Za několik posledních měsíců publikovaly The Moscow Times – jediný deník v angličtině v hlavním městě – řadu pochybných článků obsahujících kritiku a dehonestaci RT. Pokusili jsme se pochopit, kde je příčina této „křížové výpravy“ proti televizní stanici ze strany těchto expertů, kteří jsou i bez toho naladěni dostatečně protirusky. Že by je snad dráždily její úspěchy?

Názory na RT – řečeno slovy britské rokové skupiny The Smiths – se „strašně mění“. Experti doufají, že přesvědčí své čtenáře mrazivými příběhy o tom, jak se tato stanice chysté ovládnout svět. Jindy zase RT lhostejně odbývají jako médium, které nikdo nesleduje a nečte.

Je to zvláštní, ale oba tyto názory mohou existovat dokonce v rámci jedné a téže publikace.

The Moscow Times byly vždy velmi zajímavé noviny. Svou historii začaly na sklonku SSSR jako nevelké periodikum pod názvem The Moscow Guardian vycházející jednou za čtrnáct dní. Zpočátku to byl upřímný pokus vytvořit týdeník světové úrovně v největším městě Evropy. Od chvíle svého vzniku v roce 1992 jeho dveřmi prošlo mnoho njrůznějších novinářů, absolventů humanitních vysokých škol i obyčejných podvodníků. Někteří z nich Rusko milovali, jiní ho nenáviděli.

Někdy domácí odborníci The Moscow Times kritizují za permanentní kategorické nepřijetí většiny politických rozhodnutí ruského vedení. Tak Israel Shamir „Izvěstií“ tyto noviny nazval „militantním antiputinským plátkem“, přehledem pro západní tisk, který události v Rusku objasňuje krajně tendenčně.

Nynější šéfredaktor novin Nabi Abdullajev v roce 2014 připustil, že „neobjektivní žurnalistika zbavuje Západ jeho morální autority“, ale sám zůstal věrný antikremelské pozici periodika a pokračuje v tom, že vedení země tituluje jako „cyniky“.

Je snad příčinou války vyhlášené RT nelibost nad jejími úspěchy? Portál Similiarweb, poskytující služby web-analytiky, potvrzuje, že stránky RT navštěvuje průměrně 54,5 milionů unikátních uživatelů měsíčně, zatímco za stejnou dobu jich na stránky The Moscow Time přijde 1,3 milionu.

Je však s podivem, že podle sdělení statistického webu Alexa – 29 % vyhledávacích dotazů vedoucích na stránky The Moscow Times je směřovaných snahou zjistit přesný čas (The Moscow Times = moskevský čas). Většina těchto uživatelů pak byla nemálo udivena, když se jim nedostalo informace o čase, ale dostali se na stránky anglickojazyčných novin.

Pokud by snad srovnání s RT někomu připadalo nespravedlivé, můžeme připomenout, že portál Russia Insider, vytvořený teprve vloni a vládnoucí značně omezeným rozpočtem, je pro The Moscow Times konkurencí v návštěvnosti – měsíčně k nim zajde více než 600 tisíc uřivatelů. A to se statistika těchto stránek nezvyšuje díky skutečnosti, že by si je lidi pletli s informacemi o přesném čase.

Všechny cesty vedou do Ameriky

Během několika posledních měsíců The Moscow Times publikovaly řadu článků pochybného obsahu, jejichž cílem byla kritika a „odhalení“ RT. Například Darja Litvinová se snažila své čtenáře ujistit o tom, že RT, Sputnik a další ruská státní média nejsou tak silná, jak se zdají. Rusko údajně nedokáže přesvědčit Západ o nezbytnosti a efektivnosti své vzdušné operace v Sýrii, – domnívá se autorka.

Litvinová cituje Vasila Gatova, nazývaje ho analytikem ruských médií a vědeckým spolupracovníkem Centra pro studium komunikačních dovedností, a politiky Annenberga na Universitě Jižní Kalifornie. Kdo je Gatov? Pracoval pro RIA Novosti před reorganizací této agentury. Že by se u něj po změně zaměstnavatele náhle objevilo osobní nepřátelství vůči Rusku a ruským médiím? Jeho nedávnou kritiku RT citovaly i Bloomberg, The Daily Beast a Politico.

O něco dříve na stránkách týchž novin napsal profesor Konstantin Sonin, že: „RT je jen imitace a ne skutečná stanice“. Kdo je Sonin? V prosinci byl uvolněn z Vysoké školy ekonomické Národní výzkumné univerzity RF a emigroval do USA, kde nyní přednáší na Chicagské univerzitě.

O týden dříve byl v The Moscow Times publikován autorský článek doktorandky Kolumbijské univerzity Marie Sněgové, sloupkařky „Vědomostěj“, v němž je až zuřivě vyjádřen prozápadní postoj. V The Moscow Times (stejně jako v mnohých dalších médiích) zdá se věří, že jedině Rusové žijící v Americe se dostatečně správně vyznají v tom, co se děje v Rusku.

Svět je malý

Sněgová cituje Andrewa Foksolla z britské extrémistické Společnosti Henry Jacksona, který se domnívá, že „jedině státy s liberálně-demokratickým systémem se mohou nazývat legitimními“. Jinými slovy – toto výzkumné centrum popírá legitimitu například Číny – největší světové ekonomiky, a hlavního arabského spojence Západu – Saúdskou Arábii.

Dále Sněgová uvádí slova Američana Kevina Rothrocka, protirusky smýšlejícího aktivisty pracujícího na webových stránkách ruských krajanů Meduza, webu, který odmítá zveřejnit své zdroje financí.

Předtím, než dostal práci v Meduze, Rothrock vychválil internetové noviny ve své autorské kolonce na stránkách Global Voices, nazývaje je „nejlepším, co vzešlo z ruské internetové žurnalistiky v poslední době“. Otevřeně se odkazuje na práci v Meduze, Rothrock napsal: „Noviny ještě netrvaly ani jeden den a už měly svůj malý kult fanoušků“. A pokračoval: „Díky hybridnímu designu (na stránkách jsou jak cizí materiály, tak i vlastní obsah) metodologie Meduzy vzbuzuje zvědavost.

Sněgová představuje Rothrocka jako experta na Rusko. Ten nedávno ve své publikaci na stránkách Global Voices poukázal na údajně padělaný účet Dmitrije Kiseljova. Tento čin mu téměř vyšel, ale ruský blogger Anton Korobkov-Zemljanský usvědčil Rothrocka z podvodu.

Kromě toho se autorka odvolává také na Michaela Weisse a Petera Pomerantseva. Poslední z nich postavil svoji kariéru na stejných tirádách namířených proti ruským médiím. Weiss oficiálně pracoval ve Společnosti Henry Jacksona. Nicméně jeho projekt „Interpreter“ financuje rodina Michaila Chodorkovského, která je patrně také tajným patronem Meduzy. Kromě toho Sněgová píše články pro Institut současného Ruska, který vede sám Chodorkovský. Pospojujte si tyto body a pochopíte, že svět antiruských aktivistů je poněkud stísněný.

Ostrý obrat

A nyní to nejzajímavější. Tři týdny po publikaci článku Marie Sněgové společnost „Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda“ štědře sponzorovaná americkou vládou, varovala své auditorium ohledně úspěšného pokrytí události v Sýrii ruskými médii. A na koho že se odkazovali novináři z „Rádia Svoboda“, aby podložili své argumenty? Na Marii Sněgovou.

Ale už za pár týdnů Sněgová změnila vektor svých názorů, a to úplně do protisměru. Samozřejmě The Moscow Times lacině prezentuje RT jako zdaleka ne nejpopulárnější kanál, aby odvedl pozornost od skromných rozměrů svého auditoria. Na druhou stranu „Rádio Svoboda“, jehož anglojazyčný portál navštíví měsíčně 610 tisíc lidí, nutně vytváří dojem velké hrozby ze strany RT – protože mu to pomůže v kampani za zvýšení finanční podpory. „Rádio Svoboda“ existuje za prostředky Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, vládní agentury USA, financované ze státního rozpočtu 733 miliony dolar ů a požadujícího na rok 2016 751 milionů dolarů na činnost týkající se především rozhlasového vysílání po internetu. Pro srovnání – asignace kanálu RT bude v roce 2016 činit méně než polovinu z této částky.

Útoky na ruská média a RT se stále častěji uskutečňují za pomoci „expertů“ podobných Sněgové, kteří píší pro americká výzkumná centra a své názory mění se záviděníhodnou frekvencí. Ale jakékoli prostředky jsou dobré, pokud leitmotivem bude služba myšlence „Rusko i RT jsou špatní, zatímco Amerika, NATO a Západ dobří“.

Jak vysvětluje James Petras v nedávném článku pro Euroasia Review, „západní média podporují kteréhokoli oligarchu, banditu a podvodníka, který byl za Putina předmětem vyšetřování a byl odsouzen. Jak tvrdí propagandisté, příčina takové hluboké vzájemné sympatie mezi západními médii a bandito-oligarchy se skrývá v tom, že tito odsouzení zločinci, kteří sami sebe nazývají politickými disidenty a kritiky putinovského režimu, byli zbaveni majetku za podporu „západních hodnot“.

Nikdo neobviňuje ruské novináře, vědce a aktivisty, kteří emigrovali, z toho, že jsou bandity a podvodníky, ale vztah k nim je podobný. Pokud vystupují s antikremelských pozic, zůstávají favority západních médií.

Poznámka: Během přípravy tohoto článku The Moscow Times učinily dvě důležitá oznámení. Zaprve – noviny budou vycházet jen jednou týdně a ne každý den jako dosud, ale budou i nadále vést své webové stránky. A zadruhé – šéfredaktor vydání Nabi Abdullajev oznámil odchod ze svého postu.

Zdroj: https://russian.rt.com/article/125040