Depeše uniklé přes vynašeče z US Army Chelsea Manninga odhalují zjevné spiknutí US vlády za zavraždění bolivijského presidenta Evo Moralese a za svržení jeho administrativy. Dotyčné depeše byly publikovány v srpnu v „Soubory WikiLeaks: Svět podle US impéria,“ tj. v knize, v níž četní žurnalisté spolu s Julianem Assange analyzují obsah té pokladnice depeší, které Manning v roce 2010 WikiLeaks poskytl.

Tato kniha věnuje část tomu, co přispěvatelé „Souborů WikiLeaks“ Alexander Main a Dan Beeton nazývají „každodenní mechanikou politických intervencí Washingtonu do Latinské Ameriky.“

Podle depeší přišlo spiknutí k zinscenování puče nebo provedení vraždy Moralese po letech odporu Moralesovy vlády k agendě Spojených států pro Latinskou Ameriku.

Latinskoamerická televizní síť TeleSUR minulý týden referovala, že bolivijská vláda nadále pokračuje ve formálním vyšetřování těchto podezření i přes popření činitelů US vlády:

„US ambasáda v Bolívii v silnými slovy formulovaném prohlášení uvedla: ‚Vláda Spojených států se nezapojila do žádného spiknutí ve snaze svrhnout bolivijskou vládu nebo zavraždit presidenta Moralese. Tento druh nepodložených domněnek nepřispívá ke zlepšování bilaterálních vztahů.‘“

V těchto podezřeních na US spiknutí se odráží i nedávná odhalení, že DEA se tajně zaměřuje na Moralesovu vládu s drogovými obviňováním poté, co její administrativa tuto US agenturu z Bolívie vykopala, aby prosazovala svoji vlastní na místní podmínky orientovanou a vysoce úspěšnou strategii omezení kokainu.

V rozporu s oficiálním popíráním ukazují depeše z WikiLeaks, jak US několik let stupňovaly pokusy vyvíjet na Moralese a jeho vládu nátlak. Podle analýzy depeší od Maina a Beetona začal nátlak na Moralese brzy po jeho zvolení v roce 2005 v rámci vlny volebních vítězství levicových kandidátů v Latinské Americe. Morales totiž vzdoroval směrnicím z US a pokračoval se svými plány znárodňování průmyslu fosilních paliv a odpoutávání se ze závislosti na zahraniční pomoci a na mezinárodních půjčkách.

Depeše naznačují, že US vláda začala od roku 2007 poskytovat pomoc bolivijskému regionu „Media Luna“, který kontroluje Moralesova opozice:

„Zpráva pomocné USAID z roku 2007 uvádí, že její Kancelář transformačních iniciativ (OTI) schválila 101 grantů za 4 066 131 $ na pomoc vládním ministerstvům, aby fungovala daleko strategičtěji.‘ Peníze rovněž šly k místním domorodým skupinám, které ‚odporovaly vizím Evo Moralese o domorodých komunitách.‘“

O rok později obyvatelstvo Media Luna rebelovalo proti Moralesově vládě ve srážkách, které vedly k 20 úmrtím. Vypadalo to, že puč je za rohem, a opozici se dostávalo podpory od US činitelům:

„Spojené státy vedly s vůdci hnutí separatistické opozice pravidelnou komunikaci, i když tito otevřeně mluvili o ‚vyhození plynovodů do povětří‘ a o ‚pravděpodobném násilí k donucení vlády, aby přistoupila k vážnému dialogu.‘“

Ač US vláda oficiálně ve veřejných prohlášeních Moralesovu administrativu podporovala, depeše ukazují, že připravovala „plána na okamžitou reakci na případný náhlý nouzový stav, tj. na pokus o puč nebo na smrt presidenta Moralese.“

Napětí se zmírnilo teprve, když ostatní jihoamerické vlády vyhlásily svoji podporu bolivijské demokraticky zvolené vládě.

Bolivijský ministr tohoto presidenta Juan Quintana zdůrazňoval přímou roli US ambasády v Bolívii na tomto spiknutí, uvádí TeleSUR:

„V roce 2007 instalovala ambasáda Spojených států Operační centrum, aby provedlo občanský puč přes prefektury jako plán A, kterým byl ten puč, a plán B, kterým byla vražda.“

TeleSUR uvedla, že: „Vztahy mezi US a Bolívií byly napjaté od roku 2009, kdy president Morales ze země vypověděl US velvyslance za podporu opozicí vedeného spiknutí proti němu,“ což byl krok, který vedl tehdejší ministryni zahraničí Hillary Clinton k obvinění prezidenta z „panikaření“.

Submitted by Tyler Durden on 10/13/2015 09:55 -0400

Submitted by MintPress News Desk via TheAntiMedia.org,

Zdroj: http://www.zerohedge.com/news/2015-10-13/wikileaks-us-government-plotted-assassinate-bolivian-president