Vážení přátelé, dnešní výročí založení samostatného Československého státu je příležitostí k zamyšlení se nad tím, jak náš národ využil to necelé století své – potenciální – to považuji za důležité zdůraznit – potenciální svrchovanosti. Můj příspěvek bude hlavně o tom, jak dnešní doba působí na mladou generaci, na děti a mládež a to proto, že stav mladé generace ukazuje na budoucnost a ta nás zajímá především.

Je třeba zdůraznit, že při důkladném sledování vývoje naší společnosti zjistíme, že jsme do veliké míry spojeni a ovlivňováni procesy, které se dějí minimálně v celé Evropě a do jisté míry i ve Spoj. st. amerických a dalších částech tzv., vyspělého světa. A bohužel, jako celek jsme většinu našich známých dějin byli spíše obětí než aktivními tvůrci dění v našem okolí a i v naší zemi. A je nutné konstatovat, že tak tomu bylo z velké části i při založení Československa, kdy jsme pouze dokázali využít příznivých historických okolností a je tomu tak i nyní, kdy bohužel opět každý den převážně pouze sledujeme, jak na nás působí procesy, které spustil někdo jiný. O tom však dostatečně promluvili nebo budou mluvit ostatní řečníci.

Nutno říci, že od doby před 100 lety se náš svět změnil způsobem, který si tehdy zřejmě nedovedl vůbec nikdo představit a snad ani ti, kteří vývoj světa plánují a řídí. Avšak hlavní cíle mocipánů jsou stále stejné: Ovládat, kontrolovat a bezohledně využívat lidstvo k naplnění vlastních mocenských ambicí. To tu máme stále už stovky nebo tisíce let. Mění se pouze technologie moci a míra, s jakou se nechává běžná populace ovládat.

Je jasné, že děti a mládež byli nejoblíbenějším objektem ovlivňování od počátku historie, protože nejlepším způsobem jak porazit protivníka, je udělat své spojence a loutky z jeho vlastních potomků.  Avšak míra, jakou je manipulováno s dnešní mladou generací, je historicky bezprecedentní. A umožňují to samozřejmě dnešní technologie, díky kterým jsou vkládány žádoucí programy do těl a myslí nastupující generace již od nejranějšího věku. Nic takového tady nikdy v historii nebylo a jak už jsem konstatoval v úvodu, týká se to celého lidstva a především celé tzv. vyspělé civilizace. Máme pro to však už pojem a tím je sociální inženýrství.

Nejdříve tedy o tom, jak je manipulováno s myšlením.  Zde hrají nejdůležitější roli společenské vzory a obecný hodnotový systém. Myslím si, že se všichni shodneme na tom, že náš kolektivní žebříček hodnot před 100 lety měl daleko blíže k univerzálním lidským mravním kvalitám, než ten dnešní. Tehdy byla ještě velmi silná křesťanská morálka a nehledě na její deformaci ze strany církve bylo všeobecně jasné, že lhát, krást a zabíjet je špatné, že je třeba ctít své předky a svou vlast a že úspěchu se dosáhne čestnou a poctivou prací. Můžete namítnout, že to je velmi zidealizovaný obraz, ale podívejme se, kdo mohl být tehdy živoucím vzorem pro mladého člověka? Kdo reprezentoval během první republiky vzor úspěšného života? Takových lidí bylo přeci tehdy obrovské množství. Začněme politiky: Tomáš Masaryk, Edvard Beneš, Karel Kramář, Alois Rašín a mnozí další by se asi velmi podivovali nejen morálce, ale i inteligenci našich dnešní ch politiků. Uměleckých vzorů bylo také mnoho: hudba, film, výtvarné umění, literatura, architektura. Takový rozkvět umění na vysoké úrovni, jako za první republiky zřejmě nezažila česká země od dob Karla IV. A z plodů tvůrčích myslí tehdejší doby velmi intenzivně těžíme i v dnešní době. Je jich tolik, že raději ani nebudu jmenovat. A kdo je jako umělecký vzor předkládán dnešní mládeži? Je to děs a bída. Vy starší, kteří jste měli hvězdy jako Karla Gotta, Václava Neckáře, Waldemara Matušku, Evu Pillarovou, Martu Kubišovou a mnohé další, si můžete gratulovat. Má generace dostala Kabáty, Alkehol a Tři sestry. A co má dnešní mládež? Justina Biebera a Miley Cyrus. Předpokládám, že většina z vás je nezná. A nezná ani místní české karikatury amerických kulturních vzorů jako jsou třeba Johny Machette nebo Dominika Myslivcová. Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči. Každý, kdo dnešní vzory určené mladým lidem vidí a je schopen si dát věci do souvislostí, se musí zděsit. Mysl dnešní mladé generace je objektem neskutečně sofistikované, intenzivní a v pravém smyslu slova okultní, tedy skryté manipulace založené na neurolingvistickém programování, která má za účel rozložit na prach zbytky autentické křesťanské morálky a zcela vymazat smysl pro rozlišování dobrého a zlého. Sprostota, bezohledná sebestřednost, přetvářka, samoúčelná provokace a povýšenost, duševní i tělesná slabost. Absence krásy, inteligence, citu, jemnosti, schopnosti vnímat, schopnosti chápat svět v souvislostech. Vzorem vtiskovaným do dnešní mládeže je slabá a bezduchá loutka. A musíme chápat, že to není chyba té mládeže, ale je to záměr těch, kteří tyto vzory vytvářejí a distribuují. Cena Václava Havla pro Pussy Riot za kreativní disent nebo podpora Karla Schwarzenberga pro odporné rakouské akcionisty do této kultury zjevně přesně zapadají. Do popisu následků vzdělávacího systému nebo filmového, televizního a herního průmyslu, který v dnešní době tak silně masíruje mladé mozky, se raději pouštět nebudu, to bychom tu byli do zítra.

Do bídné mravní úrovně zapadá i dnešní úroveň lidí úspěšných v podnikatelské oblasti. Nutno poznamenat, že dnešní úroveň korupce a propojení byznysu s politikou se od dob prvorepublikových příliš neliší. Co se však liší, je, komu patřily podniky a kapitál tehdy a komu dnes. Za dob první republiky patřilo hospodářství převážně zdejším českým podnikatelům. Ti pak své zisky investovali zpět do rozvoje svých podniků v této zemi. Velká část úspěšných podniků přežila až do dnešních dnů. A i když tehdy často velcí podnikatelé odírali své zaměstnance více než dnes, tak přece jen se podíleli na hospodářském rozvoji své vlasti, kterou neměli v plánu vysát a opustit, ale chtěli, aby byla ještě bohatší a silnější a bohatstvím, silou a kvalitou svých podniků ve své vlasti se pak také prezentovali. Dnes jsou nejdůležitější podniky v rukou zahraničního kapitálu, jehož představitelé mají k této zemi vztah pouze kvůli ziskům přitékajícím na jejich konta a jinak je nezajímá. Dnešní čeští miliardáři jako Kellner, Babiš, Bakala, Roman, Tykač, Vítek, Komárek, Dospiva, a další prakticky všichni zbohatli díky divoké privatizaci socialistického majetku. O nějakém skutečném vlastenectví a zájmu o rozvoj naší země a národa se u nich nedá mluvit. V naší zemi dnes není žádný opravdu bohatý a ekonomicky úspěšný člověk, který by projevoval reálné úsilí o rozkvět českých zemí. A jak se má s těmito vzory tzv. úspěchu srovnávat dnešní mladý člověk, který touží po ekonomickém úspěchu? Každý záhy pochopí, že dopracovat se poctivostí a pracovitostí k majetkům těchto dimenzí, je nemožné. Privatizovat už není co, mezery na trhu jsou jen velmi malé a na úspěch díky technologickým inovacím je potřeba až příliš mnoho unikátních podmínek. Korumpování politiků, obelhávání zákazníků a podvodné obchodní praktiky jsou tedy vzorem myšlení pro podnikavou mysl dnešní mladé generace.

S ekonomickou situací souvisí i to, jak se dnešní mladí lidé cítí. Jde především o míru bezpečí a jistoty, jenž u nás v nejvyšší míře souvisí s jistotou ekonomickou. Je jasné, že míra ekonomické jistoty je v dnešní době stále ještě vyšší než během první republiky. Ale vděčíme za to jedině a pouze 40ti letům komunistického systému. Od předání moci v roce 1989 se úroveň sociálních jistot setrvale propadá a počet lidí ohrožených chudobou setrvale stoupá. Úspěšně uživit rodinu je stále obtížnější. Dnešní mladý člověk je díky všudypřítomné reklamě a oslavování majetku bez ohledu na způsob jeho získání plný touhy po vlastnictví nebo zažití všeho možného i nemožného, co by zprostředkovalo pocit, že patří mezi ty, kteří se mají v životě dobře. Na druhé straně nemá šanci tyto naočkované touhy uspokojit, pokud se nenechá sponzorovat od rodičů, nenabere si nesmyslné půjčky, nebo se nespustí na šikmou plochu přes gamblerství, obchod s drogami, prostituci, pornoherectví a podobně. Takový Jakub Janda s jeho Evropskými hodnotami na webu boyfreindtv je toho klasickou ukázkou. Praktická nemožnost dosáhnout určeného vzoru úspěšnosti je zdrojem všeobecně rozšířené frustrace, hněvu a nespokojenosti. Ostatní lidé jsou vnímáni jako skutečná nebo potenciální konkurence, přirozená solidarita se rozkládá. Člověk se stává člověku vlkem. Když se člověk oprostí od vlivu naočkovaných nesmyslných tužeb, tak to vše přechází do strachu ze založení rodiny díky nejistotě jejího uživení. Od roku 1989 se sice počet obyvatel ČR nijak výrazně nezměnil, avšak populace zestárla a asi 400.000 Čechů bylo nahrazeno cizinci. Úhrnná plodnost, která vypovídá o míře regenerace společnosti a která musí být alespoň 2,1 dětí na jednu ženu, aby se společnost plynule obnovovala, je nyní na výši cca 1,4 a po prudkém propadu v 90. letech se postupně mírně zvyšuje. Avšak stále to znamená, že Český národ vymírá a že takováto situace je pro naši populaci vysoce ohrožující. Kde je dnes ta vize státu pro 40 miliónů lidí, o kterém snil Tomáš Baťa?

Aby toho nebylo málo a abyste se nenudili, tak považuji za nutné uvést ještě jeden faktor vlivu, kterému jsou dnešní mladé generace vystaveny, a který je možná nejdůležitější a nejnebezpečnější, protože je nový a na rozdíl od předchozích problémů s ním nemá lidstvo tolik zkušeností a neví tedy příliš jak se mu bránit. A to je poškozování a oslabování samotné vůle. A to vůle nejen k tvořivosti, ale k jakékoliv činnosti a k životu vůbec.

Vůle umožňuje člověku překonávat překážky a řešit problémy. K tomu, abyste však mohli vůbec něco dělat, potřebujete vhodný nástroj disponující dostatečnou energií. Takovým základním nástrojem je přirozeně lidské tělo. A právě to se stalo díky novodobým technologiím a znalostem objektem historicky bezprecedentního útoku, jehož účinek jsme sotva schopni nyní dohlédnout. Ač to zní díky obrovskému farmaceutickému průmyslu absurdně, tak jsme zaplaveni doslova epidemií takzvaných civilizačních chorob. Rakovina, cukrovka, obezita, infarkty a jiné cévní choroby zasahují populaci ve stále nižším věku. A nejrůznější alergie, astma, poruchy pozornosti a návaly depresí jsou již u dětí téměř standardem. Chemický koktejl začínající očkováním, pokračující chemicky upravenými a tedy tělo zatěžujícími či rovnou otravujícími potravinami, přes nadužívané farmaceutické produkty až po průmyslové znečištění životní prostředí všeho druhu je společně s nezdravým životním stylem hlavním důvodem uvedených zdravotních problémů. K tomu je třeba připočíst efekt elektromagnetického smogu od mobilních a bezdrátových sítí a zbytky po pokusech s jadernou energií, což má škodlivý efekt na kvalitu genetického kódu předávaného dalším generacím. Naštěstí se v Evropě zatím na rozdíl od Spojených států nemusíme příliš bát následků konzumace geneticky upravených potravin. Ale i tak má kombinace uvedených vlivů důsledek, který se dá nejstručněji vyjádřit statisticky. Populaci Evropy a Spojených států se snižuje Inteligenční kvocient a snižuje se biologická plodnost.

Já již patřím ke generaci, která tímto fyzickým oslabením trpí, a myslím, že každý, kdo pracuje s dětmi a mladými lidmi, potvrdí existenci těchto problémů v širokém měřítku. A jak se asi cítí člověk, kterého od dětství soustavně zrazuje vlastní tělo včetně mozku, který má všechny možné a nemožné touhy, jenž nemůže naplnit a který je neustále ze všech stran manipulován k sebedestruktivnímu chování? Je především zaujat sám sebou, svou vlastní bolestí, beznadějí a frustrací. Cítí se nepřetržitě doslova otráven. Nemá sílu na vnímání ostatních a sounáležitost s okolím natož na řešení nějakých společenských problémů. Nevidí východisko a přestává věřit ve smysl života, protože nenachází způsob, jak naplnit svou duši. A tak mnohdy své tělo, mysl a duši přenechá vůli někoho jiného, sám sebe opustí a skutečnou vlastní individualitu nahradí individualitou iluzorní v podobě virtuálního stínového obrazu. I proto se do lidského slovníku po celém světě začíná dostávat pojem zombifikovaná nebo zombírovaná populace. Něco, pro co naštěstí ještě nemáme adekvátní český pojem.

Konspirační teoretici by vám s chutí podrobně popsali, že popsaný vývoj není žádnou náhodou, nebo vedlejším produktem, ale že se jedná o záměr realizovaný z nejvyšších pater globální politiky a uvedli by bezpočet důkazů.

I když se to na první pohled nezdá, tak dnešní doba je pro lidstvo mimořádně obtížná. Která doba nakonec obtížná nebyla. Ale sami vidíte, že problémy, se kterými se dnes český národ potýká, příliš nesouvisejí s tím, k jakému národu patříme. Vezeme se v tom s celým tzv. vyspělým světem.

U některých lidí oblíbené heslo: Nic než národ, je v dnešní době scestné. To bychom mohli snadno mít národ zombií a současných i historických příkladů máme dost. Dnes jde o mnohem více, než o nějaký, třebas náš, národ. Jde o lidstvo, resp. především o samotné lidství.

Ano, potřebujeme znovu ustanovit státní suverenitu, potřebujeme novou Ústavu, proměnu hospodářského a finančního systému, atd. Jenže k tomu musíme zušlechtit a v pravém slova smyslu polidštit sami sebe natolik, abychom vůbec byli schopni tyto státotvorné úkoly uskutečnit. Vyhlídky na zvýšení kvality naší populace však bohužel vůbec nejsou růžové.

Doufejme tedy, že těch výjimek potvrzujících pravidlo uvedené všeobecné situace, je dostatečné množství. Doufejme, že úchvatné možnosti, které poskytuje prožívání člověčenství v míru a harmonii, budou dostatečnou motivací pro v dnešní době vtělené lidské duše k boji o důstojný život. Doufejme, že naše každodenní vytrvalá práce na onom zušlechťování lidství přinese dostatečné množství plodů. Pravidlo mnoho povolaných, ale málo vyvolených, totiž platí stále. A pokud chápeme smysl a souvislosti všeho, co je zde dnes řečeno, tak se v pravém slova smyslu můžeme pokládat za vyvolené, neboť takových je mezi námi zatím stále málo.

Děkuji Vám za pozornost.