Co víc, nad dohodou uzavřenou v roce 1998 si nakonec mohl mnout ruce i Kreml. Růst poptávky po naftě, jejž boom dieselových vozů vyvolal, ve zvyšující se míře uspokojuje ruský vývoz do Evropy. V celém procesu dopravení ruské nafty do evropských čerpacích stanic se přitom uvolní o 25 procent více skleníkových plynů, konkrétně oxidu uhličitého, než pokud by byla využívána třeba německá nafta.