Rozhovor s Čechy Jiřím Urbánkem („Begemontem“) a Pavlem Botkem („Kavkazem“) a také se Slovákem Máriem Rejtmanem („Gabčíkem“) o tom, proč se pokládají za „děti Sovětského svazu“ a proč v EU „není všechno tak jednoznačné“. Hovořil s nimi dopisovatel vydání Ukrajina.ru Aleksandr Čalenko.

Begemonte, vím, že máš na Čecha poněkud neobvyklý názor na Pražské jaro. Jak jsem to pochopil, pokládáš ho za první barevnou revoluci. Proč si to myslíš?

Myslím si to proto, že určité síly chtěly v roce 1968 provést převrat uvnitř varšavského bloku. Ale Pražské jaro nebylo první barevnou revolucí. Ta první proběhla v šestapadesátém v Maďarsku. A až druhá v Československu. Tehdy byl Sovětský svaz silnější, proto se to organizátorům nepovedlo.

Ty jsi před pěti měsíci přijel spolu se svým přítelem Kavkazem na Donbas. Jaký jsi k tomu měl motiv?

Stejně jako všichni po událostech v Oděse. My Češi jsme vnímaví. Viděli jsme na videu dívku, která se chystala skočit z okna. To na nás silně zapůsobilo. A bylo tam taky jedno monstrum – ukrajinský politik Gončarenko. Ten to všechno zavařil. Byli tam taky ti ukrajinští darebáci, kteří připravovali Molotovovy koktejly. Vyděsili lidi a Oděsa pak nepovstala. My s Kavkazem jsem přišli až letos v dubnu.

Na fotografii jsou zleva: Kavkaz, Begemont a Gabčik.

A proč jste přijeli do Doněcka a ne do Luhanska?

Původně jsme se zkontaktovali s Alexejem Borisovičem Mozgovem, chtěli jsme jet k němu, ale oni ho zabili. Ještě předtím jsme se domlouvali s Jevgenijem Iščenko, ale jeho také zabili. A tak jsme přijeli do Doněcka. Protože bylo obtížné získat ruské vízum, jeli jsme přes Ukrajinu. Tam bylo hodně lidí, kteří nám pomohli. Ale o nich nechci mluvit.

V jaké jednotce jste zpočátku byli?

O tom nechceme mluvit, protože velitele této jednotky si nevážíme. Potom jsme přešli do našeho současného působiště pod velitelem majorem Martinem Sukupem. Je to velmi moudrý člověk. Je to tu ale těžké s výstrojí: nemáme vojenské boty ani uniformy.

A co máte na sobě nyní?

To je ukropská uniforma z prodejny (směje se). Koupil nám to jeden Francouz, který se o nás postaral. Jmenu je se Erwan Castel. Je to výborný chlap. Jsme sice mentálně jiní, ale vzpomínáme na něj v dobrém. Díky němu jsme si našli bydlení. Postaral se o nás. Má prapor „Novorossia“. Nyní je spolu se svými chlapci v 5. brigádě. Je tam spokojený, protože tam mají veškeré zajištění. Včetně zbraní.

A vy, přestože nemáte výstroj, zůstali jste tady. Je to proto, že chcete sloužit pod majorem Sukupem?

Ano. I když tu nemáme stejné možnosti jako ostatní zahraniční dobrovolníci.

Begemonte, rozumím tomu dobře, že některý z tvých rodičů je Rus?

Správně. Můj táta je Rus.

A proč tedy nemáš ruské příjmení?

To je složitá rodinná historie. Prostě máma studovala v Moskvě, kde se seznámila s tátou a do Čech se vrátila se mnou.

A tvůj otec je živ?

Ne, zemřel.

Máte s Kavkazem zvláštní specializaci – tělesní strážci. Českých byznysmenů?

Chránili jsme české oligarchy na Kypru, v Jihoafrické republice a v Dominikánské republice. V Izraeli jsme absolvovali školu pro bodyguardy. Nejsme profesionální vojáci. Válka se od práce bodyguarda velmi liší.

Kavkaze, a proč ty sis vybral takovou přezdívku?

Mám otce Čečence, matka je Češka. Otec přijel se svými krajany do Čech v 80. letech. Pracovali ve škodovce. Tam se seznámili. Je mi už 34 let.

A ty svého otce znáš?

Ne.

Čečenci jsou všichni bojovníci. Máš také bojovného ducha?

Begemont: Jasně že má. 12 let se zabýval thajským boxem a sebeobranou. Je to profesionální sportovec.

Kavkaze, a kdyby ses měl utkat s Kličkem, porazil bys ho?

Jasně.

A ty, kdy ses rozhodl sem přijet?

Rozhodli jsme se spolu s Begemotem. Prostě jsme uviděli, jak vedení Ukrajiny vraždí své obyvatele. V Oděse i v Mariupolu. Stříleli do neozbrojených lidí. Média Evropské unie prostě lidi klamala. Všechno tohle zamlčovala. A s takovou politikou nesouhlasíme. Begemont: S Kavkazem jsme spolu už 6 let.

Kavkaze, co se tobě osobně na Donbasu líbí a co ne?

Líbí se mi tu lidé. Obyčejní lidé. Je v nich hodně energie.

Vodku jsi s nimi už popil?

Ne. My pijeme jedině pivo. Tady na Donbase jsou lidé temperamentní.

A děvče sis na Donbase našel?

Ne.

Begemont: My teď hledáme učitelku ruštiny (smějí se).

Kavkaze, a odkud ty umíš rusky?

Tady jsem se učil. Ruština je slovanský jazyk. Je tu velmi mnoho podobných slov. Není to příliš velký rozdíl od češtiny.

A neměli jste chuť tady vytvořit československou jednotku pod názvem „Husiti“? Na počest Jana Husa a Jana Žižky?

Na to je tu málo Čechů a Slováků. Je tu hodně cizinců a třeba náš kolega Brazilec (snajper) by asi těžko chápal, proč bojuje za Žižku.

Do rozhovoru vstupuje Mário Rejtman – Gabčík: Pokud jde o Čechy a Slováky: Když sem někdo jede, potřebuje peníze na cestu a dva měsíční platy. Jsou potřební sponzoři, aby podpořili příjezd dobrovolníků.

Kavkaze, máš nějaké politické přesvědčení? Jsi levý nebo pravý?

Ani jedno – ani levý, ani pravý.

Begemont: A já jsem komunista. Jsem dítě Sovětského svazu.

Begemonte, a když tvoje matka studovala v Moskvě, chovala k SSSR sympatie?

Myslím si, že ne příliš. Ale další lidé v mé rodině byli naladěni prorusky. Já jsem také proruský člověk.

A ty, Gabčíku, jsi nějak politicky vyhraněný?

Jsem levý.

Socialista nebo komunista?

Komunista.

A proč?

Protože mi je 39 let a do svých patnácti jsem žil v socialistické zemi.

Begemont: To je také dítě Sovětského svazu.

Gabčík: Za socialismu se žilo daleko lépe.

Dnešní život na Slovensku je horší?

Když jsme se odvrátili od Sovětského svazu a obrátili se k Západu, nevěděli jsme, že z nás udělají otroky. Ano, dnes jsme otroci. Dnes pracujeme za 500 euro měsíčně, z toho 300 jde na bydlení, 100 na dopravu. A žijeme tak: do práce – domů – do práce – domů. A každý měsíc jsme v mínusu 50 euro. A tak zase – práce, práce, práce.

Begemont: Ukrajinci prostě uvěřili pohádkám o krásné budoucnosti v Evropě.

Gabčík:Já to nechápu. Oni se všichni zbláznili, oni snad nemají mozky. Existuje přeci internet – kouknu, jak tam, v Evropské unii lidé ve skutečnosti žijí. My nejsme Němci, nejsme Anglosasi. Oni o nás nemají zájem. Nepotřebují nás, potřebují jen naše peníze. Na Slovensku máme proamerického prezidenta. Jmenuje se Kiska. Je to zlý člověk. Američani nám ho podstrčili.

A váš, český prezident Zeman?

Begemont: Jó, náš Dědeček je jiný (směje se)

Jak se k němu nyní chovají? Říká se, že v Praze ho nemají rádi, ale mimo ni je oblíbený. Je to tak?

Begemont: Kdyby se americkému velvyslanectví zachtělo uspořádat impeachment nebo kdyby snad chtěli v Praze vyvolat skutečnou barevnou revoluci, Češi by byli při něm. Ale takové zrůdy jako Schwarzenberg nebo Štětina, který se líbal s nacisty z Azova, co zabíjejí na Donbase děti, ti jsou proti němu. Štětina, to je úplný fašista. Jeho ale v EU nikdo do vězení neposadí. Ten si svobodně chodí po ulicích.

Říká se, že jste se seznámili s ministrem zahraničí DNR Alexandrem Kofmanem. Jaký jste z něj měli dojem?

Begemont: Dobrý. Je to první ministr, který nás všechny tři přijal, aby nám pomohl řešit naše problémy. Kdysi byla Podkarpatská Rus, nynější Zakarpatská oblast Ukrajiny, kde žijí Rusíni, součástí Československa. Potřebují tam znovuobnovení své státnosti.

Pokud Rusíni povstanou, půjdete za ně bojovat?

Gabčík: Jestli povstanou Rusíni, tak to bude znamenat, že povstane celá Evropa.

Zdroj: http://rusvesna.su/recent_opinions/1445339849#b1674fe6-ee25-6904-b07b-7fb63e01cc03