Americká zahraniční politika se utápí ve svých vlastních intrikách tak moc, že i ministr zahraničí John Kerry se stal obětí freudovského syndromu, kdy během hlasování ohledně mírového plánu v Sýrii mu z úst vylétlo spojení „návrh revoluce“ namísto „návrh rezoluce“. Návrhů a plánů na revoluce mají na ministerstvu zahraničí USA tolik, že je potom těžké se udržet a nesplést se, když obě slovíčka se liší jen jedním písmenkem. Ale toto vtipné vystoupení není hlavním obsahem videa.
To hlavní je, že americká administrativa prohrála jednu šachovou partii, ale v žádném případě se Američané nevzdávají plánů na svržení Bašára Asada. Je to jejich hlavní cíl, pouze teď budou muset hledat jiné cesty a prostředky, protože násilnou cestou, vyzbrojováním povstaleckých a teroristických islámských skupin v Sýrii, to už nepůjde. Dají se ovšem očekávat tlaky zahraničních neziskovek, humanitárních organizací, USAID, Člověka v tísni a dalších proxy organizací, jejichž cílem bude majdanizace Sýrie.
Rezoluce RB OSN je však dílčím vítězstvím Vladimira Putina, protože rozhovory mezi povstalci a vládou Bašára Asada začnou již v lednu a tomuto se dosud USA bránily, protože odmítaly legitimitu Asadovy vlády. Vývoj událostí v Sýrii však donutil USA k mnoha ústupkům a dá se proto očekávat, že brzy přijde nová hra o Sýrii. Vůle syrského lidu však bude vystavena těžké zkoušce, protože Sýrie je zcela zničená a bude potřebovat obrovskou materiální pomoc. To otevře cestu západním fondům, neziskovkám, bankám, investičním skupinám a zejména obrovským lobbistickým tlakům a korupci.
Kerry ve videu hovoří o decentralizaci moci, což neznamená nic jiného, než plán na rozdělení Sýrie, na její rozštěpení. Zatímco na Ukrajině nechtějí Američané o federalizaci země ani slyšet, že prý země musí zůstat jednotná s centrální vládou v Kyjevě, tak v Sýrii chtějí Američané decentralizovat zemi naopak co nejvíce. Pokrytectví v přímém přenosu.
Bylo by smutné, kdyby Sýrie následovala ukrajinský modelový vývoj, kde země po Majdanu se propadla do státního bankrotu, v zemi řádí gangy, soukromé armády, mafie, zahraniční fondy rabují národní majetky, kde vznikají místní oligarcháty a kde se rozkrádá národní majetek ve prospěch cizích šíbrů, kterým pomáhají místní šíbři. Když je totiž válka, nepřítel je znám. Ve zkorumpované zemi, kde je oficiálně mír a pseudo-demokratické orgány, je však nepřítel mnohdy neviditelný. Skrývá se za bankami, lobbistickými kruhy, neziskovkami, cizími fondy. Sýrie má tak před sebou dlouhou cestu k záchraně.
-VK-
Šéfredaktor AE News