Krátký film „Desátá mocnina“ vznikl v roce 1977 a dávno tomu jsem se o něm dozvěděla z předmluvy k jedné astrologické knížce člověka, který mě v životě nejvíce oslovil, dnes už nežijícího Dane Rudhyara. Předmluvu napsal kalifornský psycholog PhDR James Fadiman ze Standford University a k filmu uvádí: „Film divákům dává pocit kontextu, pocit skutečné proporce jejich místa ve Vesmíru. V jedné sekvenci spatříte postavu, v další se vznesete a hledíte na kus země, který je desetkrát větší, než postava, řekněme úsek pláže s lidmi. Potom vystoupíte ještě výš, do další zvětšeniny. Pozorujete nyní celou pláž, na jedné straně vlny, na druhé straně domy v ulicích. Po několika dalších obrázcích se díváte na Slunce a planety, které na širokém horizontu galaxie vypadají jako drobounké tečky. Když se pak krok za krokem vracíte zpátky na pláž, uvědomujete si svou bezvýznamnost, ale zároveň i svou osobní středovost v tom všem“.

A dále dodává: „Nikdy v průběhu mého školení jsme se nezabývali důsledky civilizace na osobnostní uvědomění. Nekonečně jsme zkoumali individuální životní styl a životní cyklus, avšak nikdy kulturní životní cyklus nebo snad vývojový cyklus samotného lidského druhu. Historie za mých studií obvykle znamenala jen to, co se přihodilo před deseti dvaceti roky“

Proč o tom hovořím a proč to vkládám? Psycholog James Fadiman editoval knihu astrologa, tzn. vyjadřoval se k jeho popisu člověka a lidských kultur z hlediska Vesmíru a tedy přes astrologii. Autor knihy, kterému v té době bylo 84 let, jí chtěl lidem pomoci.

Ale na světě existuje síla, která stejnou astrologii využívá k ovládnutí lidstva. Síla, která se na svět rovněž dívá pohledem desáté mocniny, která ovšem k této perspektivě přidala i perspektivu časovou, měříc ji na tisíciletí a staletí. V tomto smyslu jsou nejen člověk na pláži, ale celá pláž a dokonce i celá města a státy jen nicotnými tečkami, kterými je možné hýbat tak, aby pohledem desáté mocniny vznikl obraz ovládnutí všeho, především zdrojů.

Astrologie, numerologie a jiné podoby ezoteriky, to jsou hlavní nástroje Globálního prediktora. Ač se to nezdá, jsou to naprosto pragmatické záležitosti, vycházející z přesných výpočtů postavení planet, geometrických úhlů a tvarů, jaké mezi sebou v průběhu času vytvářejí, čísel, jaká dávají v různých součtech, atd., atd. Základy těchto znalostí GP získal v Sumeru a Babylonu, kde se měly zachovat od přeživších knězů z Atlantidy, v dalším je vylepšil v Egyptě, a to včetně pyramid, které mají kořeny v Sumeru, kde  tyto stavby měly název zikkurat a byly spojnicí mezi Zemí a Polárkou.

Nejvyšším zikkuratem té doby byla Babylonská věž, podstatné ale je, že kružítko a úhelník se staly základními symboly globálního architekta – toho, který má kořeny v Sumeru, Babylonu a v Egyptě a který se po zkušenosti s Atlantidou rozhodl řídit svět pohledem „desáté mocniny“.

Globální prediktor je naprostý pragmatik a důsledně se drží architektury, kterou odkoukal od Boha, a to je řád planet, čísel a geometrických tvarů, vytvořený v Sumeru a Babylonu. GP není žádný žrec a vizionář, napojující se na božské vize, GP je suchý ziskuchtivý pragmatik, kolem kterého božské vize ani neprošly, natož aby z nich vycházel. GP je tím, který chce Boha přelstít, protože sám se na Boha pasoval a skutečných žreců a vizionářů (obzvláště ruských) se bojí.

Ale závěr je takový, že člověk míní, Bůh mění.  Stokrát může být GP zdatný ve věcech astrologie, numerologie a se svými pravítky, kružítky a pyramidami si hrát na architekta zeměkoule,  pro něj obzvláště platí, že „GP míní, Bůh mění“.

PS: Zkuste si pohledem mocnin představit lidi, kteří by se měli vzepřít plánům GP a NWO. Na pláži asi nebudou, ale budou stát fronty u supermarketů a o mocnině, ze které k nim chcete promlouvat, nebudou mít ani páru a ani je nebude zajímat…

-Pozorovatelka-  8.11.2015