2. listopadu bylo v Petrohradě zahájeno 6. zasedání Konference OSN, kterou navštívily účastnické země Úmluvy o boji proti korupci. Hlavním tématem zasedání byla otázka interakce mezi podniky a vládou v boji proti korupci, a hlavním cílem výměna zkušeností mezi jednotlivými zeměmi.

Předpokládá se, že v sobotu bude po pětidenním jednání přijata rezoluce spojená s dalšími opatřeními v boji s korupcí a návratem korupčních aktiv. Iniciátory diskuze o tomto problému se staly Rusko a Čína. Samotný dokument bude muset podle slov šéfa prezidentské administrativy Sergeje Ivanova vzít v úvahu právní specifika všech zemí, které mohou toto usnesení použít v souladu se svými zákony.

Podle názoru Vladimíra Tarabanik, který se konference účastní jako vyslanec Ministerstva zahraničí RF, je uskutečnění konference v Petrohradě uznáním důležité role Ruské federace v boji proti korupci. Vysvětlil také průběh prací na této akci: všechny státy jsou podrobeny analýze z pohledu požadavků dodržování Úmluvy OSN proti korupci, a pak je provedeno doporučení pro další práci.

Na mezinárodní scéně je obraz Ruska značně oslaben. Podle indexu vnímání korupce organizacíTransparency International zaujímá Ruská federace 136. místo v žebříčku prezentovaných 175 zemí. Takto způsobená škoda se odhaduje na 10 – 20 % HDP.

Nicméně Ivanov tyto údaje zkritizoval a řekl, že žádný expert není v tuto chvíli schopen posoudit úroveň korupce, poněvadž k tomu neexistují spolehlivé údaje. „A nevěřte, pokud vás budou experti udivovat, to všechno je jen píár a nic víc,“ – zdůraznil.

Sergej Ivanov také informoval o výsledcích práce na navrácení majetku ze zahraničí, který je oceňen na 8,5 milionů rublů. Vysvětlil, že nejvíce problémů vzniká s anglosaskými zeměmi, které „nás učí boji s korupcí“, a samy často dají status uprchlíka „zjevným podvodníkům“.

Ministr spravedlnosti Aleksandr Konovalov se o uvedené statistice také vyjádřil kriticky, ale řekl, že „přivádí k určitým úvahám“. Ve svém vystoupení šéf AP citoval nejnovější statistiku o kontrolách. Její výsledky svědčí o tom, že po kontrole 1,5 milionů přiznání byly stíhány 4.000 osob a 272 úředníků bylo propuštěno.

Podle jeho názoru boj proti korupci v poslední době zesílil, avšek ve větší míře se to dotklo federálních úřadů, zatímco v regionech se situace prakticky nezměnila. A tak v rámci boje proti korupci byla v každém regionu nedávno vytvořena oddělení kontrolovaná gubernátory.

V tuto chvíli se nové zákonodárné iniciativy ze strany prezidenta RF neočekávají. Probíhají však práce na zlepšení už existujících právních předpisů. Jako příklad Sergej Ivanov uvedl diskuzi o opatřeních v rámci bezpečnostního výboru, která zvyšují odpovědnost za krádež rozpočtových prostředků. Sám za sebe pak dodal, že by bylo vhodné v této souvislosti zavést „zákaz profese“ pro ty, kdo byli už z korupce usvědčeni. Konkrétně to platí pro bankéře, kteří přivedou k bankrotu své úvěrové instituce a potom si otevřou nové.

Všechna tato slova, která na konferenci zazněla, očividně svědčí o zainteresovanosti vlády na otázkách boje s korupcí. Není však známo, do jaké míry se jim podaří dělat v boji s tímto jevem pokroky.

Ve skutečnosti se ukazuje, že preventivní opatření prakticky nejsou uplatňována, díky čemuž se pravidelně objevují velké korupční skandály v duchu Roskosmosu po pádu tří družic GLONASS nebo případu Oboronservisu, v důsledku kterého byl ministr obrany Anatolij Serďjukov propuštěn z úřadu, ale poté se znova objevuje na politickém poli a dokonce zaujímá vysokou pozici v Rostěchu.

Nicméně nehledě na hlasitá vyjádření Ivanova v otázce „zákazu profese“ pro ty, kdo byli spojeni s korupcí, se v tomto případě obešel skromným odkazem na přísloví: „Pokud je mi známo, ani prokuratura, ani soudy vůči Serďukovi výhrady nemají, a kde není žalobce, není ani soudce“. Samozřejmě AP i vláda nemají vztah ke všem ustanovením zvnitřku státních korporací, ale nikdo nevylučuje možnost opakování historie. A tak budou opět všechny mechanismy boje s korupcí použity až post factum.

K poslednímu velkému korupčnímu skandálu došlo právě díky nedokonalosti preventivních mechanismu. Jedná se o „bující korupci“ při výstavbě kosmodromu „Vostočnyj“, kde byly zaregistrovány případy přímých úplatků a zpronevěry rozpočtových prostředků, s čímž nyní vedou systematický boj právo ochraňující orgány. Vyšetřovací výbor RF zveřejnil sumu rozkradených prostředků rovnou 5,4 miliardám rublů, ale generální prokurátor Jurij Čajka mluvil až o 7,5 miliardách.

Přibližné schéma toho, kam odcházejí rozpočtové peníze, můžeme sledovat na příkladu hlavního dodavatele projektu „Dalspecstroje“. 3,3 miliardy šly na splacení úvěrů společnosti, 500 milionů ředitel investoval do nového obchodního centra s nadějí získat tak rychlý zisk, a dalších 400 milionů bylo inkasováno z účtů jednodenních firem, do kterých je převedli.

Tento režim je možný díky nedokonalému systému zadávání veřejných zakázek, který se týká zálohových plateb dodavatelům, a to hned ve stoprocentní výši. Ministerstvo financí učinilo návrh na nápravu této situace tím, že odmítá zálohy, ale vláda a podnikatelské sféry jeho myšlenku nepodpořily, protože extrémně zužuje trh služeb poskytovaných dodavateli.

A tak zatím hovory o korupci leží pouze v rovině uplatňování opatření po zločinu, a samotný preventivní boj proti tomuto fenoménu je stále ve vzduchu. Skutečná opatření předpokládají zlepšení právních předpisů v rozsahu, který prostě korupčníků sváže ruce.

My se však zatím stále bavíme jen o zvýšení trestů za uskutečněnou krádeže. Strach úředníků z trestu nemůže napravit situaci, pokud neexistuje účinný kontrolní systém, protože každý z nich, a zejména se to týká menších regionálních orgánů, žije v naději, že si jich „zhora nevšimnou“. A dokud se tato situace radikálně nezmění, a to po celé zemi, stále budou existovat obyvatelům známá byrokratická „koryta“.

Zdroj: http://politrussia.com/ekonomika/menshe-slov-bolshe-254/