Již dříve jsem trvala na nepravdivém základu marxismu, jmenovitě
tvrzení, že člověk je redukován na produkt svého ekonomického prostředí.
Nebudu toto téma znovu rozebírat. Je podle mě dostatečné, když
zdůrazním nepřirozený charakter — v rozporu k fundamentálnímu zákonu
všech zhmotnění ducha — přístupu, dle kterého je jakákoli bytost
produktem něčeho vnějšího, něčeho co člověka v žádném případě nezajímá;
to co v něm je méně podstatné, méně výhradně „jeho“; metafyzicky řečeno, méně trvalé: jeho potřeby a fyzické pohodlí.