Analýza autenticity Bible ve vztahu k současnému světovému řádu

Než si odpovíte na tuto otázku, dovolím si nejprve předložit důvody, které mne k sepsání této úvahy vedou. V posledních dnech jsem na Svobodném vysílači vyslechl několik diskuzí o Bibli jako takové a také o jejím obsahu. Rád bych tedy určité názory objasnil, aby třeba čtenáři tohoto internetového media  i posluchači zmíněného rádia nebyli vystaveni ještě většímu zmatku. Cílem je co nejobjektivněji se zamyslet nad názory obou stran. Věřím totiž, že je čtenář dostatečně inteligentní, aby si udělal vlastní názor.

Ve svém životě jsem měl možnost hovořit o bibli se stovkami lidí různých náboženských vyznání, ale i s nevěřícími, a to velmi rozličného vzdělání a původu. Byli mezi nimi i osoby, které četli biblické svitky v původních jazycích. Sám se studiu této knihy věnuji 25 let. Abych předešel nějakému nedorozumění hned na počátku, nejsem zastáncem žádné náboženské organizace či hnutí. Píši jen a jen za sebe, a to na základě vlastního poznání. Jsem si také vědom toho, že mé poznání je částečné, proto budu uvádět pokud možno jen a jen fakta.

Co je to bible?

Název pochází z řeckého slova biblos, které překládáme jako malé knížky. Bible je tedy, jak ji známe dnes, malou knihovnou o 66 knihách. Některé bible obsahují ještě tak zvané apokryfní knihy, které nejsou součástí biblického kánonu. Co je to kánon? Je to ustálený seznam knih (svitků), který vznikal dlouhou dobu. Doporučuji si přečíst Wikipedii [1], která předkládá dostatek informací o tomto tématu. 39 svitků je součástí tzv. Starého zákona, lépe by bylo je označovat jako hebrejsko-aramejská písma, protože byly těmito jazyky poprvé napsány. 27 pak patří do tzv. Nového zákona, neboli řeckých písem. Jedno evangelium bylo napsáno pravděpodobně hebrejsky a až poté přeloženo do řečtiny. Vznik Matoušova evangelia se datuje do roku 41 našeho letopočtu. Toto evangelium bylo určeno zprvu židům, kteří přijali Ježíšovo učení.

Velká část hebrejsko-aramejských svitků popisuje židovskou historii, proto jsou tyto svitky umístěny na začátek bible a to chronologicky. Prostřední část tvoří svitky, které se používaly k vyjádření chvály Boha, tzv. Žalmy, před nimi je zařazena kniha Job, která odhaluje v prvních dvou kapitolách, kdo řídí svět a odhaluje také spornou otázku ohledně víry člověka, jeho pohnutek v Boha. Také popisuje na základě rozmluvy Joba s utěšiteli určitá lidská dogmata, která se objevují znova a znova v myšlení lidí, kteří soudí ty, jenž postihlo nějaké utrpení. Kniha Job také obsahuje několik dnes již ověřených vědeckých faktů, které nebyly dlouho objeveny.

Za Žalmy je zařazena kniha Přísloví, jenž je plná platných pravidel, která se stala součástí i dnešních známých přísloví. Za tímto svitkem nalezneme knihu Kazatel, která popisuje Šalamounova odhalení, jeho moudrost, která mu byla propůjčena shora. Před prorockými svitky je zařazena ještě píseň písní, kterou také napsal Šalamoun. Řecká písma se seřazují podle tohoto schématu. První čtyři knihy se zabývají Ježíšovým životem, jeho skutky, promluvami, jsou označovány jako evangelia, což v překladu znamená dobrá zpráva. Následují Skutky apoštolů, jenž jsou popisem historických událostí, které se událi při šíření křesťanství v římské říši od roku 33 asi do roku 61 našeho letopočtu.

Poté jsou zařazeny dopisy apoštola Pavla raným sborům a následují Jakubův, Petrovy, Janovy a Judův dopis sborům. Poslední knihou je Janovo Zjevení. Zmínil jsem se o apokryfních svitcích. Apokryfní znamená utajený. V dnešní době bylo objeveno několik takových to svitků. Díky tomu vzniklo vážné podezření, že se představitelé tzv. rané církve snažili určité skutečnosti zatajit. O této problematice budu hovořit později.

Jak byla Bible psána?

Tady se dostáváme k prvnímu střetu mezi diskutujícími. Jedna strana tvrdí, že označovaní pisatelé nemohli tyto svitky napsat, protože již v dané době nežili. Jako jeden z argumentů se používá u hebrejských písem pět knih Mojžíšových. Z archeologie i bible víme, že Mojžíš žil v letech 1530 až 1410 před naším letopočtem. Bible obsahuje vlastní způsob chronologie, ta je však shodná stále více s historickou chronologii archeologie, protože dnešní vykopávky stále více upřesňují datování, a proto mnoho dříve uznávaných dat již neplatí. Musíme mít na mysli, že archeologie co by vědní obor je stále ještě velmi mladá, a dnešní podobu, postupy, má teprve asi 150 až 200 let. Zajímavou přednášku profesora Dr. W. Veitha najdete ve videu.

Období zahrnuté v Mojžíšových knihách začíná stvořením a končí rokem 1410 před naším letopočtem. Poslední kniha popisuje i samotné Mojžíšovo úmrtí. Tvrdit, že mrtvý Mojžíš tuto událost zapsal osobně, by byla asi velká hloupost, ale to přece ještě neznamená, že autorem těchto knih, krom jeho závěru není samotný Mojžíš. Pokud by jste o této otázce hovořili s rabínem, tak ten by vám odpověděl, že závěrečnou část psal Jozue.

Co o této otázce hovoří archeologie? Vyšší kritika bible, která pochází ze středověku a stále se na ni odkazují různí komentátoři, těm bych doporučil přečíst si knihu německého právníka a archeologa  Wernera Kellera „ A bible má přece pravdu“, která poprvé vyšla v padesátých letech minulého století. Ačkoli se tento autor hlásí k ateismu, a jak i v knize uvádí, napsal ji pro svou babičku, musel uznat to co dal do názvu své knihy. Mnoho času se věnuje právě tomu, zda měli Hebrejci vlastní písmo, když opustili Egypt. Archeologie potvrdila, že ano.

Kdo je to žrec?

V poslední době se stalo velmi oblíbené užívat slovo „žrec“. Kdo to byli či jsou tito lidé. Žrec je označení člověka, který má schopnost nahlížet do budoucnosti. Je to staroslovanské (védské) pojmenování a přeložit by se dalo také jako jasnozřivý. Protože začalo velmi silně prosakovat do podvědomí lidí, že historie slovanů sahá hluboko do minulosti a archeologie odhaluje, že patříme k nejstarším kulturním skupinám světa, byli právě žreci velmi významnými osobami slovanské (védské) společnosti [2].

Darem jasnozřivosti v dnešní době jsou obdařeni například někteří stařešinové, šamani a u nás je takto znám třeba Petr Chobot. Tito lidé díky svým vizím předkládají určitý vhled do budoucnosti. I samotná bible popisuje ve starověku proroky označením jasnozřivec. To nalezneme v 1. knize Samuelově v deváté kapitole devátém verši. Rozdíl mezi prorokem, který zapisuje co nacházíme v bibli a jasnozřivcem, který svůj dar objevuje od narození je v tom, že cituje ve svých výrocích stvořitele.

Vyjadřuje se tedy sama bible nějak k biblickému zápisu? Celé písmo je inspirováno Bohem a je prospěšné k urovnávání věcí k ukázňování ve spravedlnosti. (2. dopis Timoteovi 3. kapitola verš 16) Další výroky naleznete např.: 2. dopisu Petra první kapitole 21 verši, Joel 1. kapitola první verš, Amos první kapitola třetí verš. Mnoho komentátorů argumentuje tím, že je dnes biblický záznam pozměněn. Vzhledem ke stáří a nemožnosti si přečíst originál se může zdát, že je to jistota. Argumentují často určitými rozpory, popřípadě se na zaznamenané události dívají z dnešní perspektivy.

Když jsem četl bibli poprvé, tak jsem byl doslova zhnusen, jak jsou popsány určité události postupu Izraelitů na území Palestiny. Byl jsem totiž nepolíben znalostmi kultury tehdejších Filištínů, a Kananejců. Kladl jsem si stejné otázky, jak o nich hovořil například už zmiňovaný Petr Chobot. Kde je ten Bůh Lásky, o kterém učil Ježíš? Vyhlazování celých národů mi připadalo jako genocida. Vyzdvižení jednoho etnika nad druhým, jako něco nemorálního. Dnes, když čtu tyto pasáže, tak plně rozumím postupu, který stvořitel zvolil.

Aby i začínající čtenář pochopil pohnutky Boha bible, proč tak to postupoval, doporučil bych mu pořádně několikrát za sebou si přečíst rozhovor Abrahama s Bohem skrze anděla, když se dozvěděl o tom, že má být zničena Sodoma a Gomora. Kdyby byl takový despota, tak by byl Lot mrtvý i z ostatními městy. První kniha Mojžíšova (Genesis) 18. kapitola 20 až 33 verš.

Archeologie odhalila, jak zvrácená byla tamní společnost. Vždyť se zamysleme nad tím, jak jsme rozhořčeni z kroků, které pro nás připravil tzv. Globální prediktor, co je jeho cílem. Mít moc, tak se postaráme o jeho likvidaci. A kdybychom to učinili, tak za tisíc let by se pak bez znalosti všech příčin mohlo zdát, že nespravedliví jsme byli my a ne on. Abych se vrátil k autenticitě dnešního záznamu bible, tady bych volil logiku rozumu. Pokud je bible výplodem lidské, nebo cizozemské manipulace, bude dnes plna nepřesností, aby byla poplatná době. Pokud je to dopis Boha určený lidem, postará se Bůh o to, aby jeho myšlenky byly předány tak, jak je nechal zapsat.

Bohužel jsem nikdy neplánoval, že napíši podobné pojednání, proto mi budete muset věřit, že to co teď uvedu je fakt, protože si již nepamatuji, kde jsem tyto informace čerpal. Je všeobecně známo, že se bible opisovala. Díky tomu můžeme nalézt opisy svitků ve velkém množství a některé jsou staré více jak 2200 let. Byla provedena porovnávací studie, která odhalila jen asi 12 rozdílů mezi dnešními překlady z poloviny minulého století s opisy, které byly vytvořeny do desátého století našeho letopočtu. Z lingvistického pohledu byly tyto rozdíly nepodstatné a dnes jsou i tyto nedostatky odstraněny.

Dokonce byl snad nalezen nějaký opis části Matoušova evangelia, jehož stáří je odhadováno na počátek druhé poloviny prvního století, to je doba tak krátká od jeho vzniku, že je to skoro stejné, jako bychom měli v ruce originál. Pro mne dnes není důležité, jestli je někde v textu špatně čárka, pro mne je důležitější rozumět celému kontextu. Náboženské organizace jsou přesvědčeny, že jejich pojetí a interpretace jsou jediné správné. Zasekávají se na naukových dogmatech a úplně zapomínají na křesťanskou svobodu a odpovědnost, každého člověka sama za sebe. Místo rady vyžadují poslušnost, z poslušnosti udělají fanatizmus. Tento fanatizmus způsobuje zmatek a ten pak vytváří obraz bible, jako knihy plné rozporů.

Apokryfy, mají nějakou důležitost pro dnešní dobu?

Apokryfní znamená utajený, skrytý. To, že se objevili v tak velkém rozsahu může svědčit, jak v prospěch tak neprospěch dnešního biblického kánonu. Četl jsem mnoho těchto textů a mohu potvrdit, že mne obohatili o informace, které na určité stránky bible vrhají jasnější světlo. Myslím si také, že některé byly sepsány proto, aby právě v dnešní době vyvolali zmatek, protože Globálnímu prediktorovi dobře poslouží právě proto, aby byla bible znevěrohodněna. Přesto nikomu nebudu říkat, aby si je nepřečetl. Vždyť máme svobodnou vůli pátrat a vyhodnocovat. Mám pro vás jednu otázku, kterou si při čtení těchto textů můžete položit. Je cítit v těchto informacích, že pisatel oslavuje Boha způsobem, jakým on dokázal své božství? Doporučuji shlédnout toto video, které potvrzuje odhalení Rona Wyatta, jak Izraelité překročili Rudé moře. Najdete ho i v češtině.

Co se tedy z bible dozvíte?

Plno historických událostí, které již mladá archeologie potvrdila. Dočtete se o budoucích věcech, které mají brzy nastat. Dozvíte se, proč lidstvo muselo podstoupit tak náročnou historii. Dostanete vodítka k tomu, jak hledat Boha JHVH, a že není Bohem jediného národa, Židů. Jejich výjimečnost v dějinách skončila v roce 36 našeho letopočtu ve chvíli, kdy do nově vzniklých sborů byli přijati první neizraelité. Že Židé nikdy neměli být namyšleným spolkem, pro ovládnutí světa, ale že se této zvrácené cesty ujali pro svou pýchu. Proto taky dnes mohou bít svými hlavami o jediný artefakt z minulosti, o zeď nářků. Dozvíte se, jak se správně přiblížit k Bohu, aby on se mohl ještě blíže přiblížit k vám. Budete díky poznání vyzbrojeni pro každé dobré dílo. Váš zájem o hmotné statky se nastaví do vyváženého stavu. Poznáte, co znamená Láska Agape, která je založena na zásadách. Je toho mnohem více, co se  můžeme dozvědět, ale to jestli je tato cesta pro vás, musíte rozhodnout sami.

Igor Zemánek, 08. 11. 2015