Turecko zatklo dva novináře a tři generály –  odhalili, že turecký „humanitární“ konvoj vezl do Sýrie zbraně

„Rusku se neomluvíme, sestřelení stíhačky byl akt obrany“, prohlásil v Bruselu v centrále NATO turecký premiér Ahmet Davutolgu. A mimo jiné lehce zmínil, že Rusko nebombarduje IS, ale civilisty a když bombarduje turecký humanitarní konvoj, chová se stejně jako na Ukrajině (zdroj).

Na mysli měl ruské bombardování konvoje 25. listopadu, v noci po sestřelení letadla, který mířil do syrského města Azaz v blízkosti Aleppa a 5 km vzdáleného od tureckých hranic.

Město je centrem „umírněné opozice“ a centrem zbraní a střeliva a Turecko z něj učinilo zónu mimo kontrolu syrské armády. Vzhledem k odlehlosti syrské armády a také z politických důvodů k úderům na tuto oblast nedocházelo, až nyní Rusko zničilo celou kolonu s nákladem pro ozbrojence. Podle tureckých médií bylo zničeno dvacet kamionů, zemřelo sedm lidí a dalších deset utrpělo zranění. Rusko tak pokračuje v likvidaci všech objektů na hranici s Tureckem a ignoruje zájmy Turecka, na které dříve bralo ohled. V jakékoliv jiné situaci by Erdogan křičel, že Rusko bombarduje humanitární pomoc, ale teď mlčí, i když Rusko tak zahájilo likvidaci zásobovací infrastruktury, kterou Turecko vytvořilo za těch několik let války v Sýrii (zdroj).

Novináři zatčeni za články o tureckých dodávkách zbraní povstalcům

Za dva dny po bombardování konvoje byli na základě obvinění z napomáhání a navádění k teroristickým aktivitám zatčeni šéfredaktor a novinář tureckého deníku Cumhuriyet. Deník v květnu publikoval článek o údajných dodávkách zbraní do Sýrie Tureckem a o  pašování zbraní syrským rebelům. Vláda  informaci popřela. Nejdříve tvrdila, že náklad sestává z humanitární pomoci, podle další verze jde o přepravu zbraní určeným pro Turkmeny v Sýrii.

Erdogan požaduje, aby byli novinář odsouzeni k doživotí, šéfredaktor byl navíc obviněn ze špionáže a prozrazení státního tajemství. (zdroj)

Šéfredaktor Cumhuriyet Gian Dündar

Turečtí generálové zatčeni za špionáž a terorismus

Hned na to, 30. listopadu, byli zatčeni tři vysocí představitelé turecké armády. Byli obviněni ze špionáže, napomáhání islamistům a vedení teroristické organizace – a z pokusu svrhnout tureckou vládu. 

Podle státního zástupce byli vysloužilí generálové Ibrahim Aydin a  Hamza Kelepoglu a vysloužilý plukovník Burhanettin Kihangiroglu, zapojeni do incidentu se zadržením nákladních vozů turecké Národní zpravodajské služby na cestě do Sýrie. Incident způsobil rozruch, když namísto humanitární pomoci byly přes turecko-syrské hranice převáženy zbraně a munice pro teroristy. Nákladní automobily byly zastaveny kvůli kontrole nákladu pohraničníky, po níž vyšlo najevo spojení tureckých státních orgánů s teroristy v Sýrii (zdroj).

Shrnutí

Kromě zmínky Davutoglu o ruském bombardování „humanitárního“ konvoje (která má oblbnout svět a kterou média ve velkém citují), vůči Rusku Turecko mlčí. A místo toho Erdogan trestá ty, kteří údajně mají vinu na odhalení jeho obsahu.

Vybavil se mi komentář Valerije Pjakina k sestřelení ruského letadla, kde m.j. říká: „My máme přímé vojenské spojení s Tureckem. A snažíme se s Tureckem spojit, ale ono mlčí a mlčí. Ale zároveň je publikována mapa Generálního štábu Turecka o trase letu ruského letadla a tady mlčení GŠ Turecka končí. Přes média je oznámeno, že mapu nevytvořil GŠ Turecka, ale premiér Davutoglu a že on je za ní zodpovědný. A to vypovídá o mnohém. To znamená, že turecká armáda mohla být  účastná sestřelení ruského letadla, ale že odmítá publikovat „fejk“ zprávu o tom, že ruské letadlo bylo sestřeleno na tureckém území. Turecká armáda pochopila a Erdogan nyní má vážný konflikt, velmi vážný, když se snaží držet tureckou armádu pod krkem. Erdogan, aby srovnal postavení ve světě, je ochoten obvinit tureckou armádu, že něco udělala špatně, někde udělala chybu.“ (úvodní část zde ) .

Zdánlivě to s konvojem nesouvisí, ale zatčení tří vysokých vojenských představitelů, dokonce obviněných z pokusu o státní převrat, se zdá být potvrzením Pjakinových slov, že Erdogan si proti sobě poštval armádu. A zatčení novinářů je potvrzením, že Erdoganova moc je velmi nejistá.

Nemluvě o tom, že se ukázalo, že Rusko oprávněně bombardovalo turecký „humanitární“ konvoj, že se ukázalo, jak je to s tou „umírněnou“ opozicí na syrsko-turecké hranici a že mediální řeč Davutolgu v Bruselu o sestřelení ruského letadla jako o aktu obrany, byla jedna velká lež.

-Pozorovatelka-  2.12.2015