Možná, že budu nosit dříví do lesa nebo sovy do Atén, ale už delší dobu jsem chtěl shrnout jednoduchý princip, který se v dnešní době používá s velkou oblibou k mediální likvidaci či démonizaci protivníka. Jedná se o princip „nočního megafonu“. Funguje následujícím způsobem: představte si, že jistá skupina lidí vezme megafon a ve dvě ráno se postaví doprostřed sídliště. Pak začne do onoho megafonu křičet něco ve smyslu ať odstoupí vláda a budou křičet bez přestání, takříkajíc furt pryč.

Pochopitelně, že někteří obyvatelé sídliště toužící po spánku po jisté době a možná i po nějakých pokusech dotyčné osoby uklidnit domluvou zavolají policii. Policie přijede. Dotyční lidé ovšem odmítají přestat křičet do megafonu ve dvě ráno ať odstoupí vláda, dovolávajíce se svobody projevu. Výsledkem je, že policie dotyčné lidi obviní z rušení nočního klidu.

Dotyční se ovšem s policií poperou. Začne se řešit výtržnictví a případně útok na úřední osobu. Ovšem dotyční megafonisté, pokud mají na své straně média, budou tvrdit, že všechno se stalo jen pro to, že křičeli do megafonu ať odstoupí vláda. Média ignorují nebo bagatelizují okolnosti řevu do megafonu a zatím z dotyčných dělají vězně svědomí, disidenty, opozici, umělce atd. Referují o útlaku občanů ze strany policie, o hrdinném občanském odporu proti zlým policistům kterým velí zlá státní moc, která touží jen po potlačení svobody, demokracie, pravdy a lásky.

Přitom jsou ochotna velkoryse ignorovat jakoukoli další i trestnou činnost megafonistů, ze kterých se dokonce pokoušejí vytvářet „morální vzory“ i přes to že třeba pořádají skupinový sex na veřejnosti, převracejí a zapalují auta, zasouvají si v supermarketu za provozu před lidmi do genitálu chlazené kuře, kradou prezidentské standarty, defekují v Národní galerii atd.

Další věc se kterou princip počítá je, že megafonisté záměrně chtějí být zavření do vězení. Nebo minimálně trestně stíháni – bez toho by jejich akce postrádaly smysl – nebylo by koho obvinit z útlaku a porušování svobody. Proto záměrně konají trestnou činnost – pokud možno takovou, aby při ní nebyl nikdo vážně zraněn aby dokonce vypadala „vtipně“, ale zároveň takovou,  aby ji policie jen těžko mohla ignorovat neboť by to vyvolalo nevoli občanů – představte si že by proti skupině megafonistů policie nezasáhla, co by to vyvolalo na onom sídlišti. Jak tomuto vzdorovat? Klidně pojmenovát věci pravými jmény.

Řvát ve dvě ráno do megafonu na sídlišti je rušení nočního klidu, ať již řve dotyčný cokoli.