Jsem sůl této země, vyplakala jsem už všechny slzy, které jsem měla. Pro tu strašnou zradu na nás, na národu! Bojím se to slovo vyslovit – jsem Češka a miluju svou zem, která není tou hvězdou na modré vlajce! Moje země je stále ten „domov můj“ - červenomodrobílý, kde není místa na „multikuli“, ani na přitakávání názorům teď pro změnu ze Západu a ze Zámoří. Je tu už dávno, když moji předci - sedláci, kteří nevěděli nic o tom, co jejich vnoučata čeká, rozorali tenhle kousek země s důvěrou a láskou, že na něm vzejde chléb náš vezdejší...