22. ledna 1961 jsem obědval s Hermannem Hessem v jeho domě v Montagnole,
italské části Švýcarska. Za oknem se mihotaly sněhové vločky, ale v
dálce byla obloha jasná a čistá. Jak jsem odvrátil pohled, zachytil jsem
průhledně modré oči Hesseho, sedícího na opačném konci stolu.

„Jaké štěstí,“ řekl jsem, „dnes tu s Vámi poobědvat.“