Jiří Hermánek – Bloger

Obrat ve vztahu k Rusku nastal až nástupem Vladimíra Vladimiroviče Putina do vysokých státních funkcí a postupným obratem Ruska od chaosu k pořádku a prosperitě. Vše se ale zvrtlo letos v únoru.

Krvavý kyjevský puč vynesl do čela ukrajinského státu ty nejhorší reprezentanty společnosti, politiky, kteří by ve svobodných volbách nikdy mandát nedostali. Ovšem, útočné pušky Kalašnikov a další jsou samozřejmě lepším argumentem než volební lístek.

Příběh Krymu netřeba znovu omílat. Jen mi nejde na rozum, že někdo, kdo je rodilým Rusem a podivnými hrátkami N.S.Chruščova se ocitl pod ukrajinskou správou, by měl hlasovat proti návratu Krymu k Rusku.

Když kvůli ničemu jinému, tak kvůli vyšším penzím. Ale, i když Václav Klaus říká „o peníze jde vždy až v první řadě“, tak ty penze asi nebyly rozhodujícím faktorem. Spousta komentátorů zde kdáká, že krymské referendum bylo pod samopaly, ale vůbec nikdo z nich nevysvětlil, proč by to vůbec mělo být nutné.

Ale zpět k titulku článku. V současné době se setkáváme s velmi úpornou snahou relativizovat vinu nacistického Německa a zveličit vinu stalinského Sovětského svazu. Pravdou je, že obě tehdejší velmoci měly imperiální choutky, ale ty německé byly tak o dva řády vyšší.

Stalin se zmocnil části Polska, pobaltských republik a Finska, zatímco Hitler zhltl nejen Československo, Rakousko, Polsko, ale i celou řadu dalších evropských zemí, až nakonec zaútočil na Stalina. Kdo čím zachází, tak tím také schází.

Co mně ale příšerně pije krev a co jsem již nejméně jednou napsal je to, že srovnání Gulagů s německými vyhlazovacími tábory je zcela nepatřičné. I když lidé, o kterých bych předpokládal že mají zdravý rozum píší: „…Vězni v gulazích byli často nuceni stát v mrazu celý den bez oblečení anebo kutat železnou rudu holýma rukama.“

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale to je snůška pitomostí. Německé vyhlazovací tábory neměly jiný účel než efektivně vyhladit jeden celý národ. Ten židovský. Tak bylo psáno a tak bylo rozhodnuto a konáno.

V SSSR nikdo nikdy takovouto filozofii nezastával a ani neprosazoval a do nápravných táboru se dostávali lidé nikoli na základě rasového či národnostního klíče a někoho zlikvidovat lze daleko levněji a efektivněji než ho vozit na Sibiř a tam nechat umrznout.

Jsou to prostě jen a pouze chorobné výmysly, které mají jeden jediný účel. A sice, ukázat, poukazem na jeho stalinskou minulost, současné Rusko jako „Říši zla“ a přitom se vyhnout poukazu na stejnou, ba daleko horší historickou minulost nacistického Německa.

Jistě, Německo se poučilo a je to dnes jen Mirek Dušín, zatímco Rusko se nepoučilo a je to odnož Stalinovy říše. Tak jednoduché to ale není. Každý velký stát má své sféry vlivu a každý velký stát si je také střeží.

Nelze se proto divit, že Putin situaci na Ukrajině bedlivě sleduje a já mám obavu z jediného. Kyjevská junta, která je v bezvýchodné situaci, by situaci mohla řešit velkým masakrem civilního obyvatelstva na Východě Ukrajiny a vynutit si tak ruský vojenský zásah.

A jakmile by ruské jednotky překročily hranice Ukrajiny a dostaly tamní situaci pod kontrolu, Kyjev by začal vřeštět něco o agresi a vynucovat si tak mezinárodní pomoc. Bylo by to koneckonců logické řešení. Prostě si ten ruský vojenský zásah vynutit.

P.S. Do titulku článku se mi dostal Václav a již ho nechci škrtat. Ano, Václav Klaus, jak již napsal pan Havránek, není žádný posera a stojí si za svým, i když korouhvičky otáčené aktuálními politickými větry ukazují jiným, protiruským, směrem.

A tak prostě slaví výročí osvobození jako každým rokem. A jakkoli jsem loni prezidenta Zemana bránil proti nechutným nájezdům „knížeích hord“, tak musím říci, že jeho současná politika opravdu není mým šálkem čaje a jeho řešení „návštěvy nenávštěvy“ ruské recepce považuji za nechutné.