Falešný důstojník a skutečný schizofrenik

Nebudu rozvíjet téma takových „hrdinů“ o tom, co prováděli a provádí na Donbase vůči civilním obyvatelům, doposud vlastním občanům – všichni, kdo sledují události na Ukrajině, to viděli a znají. Uvedu jen jeden příklad.

Už dávno se součástí prohlášení poradkyně prezidenta Porošenko doktorky Olgy Bogomolcevové staly informace o tom, že 95 % účastníků bojů na východě Ukrajiny je postiženo bojovým psychickým traumatem, avšak značná část takových případů není diagnostikována. Již dříve řekla, že od záčatku bojových operací léčením psychických poruch prošlo více než 5,5 tisíce ukrajinských vojáků a 35 % vojáků bylo komisí propuštěno v souvislosti psychickými poruchami.

Ale předpokládám, že takový účinek neměly na ukrajinské občany, kteří se ocitli v bojové zóně, jen samotné boje. Vždyť prakticky všichni, kdo šli bojovat s vlastními spoluobčany dobrovolně, neprošli dokonce ani elementární lékařskou prohlídkou, stejně jako jakýmkoli prověřením jejich osoby, a tak se v zóně ATO velmi často objevili nejen maniaci a sadisti – jedním slovem kriminální živly, ale i vyloženě psychicky nemocní lidé.

Tak například takový „hrdina“ jménem Kiva. Přestože v armádě neodsloužil ani den, ihned se stal velitelem „dobrovolnického“ batalionu, nebo přesněji ozbrojené bandy, jaké se objevily na Ukrajině po Majdanu.

Zatímco tento „hrdina Majdanu a ATO“ zaujímal hodnost velitele takzvaného „batalionu“ „Poltavština“, novináři vyhrabali, že tento 37letý Ilja Kiva byl nejen odsouzen za přijímání úplatků ve velmi velkém rozsahu, ale ukázal se být i psychicky nemocným člověkem. Nicméně tento „velitel“ byl brzo jmenován majorem a potom hned podplukovníkem milice a nyní velí praporu ministerstva vnitra „Cherson“ a kontroluje porušování zákonů Ukrajiny, které ukrajinská média nazývají „blokáda Krymu“.

„Proslavil se“ v případě, kdy opilí vojáci Ozbrojených sil Ukrajiny obrněným vozidlem usmrtili osmileté děvčátko Polinu v městečku Konstantinovka v Doněcké oblasti. V městečku, které ukrajinští „osvoboditelé“ nedávno obsadili po odchodu – v souladu s Minskými dohodami – opolčení DNR.

A tento, tehdy ještě zástupce náčelníka Hlavního odboru vnitřních věcí, Ilja Kiva si dovolil o tomto případě výsměšné prohlášení v sociálních sítích, které napsal na svém Facebooku.

Nyní je jasné, že tento primitiv je prostě schizofrenik s praxí.

Jenže je to také schizofrenik se zbraní v ruce.

Nemocní lidé

Takže k dnešnímu dni už existují fakta, která hovoří o velkém množství ozbrojených psychicky nevyrovnaných, labilních lidí v ukrajinské armádě, v zóně ATO, v rámci pololegálních či dokonce nezákonných „územních“ „dobrovolnických“ a všelijakých dalších batalionů. Tito lidé masově opouštějí bojovou zónu a se zbraněmi se vrhají do naprosto klidných měst, kde se chovají jako na okupovaném území – vrhají granáty, střílí, v krajním případě mohou pobodat nožem.

Protože to jsou – psychopati.

A jak zjistit stejně postižené lidi v ukrajinském parlamentě?

Problém je totiž v tom, že lidové poslance na Ukrajině nikdy nepodrobují lékařskému vyšetření ohlédně duševního zdraví. Představujete si to? Takové vyšetření u lékaře i u psychiatra absolvují policisté, piloti, strojvůdci, a dokonce i obyčejní řidiči, ale ti, kdo řídí stát – ne. Tím se možná vysvětluje jejich chování v takové odpovědné veřejné instituci. Protože normálního člověka nenapadne na zasedání komise nečekaně polít kolegu vodou z láhve nebo ho s tou láhví přetáhnout po hlavě. Lidového poslance Igora Mosijčuka to však například napadne. A i když nakonec se i o n ocitl za mřížemi, jeho dílo v Radě pokračuje a jak vidíme, i vyhrává.

Šílenci mají obvykle svoji zvrácenou logiku a vždycky kupodivu podporují jeden druhého. Tak nyní i poslankyně Taťána Čornovolová najednou obvinila z agrese – napadenou Alexandru Kuželovou a spolu s ní i celou stranu Batikvščina. Prý je Kuželová sama vinna a sama zaútočila, aby diskreditovala svého budoucího nactiutrhače.

Sama Taťána Čornovolová nejenže má oficiální potvrzení, že se jedná o psychicky nemocného člověka s diagnózou schizofrenie, ale nejednou to potvrdila i svým chováním. O jejích „dobrodružstvích“ byl napsán nejeden článek.

Nejenže si dovoluje na plenárním zasedání parlamentu konzumovat zmrzlinu…

…a potom mačkat tlačítko upatlanými prsty najednou na několika stolcích, čímž bezostyšně porušuje zákon o pravidlech Nejvyšší rady Ukrajiny a zároveň odporuje svým principiálním prohlášením o nepřípustnosti „mačkání tlačítek“, což sama těsně předtím udělala.

Tato žena, když se stala lidovou poslankyní, budoucím státním zaměstnancem, pokládala za normální počíhat si u WC na ministra Ostapa Semeraka, s nímž měla kdysi konflikt, a vrhla se na něho. Z incidentu ministr vyvázl s dost rozdrásanou tváří.

Čornovalová, jakmile se stala poslankyní, se začala vrhat i do úřadů, které se jí zdály být podezřelé, a zde zabavovala – jak sama tvrdila – kompromitující dokumenty.

Případ proběhl nejen v ukrajinských médiích.

Již dříve psychicky labilní Taťána Čornovolová, dávno známá svou neadekvátností všem ukrajinským novinářům a politikům, dělala totéž, ale v čele silných mládenců v kamufláži a maskách. Nicméně po útoku na kancelář celé Ukrajině známého Jury Jenakijevského (bývlého poslance za Stranu regionů) jí všichni dali přes prsty.

O sobě tato viditelně nemocná žena hovoří bez obalu, nazývaje se „strašákem“, i když „upřímná Ukrajinka“ by se měla nazývat ukrajinským slovem „opudalo“ (strašák do zelí). V domnění, že hovoří ukrajinsky, patriotka Čornovolová „žvaní“ jakousi podivnou směsí ukroruštiny, na což je ovšem velmi pyšná.

Rozpustile a nestydatě se tato lidová poslankyně chovala i ve vysílání jedné z hlavních televizních stanic Ukrajiny, kdy bez soudu a vyšetřování obvinila svého kolegu ze zločinů, o nichž nemá žádné důkazy, kromě vlastních slov.

Taťána Čornovolová je nejtypičtějším představitelem ukrajinských poslanců. Ale kromě jí to je i Oleg Ljaško a Sergej Kaplin, který sekerou rozbil dveře do kanceláře starosty Poltavy s nezapomenutelným příjmením Mamaj, dále lidový poslanec Igor Mosijčuk a mnozí další. O tom dokonce vyprávěl bývalý lidový poslanec z frakce Strany regionů Taras Černobil.

„Pět duševně nemocných lidí v parlamentě. Měli by být diagnostikováni. Ale nic takového se neděje. Člověk, na němž závisí život celého národa, vyšetření od psychiatra předložit nemusí,“ – řekl politik.

Bohužel, takových tam není jen pět, ale daleko víc…

Je možné dlouho šířit hysterii kolem láhve a Kuželové, která má momentálně diagnózu otřes mozku, i když je možné se ptát, zda se tam má co třást. Můžeme se pokusit vyprávět naivním občanům o tom, že tento skandál byl speciálně zmanipulován a zrovna dnes velmi užitečný Julii Timošenkové, aby začala svou křížovou výpravu proti Porošenkovi s rozpadem koalice. Můžeme zdůraznit, že nejsou důkazy ani video samotného úderu…, ale o tom všem není řeč.

Řeč je tom, že celá Ukrajina je už dávno nemocná. Psychicky nemocná, fyziologicky nemocná. A nacizmus, který tak hluboce zasáhl její obyvatele, ona nepochopitelná agrese ke všem, kdo myslí jinak, než jak předepisují ukrajinské úřady, ta krutost a zloba, celá ta temná, špinavá vlna rusofobie a nenávisti k lidství nepřišla jen tak. Prostě bahno se dobře zachytí na bahně. I vir zachvátí už nemocného, jehož imunita je narušena.

A tak je to s celou zemí, když u moci jsou psychicky nemocní lidé, pak se celá země dříve nebo později stane jedním velkým blázincem.

A jinak tomu ani být nemůže.

Kdo jen bude celou tu zemi léčit?

Zdroj: http://antifashist.com/item/durkaina-pobedivshaya-razum-ili-strana-so-spravkoj.html

První část: http://www.nwoo.org/2015/11/09/blbkrajina-ktera-porazila-rozum-aneb-zeme-s-diagnozou/