Svět v roce 2016 – bude na papeže spáchán atentát? Jsou papež a Merkelová marxisté? O čem je obálka The Ecomomist? Videa

Obálka časopisu Economist vždy nějakým způsobem informuje o událostech v nastupujícím roce, tak se zkusme podívat na obálku pro rok 2016 (a nejen na obálku, protože bohatší sdělení jsou uvnitř časopisu).

Na obálce dominuje Angela Merkelová, čímž obálka připomíná vydání časopisu Time, kterým byla Merkelová vyhlášena osobností roku 2015. V devítce postav, v jejichž čele stojí, jsou po stranách čtyři a čtyři v pořadí: 1) USA, Clintonová – USA, FED, Yellenová, 2) Čína, prezident Si Ťi Pching – Indie, premiér Módí, 3) USA, prezident Obama – Rusko, prezident Putin, 4) Japonsko, premiér Šinzo Abé – VB, premiér Cameron.

Tato devítka postav tak představuje hlavní představitelé jak atlantické tak euroasijské straně světa, přičemž Německo (Evropa) je uprostřed a řekla bych, že tak symbolizuje hlavní roli, resp. finále, globalizace. Obě ženy hned za Merkelovou vnímám jako symboly toho, čehož důležitost je v rámci globalizace nutné snížit, a tím by měla být role amerického prezidenta (proto obrázek kandidátky na prezidenta) a role FEDU (proto obrázek šéfky Fedu). Ve stejném duchu vnímám i tři postavy vrcholných zemí atlantické kultury, které proto stojí zcela vzadu – americký prezident, britský premiér a japonský premiér.

Všech devět postav má barevné oblečení, pouze dvě však mají barevné tváře: čínský a ruský prezident. Dá se tomu rozumět tak, že jsou „živé“, protože jde o představitelé budoucnosti, zatímco ostatní postavy již jen dohrávají své role. V tomto smyslu by barevnou tvář měl mít i premiér Indie a že jí nemá, lze možná vysvětlit tím, že takřka nad ním (přesněji nad Putinem) je v barvách tvář pákistánské aktivistky v zeleném šátku Malala Yousafzai. V barvách je tedy zobrazena představitelka islámského (!) Pákistánu, se kterým má Indie konflikt od rozdělení v roce 1947.

V horní řadě jsou v barvách zobrazeny tváře zleva takto:  Ch. Lagardeová, šéfka MMF (při vzniku čínské AIIB měla velmi oslavný projev), Marie Le Pen, francouzská nacionalistka a F. Mogherini, italská levicová politička, místopředsedkyně Junckerovy komise a šéfka evropské diplomacie. Dále Tim Berners Lee, tvůrce WWW („celosvětová internetová síť“). A papež František. Když se na barevné tváře podíváme opět optikou, že jsou pro proces globalizace důležité, pak u šéfky MMF je to jasné, stejně tak u Mogherini i u tvůrce WWW a papeže. Postava Marie Le Pen se v tom zdá sporná a očekávalo by se, že v barvách bude spíše prezident Hollande. Ale není to tak, že pro rok 2016 bude podstatnější postava nacionální, tedy taková, která v některé evropské zemi (ač třeba nevědomě) vyhrotí žádoucí konflikt mezi křesťany a muslimy?

Tomu by odpovídalo to, že zvláštní postava vpravo vedle Hollandeho má představovat Hitlera a nevyvolal snad ten evropský konflikt právě nacionalismem? A postava s knírkem je zvláštní ještě jinou věcí – pod ní je H. Clintonová (jako kandidátku na prezidenta ji nyní vnímejme pouze jako symbol USA) a nad ní je karikatura B. Asada. Dá se to vnímat i tak, že z USA vedly nitky jak k Hitlerovi, tak nyní k Asadovi, přičemž obě postavy by v tomto případě měli společné pouze to, že mohou být symbolické pro válku na evropském kontinentu (světovou válku). A k tomu stojí za pozornost ještě další postava nad hlavou H.Clintonové, a to je představitel Saudské Arábie. Na obrázku je to saudský princ Alwalid Bin Tatal, který pro představy globalizace zřejmě má i ten význam, že se vzdává majetku (jak k tomu vyzývá papež) a že dal 32 miliard dolarů na charitu – ale to jsem odbočila.

Horní řadu doplňují ještě prezidentka Brazílie Vilma Rousseffová, jejíž význam je m.j. v pořádání OH 2016, kanadský premiér Justin Trudea (jehož otec měl být přítelem R. Nixona) a zcela vpravo je nigerijský prezident Muhammadu Buharu (který měl úspěšně bojovat proti organizaci Boko Haram). Zcela nahoře je papež a moskevský patriarcha Kirill,  představitel západní vatikánské a ruské pravoslavné církve.

Theodor II. představitel pravoslavné církve a papež František na setkání v květnu 2015

Co obálce dominuje?

Zcela jistě je to Angela Merkelová. Ale nad ní je to papež František s méně dominantní postavou moskevského patriarchy Kirilla. Ještě nad nimi však je to obrázek Slunce a to je zřejmě zásadní rozdíl mezi obálkou loňskou a letošní. Té loňské dominoval obrázek dvou stran světa:

Na loňské obálce nebyl papež a Merkelová ještě stála bokem vedle amerického prezidenta ve středu, zatímco Cameron už symbolizoval přechod moci směrem na Východ, což Británie potvrdila nejdříve vstupem do čínské AIIB, později okázalým přijetím čínského prezidenta. S Ruskem se stále počítalo (a počítá) jako se součástí atlantické strany světa, vstupem do Sýrie však Rusko zamíchalo kartami. S odstupem času je na obrázku významné nejen datum teroristického útoku v Paříži (13.11.15), ale především postava Krysaře, což je postava z německé legendy, lákající krysy hrou na píšťalku za tučnou odměnu k řece tak, až se utopí (a kdoví, co čeká uprchlíky?)

Slunce a papež

Ale zpět k letošní obálce a k dominujícímu Slunci. Můžeme říci, že Merkelová svůj úkol ve velkém již splnila (a že jej jako hlavní postava bude i nadále plnit) a že svět již je ve střetu mezi křesťany a muslimy. V letošním roce je tedy v plánu realizovat pokračování globalizačního scénáře – vytvoření „sluníčkové“ kultury, která z tohoto střetu vzejde. Ve výsledku by neměla být ani křesťanská ani muslimská, ale ateistická, tedy vyznávající pouze kult Slunce, tzn. satanismus s jeho oslavou čísla 6. Což je vlastně náboženství, které je nejstarší na světě, náboženství Jezidů) a které je dosud udržováno na území Kurdistánu – na současném území Turecka, Arménie a biblické hory Ararat,  tedy na území, které v současném světovém dění hraje tak významnou roli (více např. zde).

Slunce na obálce má dvanáct paprsků a ve skutečnosti představuje hodiny. Tím jako by ukazovaly čas, který musel uplynout od biblické potopy světa (od Araratu) k současnému finále globalizace, ve kterém se mají všechna náboženství, která mezitím posloužila svému účelu, střetnout tak, aby byla zlikvidována. A hlavní postavou v tomto dění má být papež a ne náhodou je pro současného „předpovězeno“ (dle mého je správnější je „naplánováno“), že bude posledním (předposledním?) a že papežský úřad skončí.

Papežský úřad tomuto účelu od začátku slouží a ne náhodou ten finální volá m.j. po chudobě, tím hlavním úkolem, který před globalizátory stojí, však je Rusko a jeho pravoslavná církev, která se proti Vatikánu (Západu) vzbouřila před tisíci lety (schizma 1054), kdy došlo k rozdělení katolické a pravoslavné církve a od té doby Rusko ne a ne úspěšně k západní, atlantické straně světa připojit (=pokořit a globálně si přivlastnit jeho zdroje).

Výraz moskevského pravoslavného patriarchy Kirilla na obálce jako by potvrzoval, že Rusko nesdílí nadšení Vatikánu a že to s ním i nadále bude těžké – bez ohledu na to, že globalizátoři už nad papežem vidí sluníčko.

Slunce a motýl

U Slunce je dále vidět motýl. Můžeme jej vnímat, jako že snad hraje všemi barvami a tedy symbolizuje multikulturní lidstvo, ale jeho symboliku vidím v něčem jiném a tady musím použít kousek astrologie. Jen jedna planeta v astrologii symbolizuje totální transformaci a tou je planeta Pluto („náhodou“ v roce 2006 vyřazena z planet sluneční soustavy). V astrologii symbolizuje nezvratné procesy, takové, kdy se čas dělí na „předtím a potom“. Pluto bylo objeveno v roce 1930, kdy se zrodil fašismus, který následně přinesl 2.WW  a s ní genocidu lidstva, která vyvrcholila použitím atomové bomby a název „plutonium“ vůbec není náhodný. Život na planetě tím neskončil, ale došlo k událostem, které lidstvu přinesly hlubokou transformaci, a to především v myšlení. Pluto tedy nepředstavuje konec, ale proměnu. Je s ním spojována postava ptáka Fénixe, vstávajícího z popela a v souvislosti s tím, že vládne znamení Štíra (smrt, dušičky, podsvětí, Hádes), je energie Pluta symbolizována i hadem, který se proměňuje tím, že svléká starou kůži, tak i orlem, který hada nese v pařátech poté, co nad nim (nad temnými stránkami) zvítězil a na rozdíl od něj už se na svět dívá z výšky moudra a nového poznání.

A jedním z velikých symbolů této transformace je motýl, který v průběhu života prochází čtyřmi stádií. Na začátku motýl naklade vajíčka. Z vajíčka se vylíhne housenka, která okamžitě hledá potravu a je schopna ji najít kdekoliv, přičemž během života několikrát svléká kůži, protože jak roste, původní je jí vždy malá – housenka podstupuje nenápadné transformace. Ve svém předposledním stadiu se zakuklí a tehdy se může zdát, že zemřela. Ale ona jen provedla jen další ze svých transformací, po které ji čeká finální fáze: zrodí se jako nový motýl!

Melek Taus s křídly a dvěma hady, postava nejstaršího náboženství na světě, Jezídů  

Když se touto optikou podíváme na nejstarší náboženství, náboženství Jezídů z pod hory Ararat, které oslavuje Meleka Tause (motýlí muž?) a stejnou optikou se podíváme nejen na motýla v blízkosti Slunce na obálce, ale i na postavu papeže, na celé dějiny naší biblické kultury i na její současné finále, nepřipomíná to vše proces stádií transformací, kterému někdo velmi dobře rozumí a podle něj napříč historií řídí lidstvo až k tomu, co se děje dnes?

O co jde? Odpovědi hledejme uvnitř časopisu a ptejme se:  „Je papež marxista?“

Na obálce The Economist toho není tolik, kolik se skrývá uvnitř časopisu, kus odpovědi je na této dvojstránce:

Na ní už vidíme, že nejvýše zobrazenou postavou není papež František, ale na stejné úrovni s papežem je to jiná postava – postava Karla Marxe. Mezi nimi je budova v čínském (babylonském?) stylu, k čemuž bych doplnila, že už dlouho nepovažuji za náhodu, že v Číně se sešly oba hlavní -ismy dvacátého století: kapitalismus i komunismus.

Je papež ve skutečnosti komunista-marxista?

Můžeme se stokrát dohadovat, co bylo za první barevné revoluce, za VŘSR, zavedeno Leninem v Rusku, fakt je takový, že Lenin a Trockij v něm zaváděli myšlenky Karla Marxe. Můžeme stokrát namítat, že to nikdy nebyl ten dokonalý komunismus a protože Stalin se marxismu (sionismu) postavil a místo něj zavedl svůj vlastenecký socialismus, ani se nedozvíme, jak by to v opačném případě vypadalo. Většina ale jistě zná povídání, jak za komunismu bude na zemi Ráj, jak nebudou potřebné peníze, jak každý bude mít tolik, kolik potřebuje (mimochodem, na každém kroku lze potkat jehovisty, svědky boha Jahve, hlásající ráj na zemi, který nastane za dva tisíce let (!) po smrti Ježíše). A neblížíme se snad ke společnosti, která peníze zruší a kde všichni dostanou vše potřebné?

Ať už tento ráj na Zemi má způsobit návrat Ježíše, jak o tom hlásají jehovisté, či zavedení komunismu, jak to sepsal Marx, zdá se, že ani v jednom případě nebylo řečeno nic o tom, že někdo tento proces bude řídit a že ten někdo bude mít pod kontrolou celosvětové zdroje a ač je bude potřebným přidělovat podle vlastního uvážení, tedy skromně, sám jich bude mít hojnost. A zdá se, že ten někdo za tím účelem dal světu jak biblické učení a papežský úřad, tak učení Karla Marxe. A že obojí je jedno a totéž přesně tak, jak to ukazuje magazín The Economist.

Už kdysi jsem četla, že jediný systém, který se vyrovná křesťanství, je komunismus a papež František, který po vzoru Františka z Assisi přijal jeho jméno a stejně jako on volá po životě v chudobě,  jako by to od nástupu do křesla Vatikánu potvrzoval: „Komunisté okopírovali křesťanský boj za chudé“.

Tuto větu papež František pronesl poté, co je stále více obviňován, že je marxistou (více zde, zde). Jeho volání po životě v chudobě může vyznívat velmi křesťansky a líbivě, ale nemyslím si, že on, stejně jako jeho předchůdci a všichni vrcholní představitelé církve jsou tak hloupí, že nevědí, že ve skutečnosti neslouží křesťanství, ale těm kteří se velmi snaží prosadit chudnutí lidstva, a to nikoliv z nějakých bohulibých zájmů, ale čistě ze zájmů mocenských -kdyby tak hloupí byli, do svých křesel a pozic by se nikdy nedostali.

K postavám papeže Františka a Karla Marxe, zobrazených na nejvyšších místech obálky tedy už jen tolik, že mezi manipulací lidstva křesťanstvím a manipulací komunismem nevidím rozdílu.

Další postavy na dvojstraně

Pravé polovině dvojstrany zcela dominuje Bill Clinton a kromě toho je to jedna z mála postav, která nemá černobílou tvář. Když se tímto pohledem podíváme na dvojstranu jako na celek, tak v barvách na ní dominují USA (bývalý americký prezident), Čína (čínský prezident) a Rusko (ruský prezident). Pokud Čína a Rusko jsou barevně jakožto představitelé zemí, se kterými je nutno počítat, proč je v barvách i bývalý americký prezident? Vzhledem k tomu, že Obama, Clintonová i šéfka Fedu jsou černobílí, což by mělo symbolizovat ústup USA ze světové scény, napadá mě, že Bill Clinton je postavou, která by budoucímu prezidentovi USA (ať už jim bude kdokoliv) vysvětlit, o co jde – že USA už nebudou tou mocností, jakou bývaly.

Za postavou Clintona jako by dále byli osoby, které svou globalizační roli již splnili či plní – po pravé straně Billa Clintona vidíme Billa Gatese, vrcholného představitele environmentalismu a snižování populace, symbol Hollywoodu  Elizabeth Taylorovou a nad ní nápis AIDS, což lze nazvat souhrnem environmentalismu a zábavního průmyslu, kterým Západ žije jako základní hodnotou.

Po levé straně Billa Clintona je druhou stranou snad (?) Tony Blair, představitel Británie a hned za ním se dočkal i náš vrcholný globalista, Václav Havel. Pod nápisem Freedom je snad i postava Netanjahua, což je další z postav na pravé straně dvojslistu, které lze považovat za již ne příliš důležité, neboť v procesu již splnily své role.

Symboly

Symbolů je jak na titulní tak na vnitřní dvoustraně spousta, velmi významná se jeví symbolika čísel (další významné datum?), ale o tom později, teď se zaměřím jen na některé, protože všechny v jednom článku ani popsat nelze.

Globus

Jestliže v minulém čísle byl symbol zeměkoule tam, kde je teď Slunce, nyní jako by se globus nacházel jako zelená koule nad hlavou Bašara Asada. Má to snad znamenat, že sluníčková kultura už má vyhráno, nyní už jde jen o to, jak budou rozděleny další role a o tom globalisté rozhodnou v Sýrii (a vůbec na území Turecka, které je stále více dehonestováno a kde vše spěje k vytvoření Kurdistánu?). A můžeme Sýrii a k tomu Turecko s jeho spojenci a vznikem ISIL vnímat i jako místa, která měla (mají) posloužit k přistěhovalecké vlně do Evropy a tím ke konfliktu, který povede k chudnutí lidstva a tím dále k zavedení marxismu a tím následně k tomu, že přírodní zdroje budou na příděl, čímž na planetě zvítězí zelená?

Vlajka USA

V pravé části nahoře jako by padala někam do komína, zatímco v přední části přímo před Merkelovou vidíme její obdobu, ovšem ve zcela jiných barvách, můžeme je nazvat duhovými – multikulturními. Že to tak bylo myšleno, o tom může svědčit pět olympijských kruhů, které všeobecně jsou symbolem pěti kontinentů a v souhrnu symbolem globalizace od doby vzniku OH. Vlajce dominuje zelená barva, stejná, jakou má globus nahoře a stejná, jakou má kravata Obamy – mají se Spojené státy americké vzdát své vůdčí role ve prospěch vzniku Spojených států světa? Vlajka i kruhy pod ní se mohou jevit, že mají souvislost s OH 2016 v Brazílii, ale myslím, že význam je širší, přesto bude velmi významné pozorovat zahajovací i závěrečný ceremoniál letošních OH.

Čínská miska, čínské hůlky

Vlevo vedle vlajky a olympijských kruhů (po pravé straně Merkelové) je něco jako oválný stůl, na kterém je čínská miska s čínskými hůlkami a s čínskou vlajkou, což jasně vypovídá o nastupují roli Číny. Stůl však má i podobu UFO a zároveň symbolizuje postavu byznysmana, což by se dalo číst tak, že další ekonomický růst světa (obchodování) musí být přizpůsobeno nové, kosmické době.

Kolo a postava na něm s mobilem v ruce   

Zcela vlevo (pod postavou Obamy) je nějaká postava na kole, která v ruce drží mobilní telefon. Na mobilu je nápis Venmo Me. Dohledala jsem, že Venmo je aplikace Apple pro bezhotovostní platební styk, takže by to mohla být symbolika odstraňování peněz a zřejmě i na tom by Čína v nové době měla pracovat.

Mobilní telefon vedle ruky papeže

To, co se nachází nahoře vedle pravé ruky papeže, je rovněž mobilní telefon, na kterém jsou opět tlačítka pro bezhotovostní platební styk. Kdo v kódech zboží vidí tři šestky jako číslo šelmy, ten se jistě zamyslí, proč je takový telefon právě vedle ruky papeže. Že je nad hlavou Tima Bernerse Lee, tvůrce celosvětové internetové sítě a ukládání všeho z internetu, navíc tvůrce programu pro CERN, to jistě nepřekvapí, stejně jako asi nepřekvapí, že v jeho blízkosti je i obrázek nějakého robota.

Postava satana    

Na obrázku vpravo (těsně pod levou stranou Billa Clintona) je rovněž postava byznysmana, ovšem tentokrát vypodobena jako satan – včetně rohů a kopyt. Jelikož pravou polovinu dvojstrany (pohledem ze předu) považuji za tu, která již představuje minulost, resp. běžící proces, pak postava satana na této straně se jeví být symbolem, že vše úspěšně probíhá a že už je pouze na Číně a papeži (a samozřejmě pořád na Merkelové), aby proces byl úspěšně dotažen do konce.

K umístění satana mezi Billa Clintona a Tonyho Blaira bych doplnila, že ve velkém byl proces spuštěn v roce 2008 (tento letopočet je i na obrázku, ale o tom opět později) a 2012, kdy Venuše poprvé od vzniku USA (Americká revoluce) a od Velké francouzské revoluce (konec monarchií a vznik republik) dvakrát vytvořila obrácený pentagram, tzv. satanistický a kdy v roce 2012 proběhly olympijské hry právě v Londýně (řídící centrum GP)  a které byly zcela v satanistickém a sionistickém duchu (video zde,  zde).

Obrázek a kniha uprostřed

Kulatý obrázek uprostřed dvojlistu je grafickým znázorněním nárůstu počtu obyvatel za poznanou lidskou historii, červená (!) kniha uprostřed nese název „The Future. Novela“ Tu můžeme vnímat jako Manifest Karla Marxe, ale stejně tak ji můžeme vnímat jako Bibli, která budoucí dění dávno tomu předpověděla (predikovala), v neposlední řadě ji ale můžeme vnímat i jako Orwellův román „1984“ , který byl v pořadí druhým dílem Orwella s tím, že zatímco v prvním „Farma zvířat“ měl popsat komunismus (resp. systém tehdejšího Sovětského svazu), v druhém „1984„měl popsat mnohem sofistikovanější systém moci.

Postava uprostřed, rok 2008 a další data pod touto číslovkou 

Zcela uprostřed, v místě diagramu o počtu obyvatel a u čtyř dat roků, je sedící Alan Greenspan, což je americký ekonom, který dlouho zastával vedoucí roli ve Fedu. Sedí jako by u kasy či hracího automatu, kde je číslovka 2008. To není náhoda, protože rok 2008 je významný hned dvěma způsoby. V tom roce došlo k pádu Lehman Brathers, která byla okamžitě odkoupena nejstarší britskou bankou Barclays (více) a tato událost se stala významná především tím, že nastartovala ekonomickou krizi, která různě intenzivně trvá dosud a můžeme s odstupem času dumat, jestli šlo o spontánní událost nebo jestli byla řízena.

Druhou významnou událostí tohoto roku byl fakt, že Pluto, planeta proměn a transformací, se chystalo vstoupit do znamení Kozoroha (znamení konzervatismu, které vytrvale odolává všem změnám a fyzicky je spojováno s páteří, kostmi a a zuby, tedy s orgány, které i po smrti nejdéle odolávají rozkladu), představující do té doby neměnnou představu o fungování světa, tedy „páteř“ světa. V astrologii Kozoroh představuje zamrzlou zemi (ostatně, váže se k prosinci a k lednu), se kterou může pohnout jediná síla – zemětřesení nebo sopka. A takovou energii symbolizuje pouze Pluto a jeho síly podzemí s jejich procesem nevratné transformace-

Jinak řečeno: Pluto v Kozorohu přináší proměnu všeho přežilého, všeho konzervativního, co již nedává žádný smysl. Naposledy bylo Pluto v Kozorohu za Francouzské revoluce a Americké revoluce a tehdy to přineslo zásadní změnu společenských systémů, a to tak, že čas se změnil na „předtím a potom“, neboť monarchiím navždy odzvonilo a místo nich vznikl systém republik a demokracií. Z tehdejšího „popela vstal Fénix“ s názvem „Spojené státy americké“.  Současný průchod Pluta znamením Kozoroha představuje stejný proces, a to obzvláště pro dosavadní největší demokracii, Spojené státy. Pro úplnost připomínám, že ve stejném roce Venuše opět na osm let tvořila pohledem ze Země obrácený pentagram, vím, že se opakuji, ale vypadalo to takto:

Kromě roku 2008, o kterém vůbec nepovažuji za náhodu, že je na obrázku zobrazen zcela zvláštním způsobem, můžeme vidět ještě rok 1987, který je velmi významný tím, že v tom roce zažila newyorská Wall Street pád, srovnatelný pouze s krachem v roce 1929, ze kterého se ovšem vzpamatovala novými trhy po pádu komunismu, ke kterému došlo o dva roky později (a který byl plánovaný a přes „disidenty“ s Gorbačovem v čele řízený, více zde) . Pro roky 1993, 2000 a 2006 však žádné extra zásadní vysvětlení nemám a přijde mi, že na obrázku jsou pouze z důvodu symboliky opět dalšího data, tentokrát pro rok 2016.

Bude na papeže spáchán atentát?

Narazila jsem na video, které v letopočtech na obrázku vidí datum atentátu na papeže, ke kterému má dojít 6.7.2016. Logiku by toto datum mělo v tom, z čeho vychází: Mezi roky 1987 a 1993 je rozdíl 6 let, máme tedy první číslici, 6. Mezi roky 1993 a 2000 je rozdíl 7 let, máme tedy druhou číslici, 7.  Rok 2006 dává v součtu číslici 8. A pak zde máme hlavní letopočet, který je zapsán výjimečným způsobem na oné kase či výherním automatu (kde snad dokonce místo jedné z nul je jablko – biblické jablko?) a když k tomuto roku přidáme číslice 6, 7 a 8, může nám opravdu vyjít datum 6.7.2008, ovšem s tím, že k roku 2008 přidáme osmičku , vzniklou z letopočtu 2006 a tím dojdeme k 2008+8=2016. A dohromady máme datum 6.7.2016. Jak dále zmiňuje video níže, 6 a 7 dohromady tvoří číslici 67, což je rok  Petrova ukřižování (dolů hlavou, tedy na obráceném kříži), tedy konec prvního papeže. S tím rokem mám pochybnosti, neboť dle mého byl ukřižován poté, co Nero zapálil Řím a to mělo být v roce 64 n.l., ale možná byl skutečně ukřižován až v roce 67. Celý tento názor ponechávám na každého posouzení, ale vzhledem k tomu, že současný papež má být posledním (předposledním?), nepřijde mi atentát na něj až tak nevěrohodný.

Svět v roce 2016 jako velké fotbalové hřiště, role Česka má být něčím významná

Na závěr jsem si nechala jinou vnitřní stránku magazínu, na které je zobrazeno fotbalové hřiště. Už tento fakt mi přijde velmi zajímavý, protože (poučena Pjakinem) jsem přijala názor, že globalisté od dob Egypta pracují na principu fotbalu, tedy na vytváření vždy nových a nových týmů, avšak s tím, že je vždy staví na stále větší a větší hřiště, až dojde k poslední bitvě, kde hřiště budou tvořit jen dvě strany světa (naposledy jsem o tom psala, když došlo k teroristickým útokům na fotbalovém utkání v Paříži zde).

V časopise je obrázek hřiště, po kterém se kromě hráčů pohybují tanky a kde očividně dochází k nějakým explozím. Všude se nachází trojzubec Neptuna, což by mohlo symbolizovat konec Věku Ryb (Neptun je planeta vládnoucí znamení Ryb), ale stejně tak to může symbolizovat trojzubec pekelníka. Diváci mají podobu oslů a volají k útokům na protistranu, totéž platí pro demokraty a republikány v USA, kde se rozhodčí jeví být zoufalými, jedinými spokojenými diváky se zdají být bankéři. Na jiném místě (v popředí) je rolován červený koberec za nějakým monarchou – jde snad o symboliku konce anglické královny? Děsivé obrazy se však odvíjejí na nejvrchnějších místech stadionu a na obloze, kde to vypadá jako jedno velké bojiště. Pohledem zepředu vpravo je oheň a nad ním nějaký hřbitov, horší pohled se ale ukazuje vlevo, kde je nějakých pět budek, na které je útočeno, přičemž jedna z nich je česká…

Tuto stránku časopisu The Economist jsem nikde nedohledala, k vidění je pouze ve videu v čase od 15:00:

Ještě snad zbývá popsat postavu zcela uprostřed, která by jako anonymní mohla představovat postavu nějakého teroristy, ale dle mého je to spíše postava Kurda, přesněji, postava Jezidy, která je velmi symbolicky nejen uprostřed obrázku, ale i ve středu mezi papežem Františkem a Marxem.

Shrnutí 

Letošní obálka časopisu The Economist je pro mě dalším potvrzením, že svět má co do činění s procesem řízení a s mocí, která sahá daleko do historie, mým pohledem k hoře Ararat a zřejmě i k Atlantidě, tím tedy i ke skutečné potopě světa z doby před 13-10-tisíci lety, kdy lidstvo procházelo nějakými velmi konfrontačními okolnostmi, a nikoliv jen k té potopě světa, jaká je popsána v Bibli mnohem později, než o ní psaly i jiné kultury.

Jsem stále více přesvědčená, že pro odpovědi na minulost lidstva a tím i na současnost, je třeba jít dále, než jen k Babylonu, Abrahamovi a Egyptu, tedy ke kořenům biblické kultury a jsem stále více přesvědčena, že všechna tři monoteistická západní náboženství (judaismus, křesťanství a islám) byla uměle vytvořena k manipulaci lidstvem, přičemž ti, kteří všechna tato náboženství vytvořili, že řídí zcela jiným věděním a poznáním.

Pokud jde o současnost, nadále jsou pro mě papežský úřad a postava papeže pochybnými a obálka mě přesvědčuje, že volání papeže po chudnutí lidstva je vedeno stejným účelem, jaký stejně dobře může naplnit zavedení marxismu na celém světě, tedy přesně tak, jak na tom pracuje EU a jak to Angela Merkelová provádí přes přistěhovaleckou politiku. V tomto smyslu nevidím mezi papežem Františkem a Angelou Merkelovou rozdílu a nelze se divit, že oba na svých postojích slouhů trvají a že obzvláště Angela Merkelová je hluchá a slepá ke všemu, co nepřichází jako příkaz shora.

Zároveň si myslím, že většina politiků, kteří slouží papeži (resp. církevním hodnostářům) a zájmům EU (tedy obzvláště Merkelové), nemá ani potuchy o tom, co se děje a o co jde, a to jak na světové či evropské úrovni, tak na státních úrovních. A tím více o tom nemají ponětí občané (i když zde bych řekla, že mnozí občané už v dění mají mnohem jasněji, než všichni politici dohromady).

Obrázky v The Economist vnímám jako další potvrzení, před jakými silami lidstvo stojí. A co si v tom dění myslet o Rusku? Když si uvědomíme, jak velkou roli v celém dění hraje Vatikán a když si uvědomíme sílu, s jakou Západ už tisíc let, tzn. od vítězství na Chazary a obzvláště od schizmatu 1054, kdy se Rusko s Vatikánem rozešlo, vyvíjí a jak Rusko pořád vadí, pak nemám důvod nevěřit, že i nyní, kdy jde dění do finále, se Rusko zlomit nenechá. Ostatně – obrázek moskevského patriarchy Kirilla s jeho výrazem zcela odlišným od papežova, o tom mnohé vypovídá.

Důležitý dodatek

Bylo obtížné analyzovat symboliku obálky, když na ní nelze vidět detaily. Hledala jsem obrázky, které by detaily přiblížily, ale místo obrázků jsem narážela na videa. Shlédla jsem jich spoustu a většina byla jak vizuálně tak obsahově o ničem, nakonec jsem čerpala z jednoho, které na závěr vkládám nejen jako použitý zdroj a které vkládám nejen proto, že obsahově je mi blízké, ale především proto, že v článku popsané symboly je v něm možné vidět skutečně v detailech:

-Pozorovatelka-  8.1.2015