Ve středu, ve sváteční den 28. října, proběhly v Česku demonstrace nejrůznějších hnutí a politických stran, které chtěly využít příležitost svátku a připomenout občanům, že svoboda se nám už opět jaksi ztrácí a že je třeba začít něco dělat. Média přinesla informaci, že po republice demonstrovalo v úhrnu něco okolo 6 až 10 tisíc občanů. V zemi, která má populaci přes 10 milionů. V ulicích tedy bylo jedno promile obyvatelstva ČR. A to je tragédie. Radost ovšem musí mít Brusel a obecně mainstreamoví politici, protože se ukazuje, že jakoukoliv vlastizrádnou smlouvu nebo krok, který udělají, jakkoliv zemi zaprodají nebo zbídačí, s lidmi v ČR to nepohne. Lidé jsou spokojeni v rámci knedlíkové nedělní pohody.
Ekonomika ČR roste. To je v posledních týdnech neustále opakovaná mantra v českých médiích. Co na tom, že tento růst ekonomiky generuje německý export (který se kdykoliv může zhroutit) a linková výroba v montovnách s 12-hodinovými směnami za podprůměrnou mzdu a hlavně nižší, než je průměrná mzda v ČR. To přece nikoho nezajímá z politiků, důležité je, že lidé makají od nevidím do nevidím, že nemají čas po odmakané dvanáctce chodit do ulic a demonstrovat.
Strach o práci je zásadním faktorem. Dnešní firmy a závody mají často nadnárodní vlastnické struktury. Vyfotí vás na demonstraci proti kvótám na imigranty a nadnárodní koncern, který ve svém firemním kodexu razí multikulti zaměstnaneckou politiku, vám skrze ředitele pobočky pošle výpověď. Zatím se může zdát, že demonstrování je bezpečné v ČR, ale seznamy se už sepisují, lidé a projekty se nálepkují a co napíšete dnes, anebo čeho se v rámci demonstrace zúčastníte dnes, to vás může za nějakou dobu stát místo v práci. Všechno se loguje, uchovává, monitoruje, eviduje, registruje a analyzuje, je-li potřeba. Kamery na každém kroku.
Velmi často se zmiňuje tzv. informační prostor, který v rámci konceptuálního řízení je předpokladem pro řízení států a velkých organismů. V Česku ale není problémem lživá barva informačního pole, nebo neschopnost získat relevantní a pravdivé informace z jiných zdrojů, problémem je vnitřní apatie a lhostejnost českého národa. Dokud většina lidí má střechu nad hlavou, je jim jedno, jestli na Pražském hradě vládne tatíček Masaryk nebo Reinhard Heydrich. Je to úplně jedno. A dokud nikdo nemorduje lidi nebo děti, je Čechům jedno, jestli se dva roky po revoluci prohánějí Němci v ČR na koních jako za války, anebo jestli se přes zemi valí arabští migranti nebo americké transportéry.
Knedlíková nedělní pohoda je v ČR všeobjímající. Výročí svátku vzniku 1. republiky vyšlo letos na středu. Děti ve školách dostaly volno, a to i ve čtvrtek a v pátek. Rodiče toho využili, vzali si dovolenou nebo v poslední době ve firmách stále populárnější neplacené volno (které majitelům firem šetří peníze a práci, které ne vždy je dostatek pro všechny zaměstnance a propouštět nadstavy se pro změnu zase nevyplatí ekonomicky, protože firma dostane zakázku a je třeba ty lidi zase vzít) a vyrazili s dětmi na chalupy na prodloužený víkend. A hlavně cestou nakoupit v supermarketu! Vždyť na baráku je tolik práce, je třeba shrabat listí na zahradě, spálit ho, připravit věci na dušičky, no kdo by zůstával v Praze a velkých městech kvůli účasti na nějaké demonstraci, ne?
A kromě toho, na České televizi stejně říkali, že ty demonstrace pořádají extrémisté, holé lebky, členové motorkářských gangů v kožených bundách a šátky na hlavách, blázni se šibenicemi, tam bych ani nešel, nebylo by to tam bezpečné. Já si přečtu informace na alternativních serverech a mám to bezpečnější, v klidu z domova, kecnu nohy z divanu na konferenčák, dám si pivko a zapnu bednu s ordinací. Nemusím alespoň nikam chodit na demonstraci, dozvím se všechno potom z netu. Takže do ulic vyjdou jenom skalní a potom ti, kteří mají demonstrování pro změnu placené neziskovkami, tzn. sluníčka a pražská kavárna. A to je potom vidět, jak to vypadá, viz. hlavní obrázek tohoto článku s panem Kohoutem a jeho transparentem v hlavní roli.
V rámci knedlíkové nedělní pohody se zkouší i jiné postupy. Ve spolupráci s prezidentem republiky připravit diskusní platformu na Pražském hradě, kde by zástupci opozice a čeští vlastenci jednali se současnými mocenskými elitami o přijetí zákona o obecném referendu a přechodu parlamentní demokracie k demokracii veskrze přímé. Nasbírat 80 lidmi celkem 80 tisíc podpisů. Nápad je to fajn a dokonce věřím, že pokud přijdete za českým občanem až do bytu jako Jehovisté, tak se opravdu může podařit vysbírat tyto podpisy. Ale při pohledu na trapně malou účast na demonstracích ve středu, se musím zeptat, kdo z politiků bude považovat 80 tisíc občanů za natolik silný počet občanů, aby politici vůbec byli ochotni s opozicí jednat? Nechybí v tom číslu náhodou jedna nula? Pokud by za referendem stálo 800,000 lidí, jistě by to už některými politiky pohnulo.
Jsem ale velmi skeptický k podobě jakéhokoliv zákona o obecném referendu, protože kapři si nikdy sami nevypustí vlastní rybník. Parlamentní demokracie, systém moci v ČR založený na politických sekretariátech, provázání s lobbistickými kruhy, s oligarchy, ambasádami, neziskovkami, zahraničními fondy a dalšími, by nikdy nepřipustil podobu referenda, které by omezilo moc politických stran, která by zavedla osobní zodpovědnost politiků, jejich odvolatelnost apod.
Změna v ČR je možná pouze směrem zezdola, kdy občanům začne vadit právě ta zatuchlost knedlíkové nedělní pohody. Až občané zjistí, že plný nákupní košík jedovatých a pančovaných potravin ze supermarketu není všechno, že děti zapomínají mluvit česky, že před barákem vyrůstá mešita, že z těch nákupních regálů mizí vepřové a uzené potraviny, že školy začínají segregovat dívky od chlapců a naopak integrovat bílé děti s barevnými, tak teprve poté vyjdou občané do ulic.
Musím však varovat, že když tahle knedlíková nedělní pohoda bude trvat moc dlouho, jednoho dne nebude už ani kam na demonstrace chodit, protože země se změní, změní se populace, změní se myšlení našich dětí, změní se životní prostor okolo nás, literatura, kultura a tradiční hodnoty vezmou za své. Není mi úplně jasné, jestli Čechům bude taková budoucnost vadit. Schopnost adaptace českého národa je nevídaná. Prosperovala za Habsburků, za Protektorátu, za komunistů a bude prosperovat i v rámci Nové Evropy, která bude mít multikulturní profil a islamizovanou společnost. Koneckonců, kuřecí maso je zdravější, alkohol je metla lidstva a když se Čech pětkrát za den k někomu pomodlí, alespoň z něj nebude neznaboh.
Děsí mně česká schopnost adaptace a ochoty přežít i vlastní kulturní smrt, jen když vládce Čechům nesáhne na barák, majetky anebo je nepošle umírat do války. Středeční občanský projev nihilismu a lhostejnosti je alarmující. Přesto však věřím, že změna je možná, ale té práce je před námi tolik, že mi z toho není vůbec nijak dobře.
-VK-
Šéfredaktor AE News