Řízená migrace jako prevence neřízené? O suchu, vodě, migraci a hloupém homo sapiens

K uprchlické vlně letošního roku nejeden politik mezi řečí pronesl větu, že příští rok přijde uprchlíků mnohem více – a to kvůli suchu a nedostatku vody.  Jinými slovy, že kvůli vodě uprchlíci do Evropy přijdou tak či tak. A vyznělo to jako jako nenápadné sdělení, že řízená migrace je lepší, než migrace neřízená, ke které tak či tak dojde, a to z důvodu klimatických změn.

Že problematika sucha a zásobování vodou začíná být vážná, o tom svědčí nejen rok co se opakující horká léta a celoroční nedostatky srážek v podobě deště a sněhu, ale i fakt, že tématikou se letos velmi zaobíral i Senát České republiky a nadále se jí věnuje (zde, zde).  A v jiných evropských zemích tomu zřejmě nebude jinak.

Náš známý klimatolog Václav Cílek na jedné ze svých přednášek hovoří nejen o vodě, ale o souvislosti mezi klimatickými změnami a vlnami migrace, a to nejen napříč lidskou historií, ale především v souvislosti se současností.

V přednášce hovoří o mapování celosvětových zásob vody a o jejím ubývání v tzv. světových zásobnících a to nejen na území Indie, Blízkého východu či Afriky, ale také na území Evropy, kde zmiňuje především sever Německa, ale také Belgii a Holandsko, které údajně 80% pitné vody dovážejí. Zmiňuje Španělsko (kde už je spousta vylidněných měst kvůli suchu video).

Zmiňuje Izrael, který je schopen vyrábět pitnou vodu ze slané, ač to něco stojí, čehož snad je schopen i Írán, ale především hovoří o nedostatku vody v oblasti Iráku a Sýrie. Jeho pohledem by bez ohledu na Arabské jaro či války v těchto oblastech migrační vlna do Evropy nastala, a to z důvodu sucha a – nedostatku vody.

Není tedy nakonec současná řízená a organizovaná migrace prevencí před tou, která by tak či tak nastala, ovšem neřízeně? Není snad sucho a příští boj o vodu pravým důvodem, proč globální vůdcové i přes veškeré protesty (nyní už i představitelů jednotlivých vlád) pořád trvají na přijímání uprchlíků?

Sucho vyrábí další sucho

V jedné části přednášky Václav Cílek popisuje, jak suchá a přehřátá země má ten efekt, že teplo rozhání případnou srážkovou oblačnost, čímž se suché území zvětšuje. Popisuje rozdíl mezi územím s vegetací a územím „vybetonovaným“, přičemž to druhé území teplo koncentruje (letos byla Praha několikrát označena za nejteplejší místo v Česku). Nevím, nakolik jsou současná sucha způsobena vlivem člověka a nakolik jde o vlastní proces planety, faktem zůstává, že horka a sucha přibývá. A faktem že, že v místech s betonem a asfaltem a všemi futuristickými stavbami je horka více, než v místech s trávou a stromy.

Pokud „sucho vyrábí další sucho“, pak člověk se na jeho výrobě podílí. A co teprve další fakt, že přes beton a asfalt voda do země prostě neprosákne, tudíž zásoby spodních vod nejsou doplňovány. Jinými slovy – likvidovat stromy a půdu je nebezpečné.

Indonésie hoří

A přesně to se děje nejen průběžně (nepřestanu opakovat, že to, co lidstvo udělalo s přírodou za posledních sto let, nemá v historii obdoby – vždyť ještě v roce 1900 vypadal svět tak, jako po staletí předtím a kdy m.j. lidstvo pořád tvořilo jen neškodný odpad), ale právě nyní ve velkém. V poslední době se hojně objevují informace o požárech pralesů v Indonésii. Do ovzduší uniká tolik emisí, kolik produkují celé USA. Lidé i po čtyři měsíce v roce nevidí oblohu a Slunce, nevidí na krok. A dusí se a umírají. Přesto dál vypalují další a další části pralesů. Zabíjejí sebe i rostliny a zvířata. Důvod? Palmový olej, ze kterého lze levně vyrábět spoustu věcí – včetně biopaliv.

Aby mohla být vysázena palma olejná, likviduje se prales. Dřevo z původních stromů se tu dobře prodá, tu ilegálně spálí, ale půda pro palmu musí být – byznys je byznys a zboží v supermarketech je třeba doplňovat!

Boom nastal před pár lety  (zde) a palmový olej se stal velmi žádaným zbožím, o vypalování pralesů se však příliš nehovořilo přesto, že je označováno za největší ekologickou katastrofu 21. století (zde). Až v poslední době se tyto informace dostávají do popředí, a to proto, že požáry se vymykají kontrole. Důvod? Protože neprší a protože v důsledku sucha se požáry šíří nekontrolovaně.

Ale nehovoří snad Václav Cílek o tom – že sucho vytváří další sucho?

A pak se stačí podívat, co zůstane z půdy, na které je zlikvidován původní prales a na které po nějakých 20-30-ti letech doslouží palma olejná. Zůstane jen a jen poušť. Hektary a hektary pouště. Sucho bude tvořit další sucho…  – nemluvě o ničení rostlinstva a zvířectva, obzvláště o vybíjení orangutanů – jak to ukazuje video, po jehož shlédnutí se každý „homo sapiens“ musí zastydět (obzvláště čas cca 30. min):

Evropa a migrace

Na Maltě právě začal summit EU a afrických zemí (zde), řešena má být m.j. evropská podpora zemědělství na území Afriky tak, aby původní obyvatelstvo neodcházelo. Evropa se chystá vydat na pomoc africkým zemím miliardy.

Může se zdát, že jsem v článku smíchala tři zdánlivě nesouvisející témata – migraci, ubývání vody a požáry v Indonésii. Opakuji, že si netroufám tvrdit, že za horkými léty, suchem a nedostatkem srážek stojí činnost člověka a že by srážek i bez lidského zásahu neubývalo, netroufám si ani tvrdit, že současná sucha nejsou pouze záležitostí několika let a pominou jak přišla.

Ale trvám si na tom, že tempo, jakým lidstvo v posledních sto letech ničí základní – tzn. biologickou podstatu své existence – nemá v lidské historii obdoby. A stokrát mohou národy chtít jiné vůdce a jiné vlády, ale pokud lidstvo nezmění postoj k hodnotám, požene se do záhuby.

Jestli je naše atlantická kultura – současný vrchol 26-ti tisíciletého vývojového cyklu lidstva, započatého po vymření neandertálců – právě v ohrožení vlivem migrace či vlivem klimatických změn anebo vlivem souhrnu obojího, nepovažuji za tolik důležité, jako to, že lidstvo je ve fázi velké transformace.

A možná tu transformaci chce někdo mít pod kontrolou tak, že v očekávání velké migrace Evropě nařídil m.j. šetrné splachování… A nejspíš především ve svém zájmu, ale to by bylo na jiný článek…

Související: Nepřítelem není Rusko, nepřítelem je sucho a Islámský stát

-Pozorovatelka-  11.11.2015