Tak dlouho EU pracovala na kontrole informací, až se dílo zdařilo a od 4. listopadu je na světě týdeník, který bude občany pravidelně informovat o článcích, kterým nemají věřit – týdeník bude bořit „kremelské mýty“, které šíří tzv. „proruské propagandistické weby“. Video, o kterém psal AE News (zde) je tak vlastně jen malou součástí této velké akce k umlčení všech, kteří mají na dění ve světě jiný pohled.
Cituji ze zprávy, kterou přinesl server Neovlivní: „Nový komunikační útvar EU s názvem StratCom East je etablovaný nezávislý online deník EUobserver, buňka která začala vznikat v létě a jejímž smyslem je “čelit pokračující dezinformační kampani” vedené Kremlem. Jak dále informoval EUobserver », s jednotkou spolupracuje více než 300 novinářů, blogerů, aktivistů z nevládních organizací i vládní úředníci z celé EU. Tým už zveřejnil první týdenní raport. Jde o informační bulletin s názvem Disinformation Review. “Hlavní náplní je ukázat evropské veřejnosti velký počet dezinformačních útoků, kterým čtenáři v Evropě musí čelit každý jeden den.”
Dále cituji, že týdeník vznikl i přesto, že některé státy EU byly proti (některým ještě zůstal zdravý rozum):
„EUobserver citoval nejmenovaného diplomata, který se serveru svěřil, že lidé ze StratComu zatím strávili nejvíc času snahou překonat námitky některých členských států. Ty se domnívají, že by se orgány EU neměly vměšovat do toho, jaké zprávy média přinášejí. “Vzhledem k těmto skeptickým postojům je vznik týdeníku velkým pokrokem,” řekl listu diplomat.“
Celá zpráva včetně databáze „propagandistických“ serverů zde.
Na ruské stránky chodím pravidelně a moje zkušenost je, že v rámci informační války se většina ruských „novinářů“ chová naprosto stejně, jako ti západní, tzn. ve stylu „koho chleba jíš….“. Postup je v obou případech takový, že 1) vyjde nějaká informace, 2) západní novinář ji podá podle prozápadních chlebodárců, ruský podle svých a 3) nehodící se informace zveřejňovány nejsou, zde ovšem s tím rozdílem, že v jejich utajování-nezveřejňování západní mainstreamová média naprosto vedou!
A chce-li se obyčejný člověk dobrat pravdy, nezbývá mu, než si nejdříve udělat jasno v tom, jaká je motivace postojů Západu a jaká je motivace Ruska. A musí si na to přijít sám, protože toto téma „novináře“ nezajímá. Respektive – každý sám si musí přijít na to, který muzikant píská lepší melodii a čí písničce tedy naslouchat: jestli informacím, kterou „zpívají“ západní novináři nebo těm, které „zpívají“ ruští. Až z toho se rodí to, co se jmenuje „vnitřní přesvědčení“. A protože „vnitřní přesvědčení“ novinářů (tentokrát uvozovky nikoliv jako název ale jako ironie) je na obou stranách světa tvořeno cifrou na výplatní pásce, nezbývá, než pravdu hledat v alternativě.
Naštěstí k tomu dnes každý hledající má nejen alternativní servery, ale především internet. A tím dohromady tolik informací, že je schopen sám dospět k nějakému postoji, kam vlastně směřuje svět (a kam jej dovedlo 200 let „demokratické“ politiky USA, viz např. aktuální Blízký Východ a přistěhovalecká politika EU).
A jen ti, kteří skutečně hledají pravdu, mají šanci dojít k názorům, plynoucím pouze a jedině z vnitřního přesvědčení, tedy k tomu, co novináři postrádají. Ti jsou pak odolní vůči jakýmkoliv propagandám a názory, které následně šíří nejsou závislé od cifry na výplatní pásce. Jde o názory, které stojí pouze a jedině na vlastním hledání pravdy a se kterými se jejich nositelé ztotožňují natolik, že je přijali za vlastní, protože je k tomu vede jejích vědomí a svědomí.
Ale mít vlastní názor, to se čtvrt století od pádu komunismu ukazuje být stejným problémem, jako v dobách nejhlubší totality. Opět je vlastní názor něčím, co člověk nemůže mít z vlastní hlavy, ale co je pouze výsledkem „propagandy“.
Jinak řečeno – každý občan je vlastně úplně tupý a novináře má za pány Bohy, kteří pobrali všechnu moudrost světa, proto na ně tupá stáda musí dát. Jen novináři vedou stáda „správně“ a v souboji západních a ruských jsou ruští těmi, kteří šíří škodlivou „propagandu“, zatímco západní pouze pravdu. A až bude zastavena „ruská propaganda“ (informace z ruských zdrojů), občany ani nenapadne pochybovat, že americká politika je jediná správná a že EU to s občany myslí jen dobře. Občan prostě není schopen vlastního názoru a pokud má jiný, pak pouze proto, že a) je pod vlivem ruské (dříve západní) propagandy, za b) je za její šíření placený („Podle sebe soudím tebe“? )
Ráda bych se zeptala všech disidentů z doby komunismu, jestli jim z této formy „pravdy a lásky“ není k blití, protože se vůbec není nic nezměnilo, jen se změnil směr poslušnosti a to tak, že k ještě k horší podobě, protože tentokrát s iluzí svobody…
Tož ať nový deník EU a jeho čeští přisluhovači „boří ruskou propagandu“ a jak je zavedeno v českém mediálním prostředí – obzvláště na tomto „proruském“ webu. Za sebe mám jediný vzkaz – „Čisté svědomí, nejtvrdší měna“. Tím chci říct, že mě, jako autorku na těchto stránkách, nezajímá žádná propaganda. Z doby, kdy jsem cinkala klíči a nedala dopustit na Havla, jsem už vyrostla (na rozdíl od spousty politiků a především tzv. „novinářů“) a ač musím souhlasit s tím, na co média bez rozdílu sázejí – tzn., že většina lidí je opravdu tupé stádo, za sebe si dovolím tvrdit, že mám opravdu vlastní názor, za kterým si stojím a ten stojí na vnitřním přesvědčení a žádná propaganda s ním nehne. Čímž odmítám být součástí stáda na kterékoliv straně. A jestli je mi bližší ruská filozofie o fungování světa, je to můj osobní názor, nikoliv záležitost nějaké propagandy, natož placené!
Myslím, že s tímto postojem nejsem sama a jestli je na dnešní době „pravdy a lásky“ něco velmi smutného, pak jsou to mediální slouhové, kteří to, co se jmenuje „vlastní názor“, nemají.
Názornou ukázkou byly včerejší Události-komentáře na čt 24, kde moderátor natolik podsouval hostům antiruský postoj, že to bylo až trapné. A týkalo se to jak hosta, který mým pohledem o propagandě jako takové hovořil vcelku soudně i přesto, že podpořil propagační video pro školy a nevyhnul se kritice tzv. „proruských webů“ (přičemž zdejšího šéfredaktora nazval „Ředitelem kolotoče“).
Přesto byl objektivní v tom, že se kriticky vyjádřil k ukončení akreditace ruského novináře RT (Rossia Today) Alexandra Kuranova, ke kterému došlo po cca 30-ti letech jeho působení v Česku, a to na základě šetření BIS a ke kterému se host novinář Jan Urban vyjádřil tak, že očividně moderátora Daniela Takáče zklamal.
V této části tématu UKčt24 byl prezentován i komentář šéfredaktorky RT ke kauze ruského novináře, který obsahoval slova, se kterými se naprosto ztotožňuji:
„Praha se zachovala v duchu nejlepších sovětských tradic. Ruskému novináři byla zrušena akreditace. Příčiny jsou tajné. Vydali jste se po správné cestě, soudruzi!“
Nebudu soudit, co na ruského novináře zjistila česká BIS, do toho nevidím, a jen zopakuji svůj názor, že propaganda funguje na obou stranách. Vrcholem včerejšího „objektivního“ zpravodajství české TV však byla část, kdy moderátor téma tenisového utkání Česka a Ruska stočil na ruskou aféru s dopingem v atletice, z čehož byl očividně otrávený i další host, komentující dotaz s tím, že přišel hovořit o tenisu a Fed cupu (o dopingové aféře kolem Velké Pardubické se moderátor samozřejmě nezmínil). Včerejší Události-komentáře čt24 se zmiňovanými tématy jsou k vidění zde
Tak kdo vlastně přispívá k šíření „ruské propagandy“ právě tím, že všechny informace vede natolik antiruským směrem, že v lidech vyvolává potřebu o nich pochybovat? Není to nakonec antiruská propaganda, která svádí k hladu po informacích z cenzurované strany a činí tak natolik, že konkuruje totalitě komunismu, ba dokonce ji předčí?
Na závěr přidávám odkaz na video o „mohutné“ americké demonstraci proti činnosti RT (Rossia Today), ke které došlo letos v létě. A už jen dodám, že mainstreamová média každé doby jsou pouze poplatní slouhové právě vládnoucího systému, ale nad tím vždy je skutečná pravda – historie už to nejednou potvrdila.
-Pozorovatelka- 13.11.2015
.