Zhruba před rokem jsme uveřejnili na AE News rozhovor s jedním ze zaměstnanců renomované české agentury na průzkumy veřejného mínění. Než začnete číst tento článek, ve vlastním zájmu si ten starý rozhovor přečtěte, abyste zde rozuměli některým pojmům a výrazům, které v tomto článku zazní. Budete na konci možná sami překvapeni, jak snadno se v České republice manipuluje s veřejným míněním. Článek vychází jako aktuální reakce na email, který jsme obdrželi už dříve v redakci, kde nás jeden ze čtenářů požádal, abychom ukázali na současném mainstreamu příklad mediální a spinové manipulace.
Server iDnes.cz vyjel dnes po půlnoci s extrémně nebezpečným a manipulativním článkem [1], který je jako vystřižený z rozhovoru, který jsme dělali s panem Petrem před rokem. Spojil jsem se proto s ním teď operativně, protože jsem ho viděl na Skypu a připravili jsme tak pro Vás aktuální reakci na nový prefabrikát iDnesu. Popíšeme si všechny souvislosti a fakta. Probereme si nejprve první odstavec manipulativního průzkumu. Jako první přichází pretext.
Základním stavebním kamenem každého prefabrikovaného průzkumu je pretext. Je to vyznačená teze, která předurčuje závěr průzkumu. Je to předpoklad, jakým směrem se průzkum ubíral, a také jaký názor je sugerován čtenáři, který z pretextu vychází. Rozeberme si tedy tento pretext jako první věc.
Mezi podporovateli protikuřáckého zákona jsou také hospodští štamgasti a problém s ním mnohdy nemají ani sami majitelé restaurací. Vyplývá to z referenda iDNES.cz k zákazu kouření v restauracích a reakcí na jeho výsledky. Doba se změnila, lidé víc cestují a vidí, že to jde, říká dlouhodobý propagátor zákazu kouření Boris Šťastný.
Pretext průzkumu iDNES je velmi nepovedený a profesionálně nezvládnutý. O to lépe se však laikům vysvětluje konstrukce a výstavba prefabrikátu. Všimněte si citace textu. Mezi podporovateli jsou také štamgasti a majitelé hospod. Zde nastává první manipulace v pretextu. Kolik štamgastů, kteří jsou závislí kuřáci, nemá se zákonem na zákaz kouření problém? A kolik majitelů hospod? Jsou tím myšleni provozovatelé penzionů a restaurací, kde se už dnes nekouří? Anebo je tím myšlena i skupina hospod IV. cenové skupiny, kde se na objednání z nápojového lístku dá objednat cokoli, pokud ovšem jde o jeden druh výčepní desítky, myslivce nebo zelenou? Pretext průzkumu PODSOUVÁ veřejnosti Goebbelsovský „macht und richtig“ syndrom, tedy že konstatovaní o správnosti ospravedlňuje omezení práv někoho jiného.
Všimněte si poznámky, že DNES lidé více cestují a vidí, že to jde, říká Boris Šťastný. Naprosto nesmyslná implikace je v pretextech prefabrikátů velmi častá. Vzpomeňte na argumenty pro vstup do NATO. Ty tvrdily, že český rozpočet ušetří. Jak se ukazuje, neušetřil ani korunu, viz. požadavky NATO na zvyšování zbrojních výdajů ČR, neprůhledné tendry na vojenskou techniku, miliardové tunely. I v tomto případě se pretext snaží dopředu navodit dojem jakési implikace, že něco z něčeho vyplývá. Zde je tím myšleno, že je jiná doba, lidé jsou moderní a moderní lidé přece nekouří, takže to jde. Je zde odkazováno na výrok politika ODS, který sám o sobě je kontraproduktivní a současné odhaluje pole respondentů průzkumu.
Tento výraz označuje cílovou skupinu respondentů, kterým seznam otázek přistane na stole. Starším výrazem se někdy tato skupina nazývá „audition pool“. Target frame a jeho analýza je nezbytným předpokladem proto, aby prefabrikovaný průzkum vrátil očekávaný výsledek. Abychom si přiblížili, co je to Target frame (dále jen TF), uvedu poněkud přehnaný příklad. Představte si, že uspořádáte průzkum ve Vatikánu na náměstí sv. Petra při mši Urbi et Orbi. Narazíte na TF o velikosti 100 až 250 tisíc respondentů. Pokud provedete průzkum na téma nemanželského sexu nebo interrupcí, máte dopředu zcela jasný výsledek. Bohužel, v případech ne tak zjevných, jako je tento příklad, má mnoho lidí tendenci věřit tomu, že TF je dostatečně reprezentativní a respondenčně pestrý.
V referendu iDNES.cz se pro zákaz kouření v restauracích vyslovilo 63 % z celkového počtu téměř 117 tisíc hlasujících. Ve vyjádřených názorech překvapivě nerozhodoval ani věk hlasujících, ani to, z jak velkého města byli. Přitom by se dalo předpokládat, že ti z obcí do pěti tisíc obyvatel budou spíš proti zákazu. Politici v debatách totiž často argumentují tím, že zákaz zničí malé vesnické restaurace.
Zde iDNES popisuje Target Frame, který prý použila. Rozhodně nejde o reprezentativní vzorek, ani co by se za nehet vešlo. Důvod je jasný a otázka leží na jazyku: „Proboha, kolik štamgastů z nádražek a vesnických hospod čte na tabletu nebo počítači iDNES?“ a tato otázka je možná ještě příliš slabá. Profil čtenářů iDNESu známe, jde o dvě skupiny lidí: 1) Mladí lidé s vysokoškolským a středoškolským vzděláním do 28 let a 2) Čtenáři středního věku 35 až 45 let se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním s vyšší než průměrnou mzdou. Target Frame hlasoval na iDNESu na internetu, což diskvalifikuje právě ty štamgasty a řekněme tu skupinu dělnických profesí, která na internet nechodí, protože chodí do hospody na pivo a cigárko.
Kolik znáte štamgastů z vesnických hospod, co místo karet a piva drží v ruce tablet nebo iPhone a kontrolují statusy na FB? Takové scénky najdete jinde, třeba v pražských barech pro mladé, v kavárnách apod. Typickým příkladem je Coolna v seriálu TV Nova Ulice. Ale popravdě, kolik takových Coolen už jste na vesnicích a malých městech viděli?
Výraz možná neznáte, ale co znamená, to určitě víte. Jde o sebepotvrzující argument. Vezmete výsledek prefabrikovaného průzkumu a odkážete na něj jiným tvrzením. Potvrdíte si tedy tezi sami sobě, což je argumentační faul jako blázen, ale v praxi v médiích a v prefabrikovaných průzkumech jde o velmi častý jev. Podívejme se na tvrzení iDNESu.
Zajímavý je také fakt, že zákazu fandí i samotní štamgasti. Referendum totiž ukázalo, že ti, kteří do hospody chodí denně, byli pro zákaz častěji než ti, co se v hospodě objeví jen výjimečně. Konkrétně pro zákaz kouření by mezi pravidelnými hosty pivnic bylo 66 procent lidí. Z těch, kteří chodí do restaurací jen zřídka, hlasovalo pro zákaz jen 53 procent.
Spin factor vidíte hned v první větě. Zákazu prý fandí i samotní štamgasti. Takové tvrzení je pochopitelně spin factor, protože prefabrikovaný průzkum nic takového nezjistil. Není definováno, co je to „štamgast“. Pokud je tím myšlen pravidelný návštěvník, tak to může být klidně i pan Novák, ředitel Vandrobanky, který do hospody XYZ chodí pravidelně na oběd. A ten opravdu nekouří. A je z tohoto pohledu štamgast svojí pravidelnou docházkou. Ale na venkově je definice štamgasta jiná. Má svůj flek u stolu, má svůj tácek, přichází ihned po rachotě v půl čtvrtý odpoledne a odchází při zavíračce hodinu po půlnoci. Během toho, kdy přijde a tím, kdy odejde, skousne 15 kousků, k tomu pár panáčků, a vyhulí krabku Startek. Definice tohoto štamgasty rozhodně nedává naději na to, že tvrzení o tom, že štamgasti zákazu kouření také fandí, by bylo pravdivé v natolik obecné rovině, aby mohlo být vyvozeno z prefabrikovaného průzkumu jako empirický závěr.
Jde o techniku podobnou Spin factoru, ale konstrukce má jiný základ. Deviato je odvozený výraz od anglického „deviate“, odchylovat se, a ve světe prefabrikovaných manipulací jde o metodu posílení pretextu prostřednictvím argumentu, který se odchyluje od cílové skupiny Target Frame. Uvedeme si jednoduchý příklad. Představte si reklamu na zubní pastu, kde jede graf o tom, kolik pacientů z deseti má po měsíci bělejší zuby. Když v tom do toho přijde střih na oblíbenou herečku z televize, která řekne: „Pasta TeethGone4Ever mi umožňuje podávat na jevišti ty nejlepší výkony…„. A přesně toto je metoda „Deviato“. Herečka totiž nemá s pastou nic společného, zuby nemá vlastní, ale profesionální implantáty za půl milionu, ale pouze propůjčuje své jméno značce pasty. Podobně, jako když Jarda Jágr v reklamě na telefon Huawei P8 mluví v reklamě o tvrdé dřině a potom na závěr dává gól pod víko. To je spinová metoda Deviato. Nyní se podívejme na text článku iDNESu.
Ani samotní majitelé restaurací s protikuřáckým zákonem velký problém nemají. Alespoň podle vyjádření těch, které oslovila MF DNES. „Naše restaurace se se zákazem kouření vyrovná úplně v pohodě,“ říká Radek Strašic, spolumajitel pražské restaurace Mlsnej kocour.
Restaurace Mlsný kocour je restaurant v centru Prahy, do kterého se musí dělat dokonce rezervace dopředu, pokud tam chcete najít volné místo. Opravdu chtějí redaktoři iDnesu o lidech, co tam chodí pravidelně, hovořit jako o štamgastech? Jde o typický deviato spinový argument, který má potvrdit pretext, že restaurace se zákazem kouření nebudou mít problém. Mlsnému kocourovi to opravdu můžeme věřit. Ale co takové nádražky nebo vesnické „kovárny“ (nikoliv „kavárny“)? A co jiné restaurace, kde zdaleka nemají takový nával, aby musely lidem rozdávat pořadová čísla a rezervace? Co budou dělat, až jim tam nepřijde 90% hostů kvůli zákazů kouření? Pojedou snad štamgasti místo toho do světa bez cigarety, jak tvrdí pan Boris Šťastný?
Každý spin musí ve veřejnosti vyvolat pocit, že prefabrikovaný průzkum ukazuje realitu a že se zakládá na nějakém postupném vývoji, který lze dokladovat. Princip pozitivního vývoje (Positive progress) má za úkol vyvolat pocit, že průzkum odráží realitu a stav ve společnosti. V článku iDNESu je PP (Positive progress) také přítomen.
To je také významný posun v uvažování. Před osmi lety byli majitelé restaurací vesměs proti. „Jenže doba se změnila. Lidé víc cestují a vidí, že když zavítají do nějaké restaurace v cizině, že se tam nekouří a jde to,“ říká Boris Šťastný, někdejší poslanec za ODS, který jako první před lety přišel s návrhem omezit kouření v restauracích. Tehdy však neuspěl. „Ve vládě, potažmo mezi úředníky ve zdravotnictví ale přibylo těch, kteří dbají na zdraví lidí. A na podporu od autorit zpětně slyší i veřejnost,“ vysvětluje si příklon k zákazu kouření Šťastný.
Stanovisko sugeruje názor politika, že před osmi lety byli majitelé restaurací „vesměs“ proti. Ale doba se změnila. To jsou typické PP modely pro potvrzení předpokladu, který je ale silně subjektivní a neopírá se o žádný empirický model. Slovo „vesměs“ by vůbec do argumentace patřit nemělo, protože dehonestuje celé stanovisko. Kdo je to „vesměs“? Je to směs restaurantů s pěti hvězdami a michelinskými kuchaři, které pan Šťastný navštěvuje? A všimněte si, že pan Šťastný se úzkostlivě vyhýbá slovu „hospoda“. Protože mezi restaurací a hospodou je opravdu značný rozdíl. Otázka na tělo: „Sedl by si pan Šťastný do nádražky třeba v Karviné?“ A co by mu tam štamgasti řekli na jeho názory o trendech v nóbl zahraničních restaurantech?
Pozitivní vývoj z doby před osmi lety se tedy opírá o „vesměs“ tvrzení politika ODS, který rozhodně nepatří mezi patrioty provozoven IV. cenové skupiny. Další obecné tvrzení se týká „lidí“ ve vládě a ve zdravotnictví, kteří dbají na zdraví lidí a lidé zpětně slyší na „autority“… Oh, tak toto je argumentační faul, který snad raději pan Šťastný neměl říkat. Autority ve vládě? Lidé na ně slyší? Toto tvrzení ja natolik značný blábol, že ho přejdeme taktním mlčením.
Každopádně PP se snaží navodit vývoj ve správném směru. To posiluje celý prefabrikát, pokud tedy nedojde na argumentační perly, viz. výrok o autoritách ve vládě a o tom, že čeští lidé na ně slyší. Celý prefabrikát uzavírá grafika s koláči, kdy ten největší graf zdůrazňuje žádaný výsledek, zatímco klíčové stanovisko kuřáků, jak oni se dívají na zákaz, je limitován malým koláčkem vlevo dole, kde se ukazuje, že 75% kuřáků je, překvapivě, proti zákazu kouření. Prefabrikát je tak nedokonalým výrobkem, protože má mnoho nedokonalostí a amatérské zpracování. Nicméně obsah doprovodného textu navozuje velmi silné podvědomí ve čtenářovi, že hospody souhlasí se zákazem kouření i v malých obcích, a že se zákazem souhlasí i štamgasti, což není pravda.
Doufám, že jste se v textu zorientovali, a že příště již budete sami schopni analyzovat seriozní průzkumy od zjevných prefabrikátů.
Ve spolupráci s panem Petrem pro AE News napsal
-VK-
Šéfredaktor AE News