Ekonomie, kterou se budeme zabývat, pochází z řečtiny. Slovo je odvozeno z díla filozofa Xenophona, který ve svém díle Oikonomicos, popsal zásady správného hospodaření domácnosti. Ekonomika neboli hospodářství je shrnutí hospodaření určitého subjektu. Věda, která chování těchto subjektů zkoumá je ekonomie.

Ekonomie vs ekonomika
Ekonomie se zabývá ekonomickou teorií, zatímco ekonomika se zabývá ekonomickou praxí. My se budeme zabývat ekonomickou teorií, tedy ekonomií. Sem tam zaběhneme do modelových případů z běžného života, abychom si snadno vysvětlili, kde se skrývá nepopulární úskalí kapitalismu. Nebudeme se zabývat aktuálními stavy naší ekonomiky, které můžeme dnes a denně slýchat v médiích. Budeme se zaměřovat na vzdělání v oblasti teorie, jak by to správně mělo vypadat a už na samotné teorii si ukážeme, proč to v praxi dopadá tak, jak to dnes vypadá. Ekonomie je soubor teorií, které se na základě poznatků a zkušeností aplikují do praxe tak, aby daný ekonomický systém fungoval, avšak ne vždy to má blahé důsledky na občany.

Proč se zajímat o ekonomiku?
Ekonomika se týká každého z nás, bez rozdílu věku, pohlaví, či náboženského vyznání. Je všude kolem nás a každý den s ní přicházíme do úzkého kontaktu. Stačí, když si jdeme koupit pouhé rohlíky, nebo cokoliv jiného. V danou chvíli se stáváme součástí ekonomického řetězce.

Ekonomika má tzv. trojí úlohu, kterou tvoří základní ekonomické otázky – (co?) co a kolik se bude vyrábět, (jak?) jak a s jakými zdroji se bude vyrábět, (pro koho?) pro koho se bude vyrábět. Na základě těchto tří otázek se sestavují priority trhu, aby byl co nejvíce úspěšný, bez ohledu na lidi.

Ekonomika zná 4 základní ekonomické systémy, z kterých se posléze formulují další systémy:
a) Zvykový – je založen na dělbě práce a kmenových vztazích. Jedná se o nejstarší ekonomický systém. Odpověď na otázku „co“ rozhoduje náčelník, případně rada starších. „Jak“ vyprodukovat tolik, aby přežili. „Pro koho“ podíl při rozdělování je určován náčelníkem. Dnes tento systém můžeme vidět např. ještě v některých kmenech v Africe.

b) Příkazový (centrálně plánovaná ekonomika) – ekonomický systém, který byl u nás využíván před rokem 1989. Základem je státní vlastnictví výrobních prostředků a centrální ekonomické plánování (v té době byly tzv. pětiletky – plánování na 5 let dopředu). Soukromé podnikání je potlačeno, vše patří státu, jsou jednotné ceny zboží a služeb. „Co“ - rozhoduje stát formou příkazů a plánů. „Jak“ – opět rozhodnutí státu. „Pro koho“ – z centra jsou určovány mzdové tarify, úrokové míry atd.

c) Tržní – jedná se o propojení výrobců a spotřebitelů tržními zákony. Základ tvoří soukromé vlastnictví výrobků a prostředků, které motivuje k dosažení zisku. Funguje zde tzv. neviditelná ruka trhu. „Co“ – jen to, co je trh schopen přijmout, podle poptávky, co zákazníci chtějí a co zaplatí. „Jak“ – aby dosáhl zisku, výroba s co nejnižšími náklady. „Pro koho“ – pro toho, kdo zaplatí. V praxi tento systém neexistuje, jedná se pouze o teorii.

d) Smíšený – ten co funguje dnes. Kapitalismus, jak ho známe. Dominantní postavení má tržní mechanismus, stát funguje pouze jako regulátor, tvůrce legislativy, kterou se snaží regulovat negativní jevy tržního mechanismu. Avšak z běžné praxe známe, že skutečné regule neurčují politici, nýbrž spekulanti, bankéři a další.

Už v počátku rozdělení si račte všimnout, že byl vynechán jeden z důležitých ekonomických systémů. Národní socialismus. Dá se říci, že se jedná o nejstarší, nejen ekonomický, ale i běžný princip života, který vychází ze samotných kořenů přírody. Ačkoliv se v mnoha studiích a pohledech uvádí, že má nejblíže ke komunismu, při pouhém zamyšlení dojdeme k závěru, že to není pravda. Komunismus, ačkoliv to tak nevypadá, má mnoho nepatrných, byť důležitých odlišných znaků. A vzhledem k tomu, že národní socialismus vychází ze samé podstaty přírody, nejblíže má k prvnímu systému v bodě a) – tedy k zvykovému systému. Je tvořen tradicí a na základě vůdcovských principů ve prospěch „kmene“.

Ale zpět ke kapitalismu, který je předmětem edice. Existují 4 základní ekonomické systémy. Přičemž první 2 z nich, jsou založeny spíše sociálně a zbylé dva asociálně. Z těch zbylých dvou, jeden absolutně nemůže fungovat (bod c). Zbývá tedy ten poslední (bod d), který jak známe ze života, také nefunguje zrovna „excelentně“. Kapitalismus počítá, že obyčejný člověk nemá na výběr. Vybírá si pouze trh a jeho vládci. Ti všechno určují. Trendy, ceny a další faktory ovlivňující populaci. Pomocí těchto faktorů snadno ovlivňují chování lidí, tak jak potřebují pro svůj prospěch.

V prvním díle edice AntiKap jsme si vysvětlili, jakou roli hraje ekonomika v našem životě, jaké jsou ekonomické systémy a nastínili si základní myšlenku a znaky „fungujícího“ kapitalismu. V dalším díle rozebereme: na co je ekonomika v kapitalistickém státě členěna, na co se ekonomika státu zaměřuje, proč se kapitalismu daří těžit z lidských zdrojů. Vysvětlíme si, jak funguje tržní mechanismus v kapitalismu a mnoho dalšího.

Porazit můžeme jen toho, koho dokonale známe. Pak můžeme útočit na jeho slabiny a dostat ho na kolena. Vzděláním proti systému a kapitalismu!