Politické, ekonomické a proxy válečné útoky proti Rusku nabírají na síle. Události z první poloviny listopadu roku 2015 jsou možná milníkem v mediální válce proti této zemi na území České republiky, protože přímo cílí na děti a novináře. „Na 9. listopadu připadá Mezinárodní den boje proti fašismu a antisemitismu. Přinášíme vám výběr filmů, které můžete při této příležitosti promítat ve výuce,“ – s takovou nabídkou školám přišel projekt nazvaný Jeden svět na školách, chlubící se více než třemi tisíci spolupracujícími školami. Jen dva dny poté vytáhl jinou nabídku pro školy, bezmála fašistickou a antiruskou. Jaké jsou nástroje moderní ruské propagandy? Jak ji odhalit? Ptají se autoři projektu z propagandistické továrny zvané „Člověk v tísní“. A pak si sami odpovídají například smícháním událostí z roku 1968 s konfliktem na Ukrajině a konstatováním: „Současný ruský útok na Ukrajinu je krvavější, vychází ze stejné ruské imperiální strategie, je stejně protiprávní a ruská propaganda jej stejně lživě označuje za nezbytný čin, vedený ušlechtilými pohnutkami.“ Pro rekapitulaci: „krvavý ruský útok na Ukrajinu“ zůstává nesplněným přáním organizátorů hrůzného konfliktu na západní hranici Ruské federace, přinášejícího tisíce mrtvých a fatálně rozvrácenou zemi, kde platí jen právo silnějšího oligarchy. Krvavý ruský útok na Ukrajinu je lež, jíž jsou díky Člověku v tísni a podpoře Ministerstva školství, EU či Bakala Foundation manipulovány děti v českých školách. Záchrana Krymu před genocidou proběhla bez jediné oběti. A právě připojení Krymu k Rusku autoři videa účelově přilepili k záběrům ze srpna 1968. Propagandisticky jak z učebnice. „Když máte titulek se slovy šok, hrůza a podobně nebo v televizní reportáži hraje nějaká dramatická hudba, tak to znamená, že autorovi nejde o to, aby mi sdělil nějakou informaci, ale aby ve mně vyvolal nějakou emoci, ať už negativní, nebo pozitivní,“ říká v jednom z videí hlavní postava projektu, údajně zkušený novinář a především lektor „boje proti ruské propagandě“ Ondřej Soukup. V kontextu toho, co tento aktér uvádí, Eurasia24.cz doporučuje k přehrání uvedený pětiminutový snímek, mixující rok 1968 s připojením Krymu. Doporučujeme soustředit se jak na vizuální stránku – výběr snímků zachycujících hrůzu a majících šokovat – tak zejména na zvukovou, jíž vyplňuje dramatická a patřičně gradující hudba. Současně nechť divák vezme v potaz, že video je určeno zranitelné kategorii dětí a mladých lidí ve věku 14 až 21 let. Jak je patrné i z tohoto videa, autorům projektu nejde o „boj s ruskou propagandou“. Rovnou několik prvků celé této operace obsahuje generalizaci Ruska jako společenského problému, tedy dokládá antiruské zaměření stejných autorů, kteří jinde bojují s antisemitismem. Viz citace Ondřeje Soukupa: „Rusko má obecně zájemovlivňovat veřejné mínění v Evropě a Česká republika je součástí EU, takže oni se skutečně snaží rozbít nějakou tu jednotu, která momentálně ještě pořád v Evropské unii panuje.“ Podobných momentů lze v celém projektu nalézt více. Dalším projevem „boje proti ruské propagandě“ z uplynulých dní je neprodloužení akreditace zpravodaji Mezinárodní informační agentury Rossia Segodnia (RIA Novosti) v České republice Alexandru Kuranovovi. Důvody odmítnutí zůstávají nezveřejněné, nicméně: už v září letošního roku byl novinářce Rossia Segodnia Marině Perekrestovové zamítnut vstup do Estonska. Vyšlo na Eurasia24.cz
Související: