Václav Danda přináší nové informace o přípravě ukrajinského puče a jeho mezinárodních souvislostech a připomíná několik slibů a dohod, na které Západ „zapomněl“. To, že „ukrajinská operace“ – státní převrat, svržení legitimní vlády a prezidenta – byla připravena a provedena západními „agenturami“ ve spolupráci s Pentagonem a Radou pro zahraniční vztahy, je fakt o kterém jsme nesčetněkrát psali. Stejně jako o tom, že právě proto se hlavní západní média na politickou objednávku svých majitelů snaží hysterickou kampaní přesvědčit veřejnost, že za vším stojí Rusko.

B. Hussein

Dalekosáhlé strategické plány však dostaly těžkou ránu. Nyní se objevila informace, která potvrzuje, jak moc si byli budoucí američtí „správci“ Ukrajiny jisti svým vítězstvím. A proč jsou tak rozběsněni rozhodným ruským postupem, který jim znemožnil dosáhnout hlavního strategického cíle, obsazení Krymu a vytlačení Ruska z jeho nejdůležitější námořní základny v Černém moři.

Tendr na vojenskou základnu USA na Krymu

Již v roce 2013 bylo vypsáno výběrové řízení na přestavbu školy číslo 5 ve městě Sevastopol. Výběrové řízení vyhlášené námořnictvem USA na oficiální stránce tendrů amerického námořnictva ukazuje, jak daleko byla celá operace a s jakými výsledky se počítalo.

Přestavba školy v Sevastopolu měla být součástí obytného komplexu nově zřízené americké základny, která by vystřídala vyhnané ruské vojáky. Svědčí o tom oficiální stránka námořnictva, na které byl tento tendr zveřejněn. Soutěž byla vyhlášena 5. září 2013 a přihlásit se do ní dalo do konce října. Dnes už je výběrové řízení pochopitelně zrušeno.

V souladu s podmínkami tendru měl dodavatel rekonstruovat střechu nad centrálním křídlem školy, provést opravy a změny na některých pokojích, vyměnit okna, opravit fasádu a šatny. Rekonstrukce měla probíhat pod inženýrským dohledem námořnictva USA. Zadavatelem byl úřad námořnictva Naval Facilities Engineering Command (NAVFAC). Kromě toho mělo americké námořnictvo renovovat i Státní dětskou nemocnici v Simferopolu.

Americká armáda nefinancuje „filantropické projekty“ pouze na Krymu. Finančně dotovala např. i projekt renovace školy v Lvovské oblasti. Na stránce Federal Business Opportunities se také objevila výzva k renovaci komunitního vzdělávacího centra ve městě Vinnycja z dne 5. března 2014, která je nadále v realizaci (fáze přijímání nabídek) a to navzdory nestabilní situaci na Ukrajině, zasahující i oblast Vinnycjy.

Předpolí NATO

Podobné aktivity vyvíjejí USA i v Gruzii, Arménii, Moldavsku, Rumunsku, Lotyšsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině, Makedonii, Černé Hoře, Albánii a v jiných evropských zemích. Bližší pohled na tyto země ukazuje, že jde o současné členy NATO (Albánie, Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko) nebo o státy s perspektivou členství, respektive určitou formou partnerství s NATO.

Na základě informací na oficiálních internetových stránkách je možné říci, že NAVFAC je útvar odpovědný za zajištění infrastruktury pro americké námořnictvo. Nikde na oficiálních stránkách organizace se však neuvádí, že z „humanitárních důvodů“ rekonstruuje školy. Jde samozřejmě o stejně „humanitární operace“, jako bylo bombardování Srbska. NAVFAC patří pod Pentagon a je jednou z jeho organizací. Disponuje čtyřmi miliardami dolarů ročně, které používá na plánování, projektování, výstavbu a údržbu zařízení amerického námořnictva po celém světě.

Boj o Sevastopol je bojem o Rusko

Můžeme předpokládat, že podobných „záznamů“ bychom našli mnohem více, ale tento je zřejmě jediný, který někdo zapomněl smazat. Vše ukazuje na to, že v případě Ukrajiny šlo o dlouhodobě naplánovanou operací s primárním cílem obsazení sevastopolské námořní základny. Je totiž skutečností, že kdo ovládá Sevastopol ovládá Černé moře. A tím ohrožuje „měkký podbřišek“ Ruska.

Připomeňme si, že Černomořská flotila byla založena na základě nařízení carevny Kateřiny II. 13. května 1783. V zálivu u obce Achtiar zakotvily lodě Azovského a Dněprovského loďstva, které vytvořily jádro Černomořské flotily. Na místě bylo v červnu v roce 1783 založeno město Sevastopol. Prvními kamennými stavbami byly vedle kaplí i stavby patřící do infrastruktury flotily. Sevastopol je hlavní základnou černomořské flotily, kterou do „majdanského puče“ mělo Rusko smluvně zajištěnou přítomnost do roku 2042 s možností prodloužení nájmu do roku 2047.

Strategičtí plánovači Pentagonu a NATO předpokládali, že „ukrajinským pučem“ se podaří vytlačit Rusko z Černého moře a zásadním způsobem tak ochromit jeho obranyschopnost. Poté, co prezident Janukovyč nepodepsal asociační dohodu s EU, rozhodl o svém osudu. Přivést NATO na jižní hranici Ruska mělo být druhým krokem. Proto byl okamžitě „uveden do chodu“ náhradní plán, „operace Majdan“.

Sliby a smlouvy jsou zapomenuty

Politici Západu i mediální mainstream dnes cudně mlčí o tom, že Rusko od pádu komunismu již několikrát podvedli. Gorbačovův souhlas s opětovným spojením Německa (M. Thatcherová to nazvala vznikem „Čtvrté říše“), s demontáží Varšavské smlouvy (VS) a odsunem sovětských vojsk ze zemí VS, byl podmíněn slibem Západu, že se NATO nepřiblíží k hranicím Ruska. Na tento slib však za slabého prezidenta Jelcina Západ věrolomně a beztrestně „zapomněl“.

NATO je dnes na ruské severní hranici (Litva), stejně jako na západní (Polsko). Ukrajinou měly být kleště armád NATO „smontovány“ a připraveny kdykoli Rusko „zmáčknout“. Základna americké armády v Sevastopolu by tak znamenala definitivní porušení rovnováhy sil, zhruba podobné, jako když Chruščov nechal dovézt na Kubu jaderné rakety. A mělo by velmi pravděpodobně i důsledky podobné „karibské krizi“. Jenže se to nepovedlo, a tak máme zatím „jen“ krizi ukrajinskou. Bojové jednotky, organizované, financované a podporované západem, jednotky s nezastřeně nacistickou a banderovskou ideologií, uskutečnily státní převrat a dosadily „svou“ vládu.

Není proto vůbec od věci připomenout si také znění části závěrů „krymské konference“, které spojenci – W. Churchill, F.D.Roosevelt a J.V.Stalin – podepsali dne 1.2.1945:

„Naším neochvějným cílem je zničení ukrajinského nacismu a zajištění garancí, aby Ukrajina už nikdy více nebyla schopna porušit mír. Jsme rozhodnuti odzbrojit a rozpustit všeukrajinské ozbrojené síly, dostat pod kontrolu veškerý ukrajinský průmysl, jenž by mohl být zneužit pro vojenskou výrobu. Každý zločinec musí být spravedlivě a rychle potrestán. S povrchu Země musí zmizet nacistické strany, nacistické zákony, organizace a instituce. Je třeba odstranit jakýkoliv nacistický vliv ze společenských institucí, z kulturního a ekonomického života ukrajinského lidu a současně přijmout taková opatření, jež zajistí mír a bezpečí v budoucnosti. Jenom tehdy, když vykořeníme ukrajinský nacismus, bude naděje na důstojnou existenci ukrajinského národa a zároveň na jeho důstojné místo ve společenství národů.“

Na tuto smlouvu-deklaraci však ještě všichni nezapomněli. Určitě ne Rusko či občané východní Ukrajiny,  kteří odmítají, aby jim vládli pohrobci Banderovců a nacistů. Na východě Ukrajiny se národní revoluce rozhořela naplno a z počáteční rebelie několika měst vznikl požár, který se bude pučistům v Kyjevě hasit jen velmi obtížně. Jedno je však jisté: Americká vojenská základna v Sevastopolu stát na Krymu hned tak nebude.

Zdroj: protiproud.cz | Původní zdroj zde.