Výsledky modernizace ruských ozbrojených sil v Sýrii jsou naprosto výmluvné. Avšak přestože Rusko dokázalo díky zeměpisné poloze a obratné diplomacii nepozorovaně přesunout desítky taktických letadel do místa bojového určení, pokud by šlo o vzdálenější působiště, průběh by nebyl tak „bezproblémový“. Už brzy se ale stane něco, díky čemuž Rusko získá kapacitu provádět stejné vzdušné údery prakticky kdekoliv na zeměkouli. A korunuje tím znovunabytý status globální velmoci.

Ruská federace pochopitelně má již nyní schopnost zasáhnout kdekoliv na planetě, avšak s použitím strategických prostředků, jako jsou dálkové bombardéry Tu-160 či Tu-95. Použití strategických zbraní si vyžaduje docela jinou situaci, než jakou je boj proti teroristům na poměrně malém zájmovém prostoru, jako je území Sýrie. Ne náhodou proto Rusko zvolilo takový charakter vzdušných prostředků, jaký vídáme na záběrech ze Sýrie.

Rusku ale dosud chybí obdobná vzdušná útočná kapacita použitelná z paluby letadlové lodi. Právě díky této schopnosti, představované především útočnými uskupeními amerických letadlových lodí s víceúčelovými bojovými letouny, si západní oligarchie v uplynulých desetiletích ve světě dělala, co se jí zlíbilo.

Ruští, respektive tehdy ještě sovětští stratégové, začali tuto schopnost prosazovat i realizovat v 80. letech minulého století. Ale zrada čelných představitelů země a nakonec i destrukce a bleskurychlé rozkradení Sovětského svazu plnému uskutečnění tohoto plánu zabránily. Svět přišel o vyváženost, následky čehož zažíváme každodenně.

Rusku zbyl jediný funkční letadlový nosič, těžký letadlový křižník Admirál Kuzněcov, který ale trpí jedním podstatným hendikepem: nemá letectvo schopné provádět přesné údery. Z Kuzněcova běžně operuje jedenáct letounů Su-33, což jsou ale de facto jednoúčelová stíhací letadla, kterým navíc zanedlouho skončí životnost.

Nejprve je doplní a posléze zcela nahradí nový typ, MiG-29KR/KUBR. Teprve s příchodem těchto letadel Ruská federace získá skutečně víceúčelové stroje schopné vzdušného boje, ale také přesných úderů na hladinové a pozemní cíle, a to i v noci a za jakýchkoliv klimatických podmínek.

Ten okamžik se blíží. Ruské námořnictvo očekává dodání celkem dvaceti letounů v jednomístné verzi a čtyři dvoumístné stroje, přičemž dodávky jsou ve finále a mají být naplněny do závěru letošního roku. První letouny se již nachází ve Středisku bojové přípravy vojenského námořnictva v Esjku a v příštím roce by se letouny měly stát součástí palubního stíhacího pluku provozovaného na letadlovém nosiči Admirál Kuzněcov.

A co MiG-29KR/KUBR umí? Téměř vše. Jako hluboká modernizace typu MiG-29 je díky osvědčené aerodynamické koncepci vynikající v blízkém manévrovém boji, ale jeho moderní avionika a zbraňové systémy mu stejně dobře umožňují vést účinný boj na vzdálenosti za hranicí viditelnosti proti kterémukoliv současnému stíhacímu letadlu.

Stejně jako letouny Su-34, podílející se v současné době na úderech v Sýrii, může nový námořní MiG používat celou řadu přesné protizemní munice včetně „inteligentních“ pum KAB-500 a řízených střel. Má ale také schopnost útočit na hladinové cíle, k čemuž slouží protilodní střela Ch-35.

Získáním moderních víceúčelových palubních letadel Rusko vyrovná další schopnost Západu a je velmi pravděpodobné, že ji bude i nadále rozvíjet nejen novými letouny, ale také novými letadlovými nosiči, na jejichž konceptech se již v Rusku pracuje. A o tom, že se svět skutečně stává multipolárním, svědčí fakt, že podobné kapacity v tento čas budují také Čína a Indie. (geo)

Foto: Vitalij Kuzmin, CC BY-SA 3.0, BMPD

Vyšlo na Eurasia24.cz