V červnu jsme si všimli, že Rusko podepsalo memorandum o porozumění se Shellem, E.Onem a OMV o zdvojnásobení kapacity plynovodu Severní proud jako nejkratší trasy z ruských plynových polí do Evropy. Na obrázku je užitečná vizualizace závislosti na ruském plynu.

Čeho si na Severním proudu všimnete, je to, že Gazpromu umožňuje vyhnout se Ukrajině, což je ze zjevných důvodů žádoucí.

Samozřejmě, že pro východoevropské země (jako Ukrajina) to není dobré, když ty mají z průtoku plynu své výnosy. Koncem minulého měsíce slovenský premiér Robert Fico měl k projektu následující vyjádření:

„Dělají z nás idioty. Nemůžete měsíce mluvit o tom, jak stabilizovat situaci, a pak učinit rozhodnutí, které postaví Ukrajinu a Slovensko před hotovou věc.“

K tomu jsme my řekli následující:

Když přijde na grandiózní veřejná vyhlášení o „stabilizaci“ nestabilních politických situací a pak provedení obratu, jímž se provede cosi zcela destabilizujícího, tak nemá Západ (a zvláště US) sobě rovného, jak se dá doložit všemi způsoby na historických precedentech včetně snah Washingtonu jak pomoci se svržením Viktora Janukoviče, jehož svržení v první řadě rozpoutalo konflikt na Ukrajině. A nenechte se mýlit, čím je větší množství zapojené a energie a peněz, tím více je to všechno pravda, a tak není vůbec překvapující, že Západní Evropa zařídí dohodu, která Gazpromu umožní obejít válečnou zónu, když to znamená, že se tím zemní plyn dostane do těch zemí, na kterých „záleží“, efektivněji.

Západní Evropa může v tom předpověditelném a zajímavém obratu potřebovat posílit svou spolupráci s Gazpromem, daleko výraznějším způsobem, protože teď konflikt v Sýrii vyvolal napětí v energetických vztazích mezi Moskvou a Ankarou. Zvláště několik údajných porušení tureckého vzdušného prostoru presidenta Erdogana „iritovalo“ a obecněji, podpora Kremlu pro Assadův režim Turecko rozzuřila, když to už dlouho zařizovalo jeho svržení, které podporovalo a pracovalo na něm. Tady nám do toho vnáší trochu světla FT:

Loni byl tehdejší turecký ministerský předseda Recep Tayyip Erdogan jediným Západním státníkem, co navštívil otvírací ceremoniál Zimní Olympiády 2014 v Soči. Bokem se sešel s presidentem Vladimirem Putinem a pochválil ty silné vztahy, které Rusko pojí s Tureckem.

Taková vřelost vypadá dnes už jako dávná vzpomínka.

Tito dva muži jsou do sebe zaklesnuti kvůli Sýrii a jejich půtka ohrožuje důležité energetické vztahy: Turecko je druhým největším spotřebitelem ruského zemního plynu. Nový plynovod přes Černé moře by měl toto partnerství stmelit. Jeho budoucnost je teď ale chmurná.

Rozčilený pan Erdogan, teď turecký president a pořád nezpochybnitelný vůdce země, minulý týden varoval, že Rusko svou vojenskou intervencí do Sýrie riskuje zrušení 20 miliardového $ kontraktu na postavení jaderné elektrárny na tureckém středomořském pobřeží. Ankara by rovněž mohla brát svůj plyn odjinud, varoval.

Tím se to ale stává spletité, protože jak si všiml v pondělí Bloomberg, „ruský plyn má nadále v Turecku zelenou“:

Téměř 75 procent v Turecku používané energie pochází z vnějších zdrojů s tím, že na samotné Rusko připadá jedna pětina turecké spotřeby energie, tj. více než na kohokoliv jiného. Plánuje se, že ruský Rossatom začne příští rok stavět první tureckou jadernou elektrárnu a tyto dvě země jsou rovněž partnery v novém velkém plynovodu známém jako Turecký proud, který nakonec Rusku umožní posílat svůj zemní plyn do srdce Evropy přes Řecko-tureckou hranici místo rozbité Ukrajiny. Největší světový producent zemního plynu Gazprom se signatáři Tureckého proudu nedávno oznámili, že projekt se zpozdí a kapacita se mu sníží. Turecko pro Gazprom znamená druhý největší trh po Německu.

Přečtěte si poslední tlustě psanou pasáž odkazující na mapu zobrazenou výše a sledujte Severní proud přímo do Německa. Opět je tu Bloomberg:

Putin má dojem, že je schopen použít na Turecko, druhého největšího zákazníka ruského plynu, novou páku, jelikož v září bylo dohodnuto rozšíření plynovodu Severní proud, který Rusko přímo propojuje s Německem.

„Putin sází na Severní proud, to je ale riskantní,“ uvedl v e-mailu energetický bezpečnostní analytiky Sirjbren de Jong z haagského Centra pro strategická studia. „Může si Gazprom opravdu dovolit rozčílit Turecko a zříci se výnosů z plynu? Těžko.“

Evropa dostává asi třetinu svého plynu z Ruska s tím, že třetina tohoto objemu protéká ukrajinskými plynovody. Gazprom má v úmyslu po vypršení současného kontraktu na tranzit v roce 2019 ukončit nebo přinejmenším omezit tranzit plynu přes tuto bývalou sovětskou republiku.

Loni Putin řekl, že ta nová Turecká trasa Rusku pomůže tento cíl splnit. Po uváznutí těchto rozhovorů během léta řekl Gazprom, že prioritou je trasa přes Baltické moře přímo do Německa známá jako Severní proud-2.

Putinova sázka na Severní proud-2 je riskantní, protože tento projekt může narazit na opozici v EU, řekl De Jong. EU komisař energetiky Miguel Arias Canete minulý týden řekl, že tato propojka s sebou nese riziko koncentrace 80 procent plynových dovozů z Ruska do jediné trasy, přičemž i východoevropské národy varovaly před rizikem obcházení Ukrajiny.

V úterý Gazprom řekl, že klíčové trhy Severního proudu-2 zvyšují nákupy plynu z Ruska s tím, že celkové evropské exporty na počátku října se zvýšily o téměř 36 procent oproti úrovni předchozího roku.

Z toho tu máme dva závěry. Zaprvé to všechno podtrhuje míru, v níž jsou geopolitika a energie nerozborně provázané, a ten, že je tím posílena teze, že konflikt v Sýrii byl zčásti spuštěn energetickými spory mezi dvěma regionálními mocenskými osami. Ač se Moskva a Ankara držely civilizovaných způsobů, aby si zachovaly a rozšířily obchody, tak to teď vypadá, že už jsou ochotny se úplně utrhnout ze řetězu, protože se neshodnou o osudu Bashara al-Assada.

Zadruhé, Turecko v tom musí být opatrné. Pokud Erdogan v podstatě Turecký proud zabije, protože Rusko bombarduje antirežimní síly v Sýrii, tak potom Ankara vkládá všechny naděje do toho, že Moskva s Teheránem v restauraci Assada neuspějí, protože jinak by nebyla žádná naděje ani na katarský plynovod.

A co se týče Erdoganových tvrzení, že Turecko si může brát plyn z jiných zdrojů než z Ruska, takže by si to Moskva měla „dobře rozmyslet“, tak následující koláčový graf naznačuje, že v současném geopolitickém prostředí je to ve skutečnosti Ankara, která by si měla dvakrát rozmyslet, než zaujme drzý postoj…

Submitted by Tyler Durden on 10/13/2015 15:31 -0400

Zdroj: http://www.zerohedge.com/news/2015-10-13/pipeline-politics-russia-turkey-clash-over-energy-syria-rift-shifts-focus-german-lin