Socialisté v Bruselu i Praze hlásají, že každý občan má vedle práva na práci také právo na bydlení. Nevím, jak na to sice přišli, ale jisté je to, že náš stát toto „nezadatelné“ právo bere velmi vážně. Až do včerejška jsem netušil, jak moc vážně. V neděli odpoledne jsem však potkal jednoho svého známého, říkejme mu třeba Vendelín, který mi otevřel oči. Vyprávěl mi příběh o štědrosti našeho státu tak dojemný, že jsem na jeho konci plakal jako želva. Nebyl jsem k utišení a až vám příběh o právu na bydlení a štědrosti našeho státu přetlumočím, budete slzet také. Nuže, pojďme na věc.

usměvavý a slintající…

Vendelín bydlel dlouhé měsíce se svoji přítelkyní v nájmu. Společně platili cca 13 000 Kč za 2+1 ve vyhledávané pražské čtvrti. Šlo o cihlový dům poblíž v MHD, samotný byt může mít k 70 metrům čtverečným.

Před pár měsíci se však cosi pokazilo a Vendelín dal své přítelkyni košem. Sám vydělává něco kolem 40 000 Kč, takže s placením nájmu nemá problém, ať se přestěhuje kamkoli. Jeho exdružka však je s penězi na štíru. Pobírá 12 000 Kč čistého. Je celkem logické, že společné soužití rozešlých partnerů nedělá příliš dobrotu. Vendelín je ale gentleman a tak dává své bývalé prostor na to, aby si našla něco jiného. Ví, že to není jednoduché, protože s jejím platem si v Praze jen stěží najde bydlení. To samozřejmě ví i ona nebožačka, říkejme ji třeba Madlenka, a proto se stěhováním příliš nespěchá. Nedávno dokonce odmítla bydlení ve vršovické garsonce, kde by platila 7000 Kč. Toto bydlení jí přitom dohodil Vendelín přes jednoho svého známého. Za takový peníz by potom skočil asi každý v kůži Madlenky. Kdepak ale ta. Ona chce bydlet na Petřinách v onom bytě 2+1. Jistě. Je zvyklá na určitý standard, tak se přece nebude stěhovat do menšího a horšího, že?

Můj známý má ovšem svatou trpělivost a tak místo, aby svoji exdružku vykázal do patřičných míst, rozhodl se jí nasměrovat na příslušný úřad, který rozhoduje o příspěvku na bydlení. Společně se došli informovat a zjistili zajímavé věci. Přestože Madlenka není v invalidním důchodu, nepečuje o žádné dítě a nic ji nelimituje v tom, aby změnila práci, má nárok na bydlení ve výši cca 3500 Kč!

Příslušnou úřednici, kterou si platíme z našich daní, vůbec nezajímá, že Madlenka přece nemusí bydlet v bytě 2+1. Ani ji nenapadne říci Madlence, že by se mohla přestěhovat do menšího a levnějšího. Potažmo si najít práci, která ji bude stačit na pokrytí základních životních potřeb. Kdepak. To by přece bylo nehumánní. Úřednice se pouze zajímala o výši Madlenčina platu. Na to má ona hodná paní směrnice a formuláře. Tam je nejspíš vše řečeno jasně. Pokud občan pobírá nízký plat, který mu nestačí na bydlení dle jeho výběru, dostane prostě od státu peníze. Bylo by přece neslušné chtít po občanovi, aby vyvinul nějakou aktivitu a postaral se sám o sebe.

Lhostejno, že Madlence v její situaci nepomůže ani příspěvek 3500 Kč. Už jenom to, že má možnost pobírat peníze doslova za nic, je alarmující…

Raději ani nechci vědět, kolik desítek miliard proteče přes podobné uvědomělé úřednice do stovek a tisíců černých děr. Pochybuji, že současná „sociálně citlivá“ vláda bude s podobnými záležitostmi dělat. Protože lidé, jako je jmenovaná Madlenka, jsou přece skalními voliči ČSSD a vůbec všech partají, kterým „jde o lidi“. Mám pocit, že takové politické strany dnes tvoří 99% celé tuzemské politiky. Občané uvěřili socialistickým bludům, že mají právo na bydlení. Na bydlení podle svého gusta. Žádné uskromňování, žádná osobní odpovědnost. Jen ať stát platí.

Zdroj: ePortál.cz