokracie v EU? Nebo třeba hlasování o zákazu jaderných elektráren v EU? A Česko by potom kvůli nedostatku výkonu v síti muselo elektřinu dovážet z jiných zemí EU a vyšší cenu by zaplatily české domácnosti?

Víte, paní Roithová, co je to „většinový paradox“? To je poznatek, který zjistili už v dobách Římské říše. Čím větší počet různých národů a etnik spravujete v rámci jednoho státního zřízení, tím větší nespravedlnosti se dostává při demokratickém hlasování prostou většinou jednotlivým národům. Princip většiny se tak stává příčinou sporů uvnitř velkých říší a velkých zemí s mnoha etniky a kulturami, protože menšina, která při hlasování „prohraje“ není zanedbatelnou menšinou, ale obrovskou armádou, celými národy, celými kulturami, které prohrály v hlasování.

Vzniká tak „většinový paradox“, který spočívá v tom, že společenské zřízení formy demokracie upírá právo na sebeurčení většině obyvatel jednotlivých přehlasovaných zemí, etnik a kultur. Takový systém potom přestává být demokracií a mění se na imperokracii, tedy politické model hry na říšskou demokracii, kdy všechny země smí hlasovat, mají všechna práva, ale nikdy nemohou nic fakticky prosadit, protože nedisponují dostatečným počtem hlasů, aby něco změnily. A toto ukotvuje Lisabonská smlouva na institucionální úrovni.

Lisabonská smlouva tak vytváří imperokracii nového věku, kdy malé země mají dvě možnosti: buď přistoupí na podmínky většiny, anebo budou přehlasovány. A toto nemá s demokracií nic společného. Tady dokonce neplatí ta teze „o nás s námi“, ale je to spíš model dvou podmínek, „sami proti sobě“ (když vláda ČR „dobrovolně“ přijímá více uprchlíků, než kolik žádaly kvóty) a „sami jako v plotě kůl“, když jsme přehlasováni a 25 zemí EU na nás kouká jako na vrahy, xenofoby a extrémisty.

Tohle je zásadní poznatek pro každého občana, že nestačí mít hlasovací právo v demokratickém systému. Musíte mít totiž možnost prosazovat své požadavky. Pokud máte jen možnost volby, ale nikdy nedisponujete a nebudete disponovat potřebným kvórem, protože populace země je prakticky stabilní, tak skutečně přestává být takový systém demokratický a stává se imperokracií, tzn. společenským systémem, kdy volební síla národů a kultur trvale přehlasovává národy a kultury s menší populací v rámci nadnárodního seskupení, říše nebo unie.

V takovém systému je jenom jedna pojistka, která může demokratický status zachránit, a to je právo veta! Jakmile malé země o právo veta přišly (nejprve zčásti smlouvou z Nice a potom docela Lisabonskou smlouvou), tak v tom okamžiku pozbyla EU demokratického rámce a přiblížila se autoritářskému systému založeném na diktátu demografické většiny.

Lisabon je tak tragédií pro Českou republiku, protože je to smlouva, která zbavila naší zemi suverenity a svéprávnosti. Od této chvíle budou o nás (i když „demokraticky“) rozhodovat ostatní země. A protože to je model frustrace, čeští politici budou nuceni se zařadit do stáda a postupně budou hlasovat s většinou, protože disent v EU se netrpí, disent je kritizován a hlavně, disent může bolet a přinášet sankce ze strany EU.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Do konce měsíce zbývají 1 den a na zajištění provozu AE News na další měsíc chybí dovybrat ještě cca 10% potřebné částky. Všem, kteří do konce měsíce přispějí jakoukoliv částkou (zde) na záchranu AE News, moc děkujeme. Bez Vaší pomoci náš server nepřežije.