Řecko by mohlo otevřít pohraniční plot s Tureckem a přijmout uprchlíky výměnou za podpůrné peníze na výkup z dluhů
Jako součást třetího výkupu z dluhů z tohoto léta, kdy se strana, co byla zvolena na základě postoje proti zbídačování, „už žádné další dluhy,“ podvolila evropským požadavkům (pod hrozbou konfiskace úspor a zhroucení bank) a slíbila rozpoutat ještě více „zbídačování“, zatímco řecký dluh během pár let vyrostla na 200% HDP, přičemž Atény měly někdy teď dostat svou první výplatu 2 miliard € z první tranše 26 miliard € k volné útratě. K tomu bohužel nedošlo, i kdyby to mělo být jen prozatím, a to z jednoduchého důvodu, kterým je – překvapivě – to, že nebyly realizovány reformy požadované podle podmínek dohod o Třetím vykoupení.
Podle zpráv Reuters „zůstala země se svými mezinárodními věřiteli ve při kvůli zacházení s nesplácenými půjčkami u řeckých bank, když v neděli řekl vládní činitel, že to zdržuje části první výplaty pomoci podle podmínek mnohamiliardového výkupu.“
Navíc „diskuse uvázly na tom, jak provádět obstavení majetku u nesplácených dluhů u řeckých bank. Atény trvají na tom, že by tento problém neměl vést k tomu, aby hrozilo, že tisíce Řeků přijdou o své domovy.“
Podle Kathimerini byla klíčovým problémem, o kterém se přes víkend diskutovalo, kritéria uplatňovaná při zabírání majetku, pravidlo řídící se plány splátek nezaplacených daní ve 100 splátkách a pokračujícího koaličního úsilí o nalezení fiskálních opatření k náhradě 23 procentní sazby daně z přidané hodnoty na soukromé vzdělání, s čímž v létě souhlasila, ale mezi tím slib zrušila.
U problému vyvlastnění původních obyvatel se řecká vláda pokouší najít formuli, která by ochránila alespoň polovinu místních vlastníků bydlení v porovnání s návrhy institucí, které by vedly jen k 20 procentům těch, co nebudou ohroženi ztrátou svého domova, pokud nedodrží své splátky hypoték.
Postoje obou těchto stran ke splátkovým kalendářům, které by dovolily daňovým poplatníkům, kteří mají nahromaděné dluhy u státu, je splácet až ve 100 tranších, se také podstatně liší. Řečtí věřitelé chtějí, aby ti, kdo se zapíší do tohoto kalendáře, z něj byli vyřazeni, pokud se s platbou zpozdí o více než den, na rozdíl od současné k tomu poskytované 26 denní lhůty a od svazování splácení s ekonomikou země.
Řecký pokrok v plnění podmínek výkupu z dluhů má být v pondělí vyhodnocen na schůzi ministrů financí eurozóny známé jako Eurogrupa. „V této otázce existuje určitý rozestup od názorů věřitelů a já si nemyslím, že bychom nějak brzy mohli dosáhnout dohody,“ řekl Reuters vládní činitel.
Reuters dodává, že řecký ministerský předseda Alexis Tsipras a president Evropské komise Jean-Claude Juncker diskutovali o otázce špatných dluhů telefonicky v neděli. Francouzský president Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkel o tom také telefonicky mluvili, řekl další vládní činitel.
Problém je v tom, že když se dělá to, co se dělalo vždy, tj. kope se ta mrtvola problému před sebou už od léta, tak se věřitelé domáhají skutečně věrohodných reforem. To ale může být problém: rozkol s veřejností se rozhořívá kolem širších podmínek výkupu z dluhů – na 12. listopadu je svolána celonárodní stávka –tento činitel říká, že Řecko si bude stát za svým.
„Tento telefonát byl prvním krokem k řešení této otázky na politické úrovni,“ řekl Reuters vládní činitel. „Využijeme veškerého času (co je k dispozici), abychom dosáhli dohody a diskuse, bude-li toho třeba, by mohly pokračovat i v pondělí ráno.“
Ano, to znamená, že ta nekonečná řecká telenovela by se mohla vrátit na další sezónu, i když tentokrát má jistotu, že to bude úplný propadák s nulovým diváctvem hned za letošním proti-klimatickým a fraškovým usnesením.
Možná, že Tsipras s vědomím, že další vlna sociálních nepokojů a neúspěchů získat pro věřitele peníze by mohla docela dobře vést k násilným sociálním otřesům, zvažuje Plán B takový, při němž Řecko přijme tisíce uprchlíků směřujících k Evropě výměnou za tu určenou hotovost, aniž by muselo dělat nějakou reformu.
Kathimerini referuje, že ministr ochrany občanů Nikos Toskas navrhuje, že řecká vláda by mohla být ochotna uvážit otevření průchodu pro uprchlíky plotem na Euro-hranici v severovýchodním Řecku, pokud by došlo k dohodě s Tureckem, s Bulharskem a s Evropskou unií.
„My ale nemůžeme prostě všechno otevřít, když je tu nebezpečí, že v Evropě by mohlo zůstat všechno zavřené,“ řekl Toskas odkazující se na další východo a středo evropské země instalující na svých hranicích ploty.
No, můžete…, když bude dost pobídek, jako když se vládě dovolí, aby nesplnila většinu svých slibů reforem (čímž se vyhne dalšímu období sociálních nepokojů) a místo toho dostane pár miliard v bankovních převodech výměnou za přijetí několika tisíc syrských uprchlíků.
Všichni na tom vydělají… samozřejmě kromě Řeckého lidu, ale ten přeci prohrál už dávno.
Submitted by TylerDurden on 11/08/2015 16:03 -0500
Zdroj
