• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Je heroizace nacismu právem člověka?

    24-11-2015 NWO Odpor 80 1553 slov zprávy
     

    geroizatsiya-natsizma-491-4399426Při hlasování o Ruskem navržené rezoluci k boji proti oslavování nacismu, neonacismu a proti rasové diskriminaci, xenofobii a dalším formám netolerance v Organizaci spojených národů hlasovalo „pro“ 126 ze 193 členských států OSN. Nicméně, čtyři země: Spojené státy, Kanada, Ukrajina a Palau – dokument podpořit odmítly a více než 50 zemí, včetně zemí EU, se hlasování zdrželo.



    Něco podobného neproběhlo poprvé, podobná rezoluce se přijímá každoročně. Zajímavé však je, že některé země jsou neustále proti. V roce 2012 byly proti USA, Kanada a Marshallovy ostrovy; v roce 2013 USA, Kanada a Palau; v roce 2014 USA, Kanada a Ukrajina. A tak i nyní rezoluci podpořilo – to je vystoupilo proti heroizaci fašismu – 126 zemí a USA, Kanada, Ukrajina a Palau hlasovaly proti – tedy tyto země proti nacismu nic nemají. Palau řešit nebudeme: je to ostrovní stát spojený se Spojenými státy o celkové rozloze 458 čtverečních kilometrů, který je nějakým způsobem rozložen na 328 ostrovech, přičemž se tato země ještě dál dělí na 16 státečků… Nicmé ně Ukrajina je na USA závislá zhruba ve stejné míře a i Kanada má ve zvyku Spojené státy ve všem podpořit.


    Důležité je něco jiného: jak taková pozice vzniká?


    Jak je v podobných případech obvyklé, pomáhají Ukrajina i Pobaltí – tyto suverénní země se liší otevřeností – to, co by váhala říci dokonce i Psaki, oni řeknou naplno. Například zástupce Ukrajiny v OSN Jurij Sergjejev vidí situaci takto:


    „Ukrajina, Kanada a USA hlasovaly proti ruskému návrhu rezoluce o boji proti heroizaci fašismu. Od agresora je totiž taková rezoluce cirkus.“


    OK, aťsi je Rusko agresor (ach tihle pohádkáři…), ale jaký má význam, kdo navrhl usnesení, pokud je v něm všechno napsáno správně? Hlasování není za nějaké preference RF, ale proti schvalování nacismu, v minulosti i nyní. Proč je tedy Ukrajina proti?


    V loňském roce její zástupce A. Cymbaljuk se také blýsknul logikou:


    „Dokud stalinismus a neostalinismus nebude odsouzen stejně jako nacismus, neonacismus a další formy netolerance, Ukrajina tento dokument podpořit nemůže.“


    Zde by mě velmi zajímal onen „neostalinismus“ – kde to je? U nás v Rusku také?


    Letos zaznělo ještě zajímavější zdůvodnění:


    „Lotyšsko a ostatní státy Evropské unie se odmítly účastnit v hlasování o rezoluci odsuzující oslavování nacismu a neonacismu navržené Ruskem ve Valném shromáždění OSN. Společným rozhodnutím EU a jeho členů bylo zdržet se hlasování, protože iniciativa je „jednostranná a není plně v souladu s normami v oblasti lidských práv.“


    Ó, jak zajímavé! Ukazuje se tedy, že evropské normy v oblasti lidských práv s sebou nesou nedotknutelné právo na nacismus! Lotyšský ministr zahraničí byl, myslím, trochu příliš upřímný:


    „Je dobře, že tento fakt uzná i Rusko, kde existují mnohé aktivní organizace neonacistů, které každoročně páchají vraždy a dochází k dalším neonacistickým zločinům, nicméně v dokumentu je daleko širší kontext – pokusy navázat jednostrannou interpretaci dějin, ospravedlňovat pakt Molotova-Ribbentropa a také pokračující ruskou agresi proti Ukrajině.“


    Zajímavý způsob myšlení, co? Zajímalo by mě, jaké organizace neonacistů nyní v Rusku působí? Ve skutečnosti boj s nimi bohužel došel tak daleko, že jsou pronásledováni i normální nacionalisti; ale to už je jiné téma. Tady je daleko významnější, že v Pobaltí jsou běžně oceňováni bývalí esesmani a další. Odcituji odpověď ruského velvyslance v Lotyšsku Viktora Kaljužného poslancům Sejmu na jejich přání zakázat promítání dokumentárního filmu „Nacismus pobalticku“ (2005):


    ad18a0067b9d434635782a1b1e379544„Tento film není o lotyšských lidech, ale o nacistech, kteří páchali zvěrstva v Lotyšsku v letech druhé světové války, a o jejich spolupracovnících mezi místním obyvatelstvem. Takoví hrdlořezové, kteří pomáhali fašistům vraždit své krajany, byli i v ostatních národech bývalého SSSR včetně Rusů – (Vlasovci), nehledě na to, že oni sami se nazývali Ruská osvobozenecká armáda. Ale v Rusku by dnes nikoho ani nenapadlo oslavovat Vlasovce jako hrdiny, kteří bojovali za svobodu a nezávislost. To je naprosto absurdní. Zatímco zejména v Lotyšsku, ale i v Estonsku – ale už nikde jinde na světě! – na státní úrovni oslavu jí bývalé esesmany, jako by to byli národní hrdinové. V čem jejich hrdinství vlastně spočívá? Snad ne v tom, že pokorně bojovali za ideje Adolfa Hitlera, kterému poté, co obsadil velkou část území Evropy, ani na mysl nepřišlo udělit Lotyšsku suverenitu v rámci Třetí říše? Navzdory zdravému rozumu a jako znesvěcení památky těch Lotyšů, kteří opravdu svou zemi osvobozovali od fašistických okupantů, v Lotyšsku – členském státu Evropské unie a NATO – se každoročně 16. března konají průvody bývalých esesmanů! Lokajům fašistů, ať by se oblékli do jakýchkoli kostýmů a nosili třeba i nacistickou uniformu, vyhradila historie jediné místo: na skládce.“


    To bylo vyřčeno v roce 2006 a od té doby se k zemím oslavujícím kolaboranty jako hrdiny přidala ještě Ukrajina (to je důvod, proč nebyla Litva velvyslancem připomenuta). Takže je pochopitelné, proč některé země nechtějí hlasovat proti „oslavování v jakékoli podobě nacistického hnutí a bývalých členů Waffen SS, včetně budování jejich památky a památníků oficiálních i neoficiálních, uctívání nacistického režimu, jeho spojenců nebo přidružených organizací a pokusů prohlásit ty, kteří bojovali proti protihitlerovské koalici, a spolupracovali s nacistickým hnutím, za účastníky národně osvobozeneckých hnutí. (citát z Wikipedie)


    Dobře, pobaltským zemím a zatím i Ukrajině je neoficiálně povoleno uctívat nacismus, pokud má antiruský charakter, ale proč ostatní země včetně těch, co vstoupily do EU, kde za připomínání Hitlera bez rituálního nesouhlasu lze dostat trest, a taktéž za pochybování o holokaustu (ne odmítání, ale pochybování!) – tím spíš, proč se tyto země skromně zdržely?


    Možná proto, že rezoluce také vyzývá „zajistit všeobecnou ratifikaci a efektivní provádění Mezinárodní konvence o likvidaci všech forem rasové diskriminace“. Všimněte si: „všech“! Liberální média překypující hněvem proti diskriminaci, „z nějakého důvodu“ připomínají pouze „menšiny“ – od etnických po sexuální, ale vytrvale ignorují existenci diskriminace většiny při současné liberální demokracii. Tento týden byl na portálu politrussia.com publikován článek Kirilla Ozimko – bohužel málo čtený – na velmi důležité téma:


    „…je to možné, že si svět opravdu neuvědomuje nebezpečí flirtování s rasismem a rasovou diskriminací? Opravdu nestačily ony miliony obětí druhé světové války rozpoutané nacisty a rasisty Třetí říše? Bohužel ne. V současnosti zvedá hlavu obrácený rasismus. V některých zemích se příslušníci evropoidní rasy cítí být ohroženi a nespravedlivě diskriminováni. A světové společenství ani národní vlády členských zemí přitom neprojevují vůbec žádné úsilí v boji proti tomuto jevu.“


    Mohl by to být důvod, proč mnoho z „civilizovaných“ zemí nehlasovalo pro rezoluci proti jakékoli diskriminaci a nacismu?


    Kolik lidí dnes pamatuje rezoluci č. 3379 Valného shromáždění OSN o Likvidaci všech forem rasové diskriminace, která byla přijata 10. listopadu 1975? Cituji:


    „Valné shromáždění – s odkazem na své usnesení 1904 (XVIII) ze dne 20. listopadu 1963, v němž je vyhlášena Deklarace Organizace spojených národů o likvidaci všech forem rasové diskriminace, a zejména prohlášení o tom, že jakákoli teorie o rasových rozdílech nebo převaze je z vědeckého pohledu lživá, z morálního pohledu odsouzeníhodná, sociálně nespravedlivá a nebezpečná, a že existují obavy ze spojení s projevy rasové diskriminace, které ještě přetrvávají v některých místech světa, kde v řadě případů je zakotvena v legislativě a administrativě jednotlivých zemí… – (tedy v této souvislosti Valné shromáždění) rozhodlo, že sionismus je forma rasismu a rasové diskriminace.“


    Tato rezoluce byla Valným shromážděním zrušena 16. prosince 1991 usnesením 46/86, to znamená bezprostředně po rozpadu Sovětského svazu (Bělověžské smlouvy byly podepsány dne 8. prosince a nezákonně ratifikovány 12. prosince) z podnětu Izraele (pochopitelně), a – což je významné – Spojených států.


    Nasměrovaná vlna migrantů do Evropy, nezbytná pro globalisty a USA, potřebuje ideologickou podporu a zejména ochranu liberálního chápání diskriminace, to je rozšíření vynucené jednostranné tolerance.


    Nicméně – pes štěká a karavana jde dál. Obracet pozornost na limitrofo-rusofoby má smysl pouze v rovině „štěkání“. Tak například prezidentka Litvy Dalia Grybauskaite sdílí názor z paralelních světů:


    9def0607d61a5a7f8382576162cff6e0„Litva se neúčastní v žádné nové koalici, ve které bude Rusko nebo to bude plánovat. Do dnešního dne Rusko okupovalo území jedné země a provádí vojenské operace na území dvou zemí, Ukrajiny a Gruzie.“


    Ruská vojenská operace v Gruzii – to už není snad ani paralelní, ale přímo kolmá realita… Ale případná účast Litvy v koalici (jednalo se o boj s IS) velmi překvapila například představitele Výboru pro zahraniční záležitosti Státní dumy Alexeje Puškova, který to komentoval slovy: „Kdo tam potřebuje Litvu? Nikdo je tam nezve.“


    Nicméně neoficiální názor vyjádřený na ladik2005 situaci popisuje přesněji:


    „Mocní baltští tygři jsou na správné straně historie a nebudou bojovat na straně dobra spolu s Mordorem… Teroristi IS totiž zatím pod dekou okusili radosti ne-halal prasátka a i zakázané víno – na ně přece mocní nevrhnou ty velmi véééliké bomby z lotyšských An-2, obě najednou. Ti neuvidí pomalou, ale vééélmi neodvratnou výzvědno-diverzní estonskou Scoutspataljon podporovanou rasově správnými obrněnými vozidly. A všechny tři hlídkové čluny Litvy ani jednou nepodpoří ruská letecká uskupení. Ne ne, teroristům nebude dáno umřít smíchy nad takovou podívanou!“


    A čemu se smějete vy? Asi jste nečetli vzkaz prezidentky Grybauskaite pozorně. Nejedná se totiž jen o koalice, v nichž už Rusko je, ale i o ty, do kterých by případně mohlo chtít! Ruské ministerstvo zahraničí tak dostalo unikátní artefakt litvohoňky: až Litva bude chtít někam jít, tak RF projeví zájem o tutéž organizaci: chceme!


    Smích je smíchem, ale Rusko i v otázce vztahu k diskriminaci, stejně jako v mnohých dalších, vystupuje na straně spravedlnosti proti pravidlům politické hry Západu.


    Zdroj: http://politrussia.com/world/geroizatsiya-natsizma-491/


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑